Enduro sprint Pelhřimov

Tradiční enduro závod se přestěhoval z Vyklantic do Pelhřimova. Lítalo se v okolí motokrosové trati a nějakej ten metr se upalovalo také po ní. Během dne se zažilo moře legrace a spálilo pěknejch pár litrů oktanového moku.

Enduro sprint Pelhřimov

Kapitoly článku

Kvůli zranění hlavního organizátora Aleše se tradiční enduro závody přesunuly na pelhřimovskou trať a její okolí. O berlích pajdajícího Aleše tak zaskočil jeho synek, který nás provedl po trati. Hned od rána se závodilo po okruhu nataženém skrz lesík, louku a umělé enduro překážky. Popravdě, když jsem ráno uviděl gumy od traktoru na stojáka nebo nachystaný průjezd pneumatikovým korytem, nebylo mi úplně do řeči.
Závod byl něčím mezi klasickým cross country a endurem. Startovalo se většinou po pěti jezdcích motokrosovým stylem a valilo se na čtyři kola, seč síly stačily. Hned po startu jezdce čekala prudká pravá a první strkanice. Pak už skok a rovnýma nohama do pneumatikového koryta. Tam to chtělo lupnout dvojku, nadechnout se, zavřít oči a držet plnej… v tu chvíli probíhala první selekce. Pneumatiky dokázaly pořádně pozlobit a pár zákeřných bicyklových pryží se dokonce zamotalo do zadního kola jako had. Právě tady získal můj největší obdiv borec na „ixtéčku“, který pneumatiky dával a nezastavil ho ani spadlej řetěz.
Po pneumatikovém ródeu přišla na řadu kličkovaná po mezi a první traktorová guma. Pokud se do ní někomu nechtělo, mohl přelítnout dva pražce na pravoboku. Dál opět proplejtačka lesíkem, pár záludných pařízků a přes kameny zpátky na trať. Tam opět ze země trčely dvě gumy od traktoru. Po nich přišel propad do příkopu a pak už sprint po motokrosové trati do cíle.
První jízdy se jely podle losovačky a další podle pořadí v první rundě. Je fakt, že hned první skupina nastavila pekelný tempo. Bylo vidět, že se toho kluci nebojí. Mě hned v prvním kole zazlobila kačena. Zašlápl jsem si ji a za žádnou cenu nechtěla chytnout. Párkrát kolem mě všichni prolítli a teprve potom si dala říct a zavrčela. Hned na začátek jsem si tedy zapsal poslední flek a vypadalo to, že je vymalováno hotovo. Naštěstí se v další jízdě zadařilo a všechno šlo jako po drátkách. Po dvou jízdách došlo na měřené kola jednotlivců a startovalo se podle bodů z obou jízd. Bylo super sledovat sólo každého ridera a jeho maximální nasazení. Kluci tomu slušně nakládali a bylo znát, že už trať dostali pod kůži. Za každou jízdu se rozdávaly body a jejich součet znamenal konečné pořadí závodů.
Po hlavních závodech se trať překolíkovala a došlo na klasický motokros. Po karambolu v půlce závodu se opakovaně startovalo. Ani podruhé se to neobešlo bez „držkopádu“, nicméně tentokrát se už závod dojel. Pak už došlo na doplnění tekutin a jízdě zručnosti.
Musím, říct, že se klukům podařilo zorganizovat naprosto pohodové závody, kdy se užilo moře legrace. Během dne se parádně zazávodilo, ale probrala i první pomoc a snědlo něco klobás (jen škoda guláše který zkysnul). Podtrženo sečteno, stěhování akci neublížilo a teď už nezbývá než se těšit na její pokračování.



POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist