Online rozhovor s českými jezdci Šestidenní
Text: Petr Czyž | Foto: Pavlína Mařáčková | Zveřejněno: 23.12.2016 | Zobrazeno: 3 653x
Pro české Enduro byl rok 2016 velmi úspěšný. V slavné Šestidenní získal český Trophy tým bronzovou medaili, což jsou stupně vítězů po dlouhých dvaadvaceti letech. Navíc v evropském endurovém šampionátu bojovali v soutěži družstev o celkové vítězství a to i přesto, že jim těsně před startem závěrečného podniku odcizili motorky. Nakonec z toho bylo stříbro a titul mistra Evropy pro Patrika Markvarta v soutěži jednotlivců.
Třebaže sezona skončila, všichni čtyři závodníci mají stále plno práce, takže k rozhovoru jsme se dostali až nyní, týden před Vánocemi. Za koordinaci při přípravě rozhovoru patří velké poděkování Pavlíně Mařáčkové, která pro nás v průběhu roku připravuje zpravodajství z českého endura.
Čtveřici Ondřej Helmich, Jiří Hádek, Jaroslav Romančík a Patrik Makvart jsme položili pět otázek, které se týkají Šestidenní ve Španělsku a mistrovství Evropy v nizozemském Harfsenu, kde získali stříbro (bez Jiřího Hádka, který startoval v Juniorech). Nyní je už na Vás čtenářích a fanoušcích motocyklového sportu a zejména českého endura, abyste se naší skvělé jezdecké sestavy zeptali na vše, co vás zajímá. Jezdci slíbili, že vám na vše rádi odpoví.
Otázky:
2 – Kdy nastal ten zlom, že jste začali věřit v umístění na stupních vítězů? Nesvazovalo vám to pak trošku ruce?
3 – V čem myslíte spočívá váš úspěch na Šestidenní. Přece jenom je to dvaadvacet let, kdy jsme naposledy slavili stupně vítězů.
4 – Po úspěchu ve Španělsku získáváte stříbro v evropském šampionátu družstev. Patrik Markvart dokonce slaví skvělý titul mistra Evropy v třídě E1 junior. Jak těžce nebo lehce se rodila tato vaše zatím poslední úspěšná mise?
5 – Jaké máte plány pro období po skončení náročné sezony?
Ondřej Helmich
1 – myslím, že jsme tam všichni odjížděli s tím, že chceme zopakovat páté místo ze Slovenska, což by byl úspěch
2 – zlom nastal někdy kolem středy, kdy jsme byli pátí a bedna byla na dosah ... a ve čtvrtek po prvním testu, když nám řekli, že jsme třetí. To pak malinko svazovalo ruce, ale jeli jsme na jistotu, takže se to dalo ohlídat .
3 – momentálně si myslím, že jsme byli opravdu skvělá parta lidí. Naprosto skvěle zázemí, které nám dodávalo pocit pohody a my jsme se mohli soustředit jen na jízdu a na to, abychom podali stoprocentní výkon bez chyb a bez poničení strojů.
4 – po světové třetí příčce je to zase super výsledek v Evropě, ale sahali jsme i po prvenství v družstvech na Evropě. Škoda, že to nevyšlo, ale máme teď cíl do další sezóny a myslím si, že druhé místo není vůbec špatné.
5 – dát si chvilku odpočinek a pak se pustit naplno do příprav na další sezónu, aby byla minimálně stejně úspěšná jako tato :-)
Jiří Hádek
1 – když jsme jeli do Španělska tak jsem si říkal, že by bylo pěkné obhájit páté místo z loňska. Každé lepší umístění by bylo samozřejmě jen příjemné.
2 – hlavní zlom k tomuto umístění přišel pátý den. Věřit jsem tomu začal, když jsme dojeli všichni závěrečný motokros a viděl jsem to ve výsledcích.
3 – tak úspěch spočívá v tom, že jsme všichni táhli za jeden provaz a vše šlapalo jako hodinky
4 – musím říct, že v týmu jsem nestartoval. Tahle medaile mi nepatří, jel jsem s klukama v juniorském týmu. Ale jsem rád, že to kluci tak vysoko dotáhli a byl z toho další cenný kov do sbírky českého endura.
5 – chvilku odpočinku. Nechám si spravit tělo a začnu se připravovat na sezonu 2017.
Jaromír Romančík
1 - myslím si, že jsme tam všichni odjížděli s tím, abychom tam prodali vše co v nás je. Chtěli jsme obhájit páté místo z loňska.
2 – ten zlom nastal myslím až pátý den, kdy Italové a španělské vypadli. Nevím jestli nám to svázalo ruce, ale museli jsme být hlavně extrémně opatrní, abychom něco nepokazili.
3 – je to o tom, že jsme myslím všichni fungovali jako tým a táhli za jeden provaz. Každý z toho kolektivu cca dvaceti lidí tam dělal svojí práci a odváděl jí na sto procent a to je pro výsledek to nejdůležitější. Samozřejmě jsme také měli štěstí, ale to k tomu patří.
