Jakub Horák vytěžil body z francouzského bahna

Letošní endurové mistrovství světa 2010 je za námi. Ukončil ho závod ve francouzském Noiretable. Jak už jsme informovali, skvělých patnáct bodů vydoloval z francouzského bahna zanedlouho 24letý český jezdec Jakub Horák (KTM) a celkově se tak v závěrečném hodnocení šampionátu kubatury E1 vyhoupl na 11. místo s 98 získanými body.

Jakub Horák vytěžil body z francouzského bahna
V sobotu Horák vybojoval na obtížné trati v Noiretable patnácté a v neděli třinácté místo.  A jak viděl svůj úspěch jezdec KBS ÚAMK Teamu Unhošť? „Stálo to za to. Na mokrých loukách mi to sice moc nešlo, ale závod se mi líbil, ikdyž jsem si myslel a doufal, že poslední závod MS bude hezkou podzimní projížďkou a příjemným zakončením. Ale byla pěkná kosa a déšť, takže to bylo trochu jinak. Motorky dostávaly zabrat a hlavně v neděli spousta lidí vypadla právě kvůli poruše motorky,“ říká rodák ze Dvora Králové.

„Po příjezdu do paddocku ve čtvrtek ráno bylo krásné počasí. I předpověď, kterou jsem sledoval na internetu, toto počasí slibovala. Skutečnost ale byla jiná. Odpoledne se zatáhlo a začalo pršet, takže jsme si opět ověřili teorii o tom, že jak se na jednom místě sejde hodně motorek, magnetická síla ze zapalování přitáhne mraky a začne pršet. Pršelo téměř nonstop až do sobotního večera. Naštěstí se počasí trochu umoudřilo alespoň na páteční prolog. Ten byl poměrně jednoduchý, se dvěma skoky do dálky na louku, krátkými kameny a hromadou klád. Ale ani tak nebylo o pády nouze,“ vzpomíná na poslední závod letošního FIM EWC World Championship jezdec sedlající stroj KTM 250 EXC-F.

Sobotní ráno nebylo o nic lepší a ráno se jezdci zase probudili do deště. Teploty nepřekročily 9 stupňů. „Trať byla koncipována jako osmička, což má výhodu tu, že je jen jedna ČK. První ČK vedla spíše po cestách až na enduro test. Ten byl na odkloněných loukách s kusem lesa, jednou hnusnou skalkou a neskutečně kluzkým podložím o celkové délce 12-15 minut, podle aktuálního počasí. Odtud jsme pokračovali po lesních cestách, které byly v prvním kole rovné, ale rychle se rozbíjely a ve třetím průjezdu už docela vylezly kameny. Po těchto cestách a nakonec po silnici jsme dojeli až do časovky. Délka této první části byla jednu hodinu a pět minut. Druhá část trati už vedla více lesem a těžším terénem se dvěmi divácky velice zajímavými úseky. Ten první byl spíše kamenitá cesta, která se hodně rozbila, ale když člověk nezaváhal, dala se normálně vyjet. Druhý výjezd už byl horší a byl docela nekonečný. Asi 3 metry široký kamenitý výjezd, který se jel kupodivu za deště líp než v neděli, kdy už nepršelo. Ze začátku to byl takový normální kopec s pár kameny, po 100 metrech se to trochu narovnalo a vypadalo to, že už je konec, ale když jsem zvedl hlavu, zjistil jsem, že mě ještě tak 200 metrů čeká, ale v trochu prudším kopci. Dařilo se mi docela jet v každém kole, ale největším problémem byli jezdci přede mnou, protože když se někdo zasekl, musel jsem ho objet a to někdy znamenalo ztrátu rychlosti a rovnováhy. Tenhle výjezd mě ale docela bavil. Po něm následoval ještě delší sjezd ve větších kamenech a taky to nebylo úplně v klidu.“

Pak už trať vedla po lesních a polních cestách na cross test, který měl okolo osmi minut a byl v podobném stylu jako enduro, jen ještě o něco rychlejší a docela pěkný. „Po cross testu jsme pokračovali cca 20 minut na extrem test, který byl stejně jako minule v kamenolomu a pro diváky byl dost atraktivní a přehledný. Po startu velký skok do propasti, pak lavice, dvoják do lesa, z lesa odskok zpátky do lomu, pak levá, dlouhé kameny, které se v neděli dost rozbily a zůstavalo se tam, pak levá, výjezd na kamenitou stěnu, kus lesa, sjezd do lomu, zase levá, úzká kamenitá stěna, pravá a cíl. Docela hezký extrém, tak akorát. Pak už to bylo do cíle 5 minut po městě a celková délka ČK byla hodinu a půl. Když to všechno sečteme, zjistíme, že tenhle závod nepatřil k nejkratším. Včetně času 15 minut na montáže měl 8 hodin. To nebývá zvykem. Ačkoliv ve čtvrtek Giovanni Sala na jury říkal, že by se měla trať trochu zkrátit a dával i návrhy, jak a kde, Francouzi mu všechno odkývali a pak si to stejně udělali jak chtěli. Neděle byla časově stejná, jen naštěstí nepršelo, takže už jsme nebyli mokří a byla nám jen zima. I proto jsem se každé kolo těšil do výjezdu, abych se zahřál.“

Po francouzském podniku MS ještě Jakuba Horáka čekal poslední závod MČR v Uhlířských Janovicích, který se zároveň jel jako soutěž družstev.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 1x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist