Memoriál Petra Lhotského 2016: Endurosprint Pelhřimov

Na pelhřimovské trati proběhl druhý ročník memoriálu Petra Lhotského a rozhodně se bylo na co dívat. Na trati plné zákeřných enduro překážek se nejdříve odjely dvě kratší rozjížďky a bezprostředně poté došlo na devadesátiminutovku, kdy si všichni aktéři sáhli na dno.

Memoriál Petra Lhotského 2016: Endurosprint Pelhřimov

Kapitoly článku

Pelhřimovské enduro závody opravdu stojí za to. Kluci z místního klubu to dělají po svém a tak se jedná spíš o endurosprint na kratším, ovšem velice různorodém okruhu, který je nabušen řadou umělých překážek. Každým rokem se objeví nějaká novinka a ani letos tomu nemohlo být jinak. Dřívější ročníky se stalo noční můrou koryto plné pneumatik, které letos strčily do kapsy „lávky“ položené na dvou kládách. Slušná pastička na myši dokázala jezdce pořádně pozlobit a akční záběry naplnily sociální sítě. Viď Gasi? Na trati přibyly pneumatiky od traktoru, větší kameny a díky rozmaru počasí, také dvě rozbahněné pasáže. Jezdilo se v remízku plném stromků, po travnatých cestách, skákalo se po nabroušených skocích a ve finále se dalo pořádně zatopit na motokrosové trati.

Nejprve se odjela kvalda, podle které se startovní pole rozdělilo na dvě skupiny. Podle časů šli jezdci na klasický motokrosový žebřík. Jakmile padl, celý roj vystřelil do první zatáčky, ze které se po skoku lavice lámal chleba v korytu pneumatik. Tempo bylo pekelné a diváci se rozhodně nenudili. A jezdci? Ty už vůbec ne? Čtyři kola v ostrém tempu daly fest zabrat! Po dvou rozjížďkách první i druhé skupiny na trať vyrazily děti a jedna slečna, které ukázaly, že se toho rozhodně nebojí.

Odpoledne se startovalo klasickým cross coutry stylem, tedy s vypnutým motorem a čelem k motorce. Hodina a půl je hodina a půl… nebylo tedy lehké nenechat se strhnout a od začátku nastavit rozumné tempo, aby se dalo devadesát minut rozumně odkroužit a pošetřit nějaké síly do finiše. Součet bodů z rozjížděk a devadesátiminutovky pak určil pořadí závodů. První flek si v Pelhřimově vydřel Martin Rajdlík, druhý Honza Požár, třetí Jenda Jírů, čtvrtý Jan Daňhel a pátý Vláďa Novotný.

V Pelhřimově jsem se také letos postavil na trať a musím říct, že si to od rána až do večera skvěle užíval. Další dny to už taková pohoda nebyla, protože mě bolel úplně celej člověk… První runda nebyla špatná, druhá po držkopádu v první zatáčce za startem na houby a devadesátiminutovka nakonec lepší, než jsem čekal. Po prvních padesáti minutách přišla krize, kdy jsem se asi čtvrt hodiny trápil. Potom jsem se oklepal a podařilo se mi dostat zpět do tempa. V cíli z toho byl nakonec čtvrtý flek. Vtipných okamžiků během rozjížděk i maratónu bylo neskutečně hodně a tak bylo večer u škopku o čem povídat.  

Rozmanitost závodů v Pelhřimově nemá chybu a podle spokojených výrazů a pohodové atmosféry se fest líbí. Škoda jen, že se hned v kvaldě nehezky vyválel místní komentátor a jeden z organizátorů Rosťa a skončil v nemocnici. I přes to se ale závody povedly a nezbývá něž klukům poděkovat a popřát štěstí do dalších ročníků. Lidé se tam totiž vždycky skvěle baví a je fuk, na jaké jezdecké úrovni jsou a jakou mašinu mají pod zadkem. Vždyť o to jde především.    

Galerii ze závodů můžete omrknout zde.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 1x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist