Toni Bou se opět upsal Montese

Bou a Montesa, to už patří k sobě od roku 2006. Právě s katalánským suverénem v sedle se Montesa stala vládnoucí značkou v trialu. Spolu mají na svém kontě 143 vítězství v závodech mistrovství světa. Bou a Montesa, to je zkrátka neporazitelná dvojice. Španěl získal za poslední roky čtyři tituly mistra světa ve venkovním a stejný počet i v indoorovém trialu. Připočítejte k tomu ještě pět vyhraných španělských šampionátů a spoustu úspěchů v Trialu národů. Jako třešnička na dortu už je pak fakt, že Montesa vyhrála i poslední čtyři ročníky mistrovství světa v soutěži značek.

„Letos by mu vypršel kontrakt a tak se nelze divit, že podepsat Toniho na další roky bylo našim největším úkolem. Je to nejlepší trialový jezdec světa a čeká ho ještě mnoho dalších triumfů. O získání jeho služeb usilovaly všechny továrny světa. Takže jsem velmi rád, že Toni věří našim motocyklům natolik, že se nám zavázal na další dvě sezony. My jsme mu zase slíbili, že budeme náš čtyřtakt vyvíjet i nadále, aby se na něm cítil co nejlépe,“ uvedl spokojený Kodži Maehara, prezident společnosti Montesa Honda S.A.

Také samotný Bou hýřil spokojeností. „Když nyní vím, že budu jak tovární jezdec Montesy pokračovat další dva roky, dává mi to klid v duši a pocit štěstí. Na tom fantastickém stroji jsem získal osm světových titulů a nic mně neodradí od toho aspirovat na další. Tu motorku miluju a navíc cítím opravdu velkou profesionální podporu od továrny a svého tým. Všichni kolem mne pracují na 100 procent, takže jsem ani neměl důvod uvažovat o změně.“
Někdo může (a oprávněně) namítnout, že nejlepším jezdcem trialové historie byl Brit Doug Lampkin, který získal celkem 12 světových titulů. Ale odborníci vyzdvihují více Španěla. Možná i proto, že získal svůj první světový titul už ve dvaceti letech a na čtyřtaktu. 

Antoni Bou se narodil 17. října 1986 v katalánském městečku Piera. První závod mezi kadety vyhrál už v roce 1999, v roce 2006 už měl na svém kontě první vítězství v závodě mistrovství světa. O rok později už završil svůj první z pozdějších čtyř světových double.