4 - tak v Holandsku jsme jeli družstvo bez Jirky Hádka. Protože ten musel jet za juniorský TEAM. Ale jak už jsem říkal všichni jsme zase táhli za jeden provaz a dali do toho všechno. Byl to náš poslední závod a na těžkém písku mezi stromy. I když nám nezačal vůbec dobře, protože Patrikovi a Jirkovi ukradli motorky komplet se vším a vůbec jsme nevěděli zda se bude vůbec startovat, znovu jsme zabrali jako tým a startovali všichni. Tak nějak jsme se tím poprali, ale musím podotknout, že Patrikovi to tam sedělo a byl z nás nejrychlejší. Takže za to stříbro co jsme tam vyjeli může hodně on.
5 - relax a připravit se na další sezónu
Patrik Makvart
1 – ahoj všem. Tak určitě pro nějaký nejlepší výsledek. Team jsme měli doposud nejsilnější, co české enduro může mít, byla hodně dobra parta, motorky, proste vše. Chtěli jsme se ale motat kolem toho pátého místa.
2 - tak zlom nastal přesně pátý den ráno, když jsme se hned po startu posunuli na čtvrté místo. To neodstartoval španělský závodník Cervantes, takže to už nás dost nakoplo, ale každému letělo hlavou úplně něco jiného než když informaci dostali všichni, zejména v mém případě, protože jsem to věděl první a bylo hodně těžké jet s myšlenkou, že můžeme skončit na bedně! Vše bylo na nás jak se s tím mentálně vypořádáme, byl to ten den, kdy se soustředíte absolutně na vše.
3 - v celém týmu, který si prošel úplně vším, jsou tam profesionálové, kteří přesně vědí jak se chovat a co přesně dělat, nejen doprovod, naši najížděči, ale hlavně funkce manažera Jirky Posíka, který přesně věděl jak se chovat a jakou zvolit taktiku. Jemu patří obrovské díky!
4 – stříbrní na Evropě je krásné umístění, třebaže jsme věděli, že máme na to vyhrát. Na kdyby se ale v tomhle sportu nehraje. Titul mistra Evropy v jednotlivcích je něco krásného! Byl to jeden z mých velkých snů, který se mi splnil a já můžu pokračovat výš. Nejlepší sezona, kterou jsem zatím měl a to jak v týmech, tak v jednotlivcích.
5 - plány na zimní přípravu už jsou rozdané. Od začátku prosince jsem pod vojenskou rukou DUKLY PRAHA kde mam vše co profesionální sportovec potřebuje k tomu, aby se zlepšoval tou nejlepší metodou co je!
Informace o redaktorovi
Petr Czyž - (Odebírat články autora)
Otázky a odpovědi
Zdravím a připojuji se s opožděnou gratulací.
Chci se zeptat, zda jsou sponzoři na příští sezónu, aby jste mohli jet světový seriál v enduru?
Určitě je škoda, že jezdci Vašich kvalit MS nejedou. Snad pomůžou i ledy, co se pohnuly ve vedení
našeho motosportu.
S pozdravem J. Štofan
Dobry den,
Sponzory, to je věcná otazka tohoto sportu, nicméně každý jedeme za velké teamy a ty nam velice pomáhají, i kdyz se ledy pohnuly, tak my o to musíme makat vic
A dat do toho hodne, plany na sezonu 2017 jsou velke a do sveta se chceme podivat.
Diky Patrik Markvart
.....................................................................................................................................................................................................................................Dobrý den,
děkujeme za gratulaci,
sehnat peníze na mistrovství světa je opravdu složitá záležitost obzvlášť na závody konané mimo evropský kontinent. Každopádně změny nastaly veliké a všichni si myslíme, že k lepšímu tak se dá očekávat, že se na nějakých závodech mistrovství světa konané v evropě objevíme .
dík Ondra
Blahopřeji k umístění v anketě Zlatá řídítka. Co na to říkáte?
Tahle otázka je spíše na Járu Romančíka, i kdyz jsem se umístil na čtvrtém miste tak jsem za to rad, ale velká gratulace patří Jarovi.
Diky Patrik Markvart.
Ještě jeden dotaz. Co pro Vás bylo v letošním roce nejtěžší a naopak z čeho máte pocit, že se vám nejvíc povedlo? Děkuji.
Zajímavý dotaz, urcite nejtěžší bylo se vyhnout zranění, kterému sice nejde předejít ale to je ta nejvetsi prekraska v našem sportu. Nejvic povedlo, no muze to byt jak individuální, což je Mistr Evropy ci družstva a to třetí misto na I.S.D.E.
Dekuji Patrik Markvart...........................................................................................................................
Dobrý den ,
největší úspěch pro mě v letošní sezoně byla určitě šestidenní.
a asi nejtěžší pro mě byly dva první Evropské závody kdy jsem se ještě zotavoval po zlomenině nártní kosti a na motorku jsem sedl 14 dní před závodama a pak pro změnu jsem poslední závod Evropy v Holandsku jel zase se zlomeninou kosti v ruce tak asi to bylo trochu složitější .
dík Ondra