Rozhovory s jezdci Dakaru 2007

Zdravím všechny ze břehů Atlantiku z metropole Senegalu Dakaru. Konečně jsme se dostali do civilizace a nemusím platit za 100 kb přenosu dat organizátorům rallye Dakar nehorázný peníz 4 EURa.
Malé zhodnocení už zde na stránkách www.motorkari.cz visí, proto jsem pro vás nachystala rozhovory se všemi českými motorkáři bezprostředně po dojezdu do cíle. Také celkové zhodnocení Rallye Dakar 2007.

Rozhovory s jezdci Dakaru 2007
Na startu v Lisabonu 6.ledna stálo celkem 245 motocyklů včetně čtrnácti čtyřkolek a šesti žen. Celou rallye pronásledovalo špatné počastí. V Maroku teploty pod bodem mrazu, dokonce i déšť. V Mauretánii řádila písečná bouřka, kvůli které byla dokonce jedna etapa na půl zrušena. Mali a Senegal nezklamaly opravdu horkým počasím, teploty se na slunci vyšplhaly až ke čtyřicítce. Pro dva motorkáře byl tento závod definitivně poslední. Po celkem 7915 kilometrech přejelo slavnou cílovou rampu na březích Růžového jezera poblíž Senegalské metropole Dakaru 132 motocyklů včetně šesti čtyřkolek a pěti žen. Gratulujeme všem co to dokázali, vyhráli boj s pouští, technikou a mnohdy i sami se sebou.
Někteří tu byli poprvé, jiní mohou srovnávat. Nejde však objektivně říct, tento Dakar byl lehčí nebo těžší než ty ostatní. Byl prostě jiný…
Jaký byl ten Dakar 2007 pohledem našich jezdců: (počítám k nim i slovenského kolegu Jardu Katriňáka) Jarda Katriňák: „Jsem velmi šťastný, že se mi podařilo na čtvrtý pokus dojet až sem, do cíle. Hlavou se mi po celý závod honily různé myšlenky, čím více jsem se blížil k cíli, tím více jsem cítil pocit štěstí. Obdivuji všechny ty, co sem zvládli dojet několikrát, protože to je velké hrdinství. Patnáct dní opravdu těžké dřiny v nelidských podmínkách. Hodně mě mrzí, že jsem propásl narození mé dcery. Náš motoristický život je prostě takový. Mým nejhorším zážitkem z celého závodu bylo, když na mě kývala smrtka. Představte si černé skály a před nimi vysoká černoška v modrém plášti snad s dvoumetrovýma rukama. Nechtěl bych tam v té chvíli zůstat třeba s porouchaným motocyklem. Chtěl bych se sem na Dakar ještě vrátit, musím si to ale nechat projít hlavou.“

Celkové umístění: 9. místo




Martin Macek: „Jsem nadmíru spokojen se svým výsledkem. Neočekával jsem, že se dokážu zahryznout do první dvacítky jezdců. Těším se domů na své kamarády. Určitě budeme hodně slavit a tohle budu ještě dlouho rozdejchávat. Rallye Dakar má podle mne své klady i zápory. Poprvé jsem se podíval do Afriky, to je tím kladem, mrtví jezdci jsou tím záporem. Nikdo se tady nad tím však moc nepozastavuje, prostě to k Dakaru patří. Mým nejtěžším okamžikem na rallye Dakar bylo čekání na první pád. Hrozně jsem se obával pádu ve vysoké rychlosti. Člověk musí být připraven na cokoli. Jsem rád že jsem tady a určitě se sem vrátím.“

Celkové umístění: 15. místo

David Pabiška: „Jsem šťastný, že jsem to dokázal. Přes všechny technické problémy jsem se dostal až sem a věřím, že jsem nezklamal své blízké a partnery. K úspěšnému zdolání rallye Dakar je potřeba dobrá parta, tu jsem zde našel s Jardou Katriňákem a Ivošem Kaštanem. To je základ. Vždycky ráno jsem si s Jardou řekli, večer se tady sejdeme a pokecáme. Ivo mi pomohl, když mi chyběl materiál. Když chce člověk rallye Dakar dojet, je potřeba mít kolem sebe optimistické lidi, kteří vás podpoří, když je nejhůř, a ne srazí k zemi. Ti mi pomohli, když mi bylo nejhůř. Nejhůř mi bylo, když jsem se trápil s polorozpadlým zadním kolem a když na mě stejně jako na Jaru mávala smrtka. Jsem zde a to je odměnou za dlouhé hodiny, které jsem strávil v poušti sám, za veškeré úsilí v závodě i před ním.“

Celkové umístění: 42. místo



Ivo Kaštan: „Dobytí dakarské cílové rampy u Růžového jezera je pořád tou největší výzvou, proč se nás sem každý rok tolik vydává. Vyhrát může jen pár vyvolených, ale dojet sem chce každý. Jen to se počítá. Díky podpoře těch, co nám pomáhali s přípravou, a těch, co tu byli se mnou, se mi to po šesté podařilo. Tak díky vám, co jste mi to přáli, a na truc těm, co ne, si to užívám stejně jako před deseti lety. Žádný pohár letos nevezu, protože tu prostě byli lepší. Rallye je přece závod. Že tu krom modré motorky nestojí ještě červená a bílá, stejně jako na startu? To je přece důvod k tomu, aby tomu tak bylo příští rok.“

Celkové umístění: 51. místo




Pepa Macháček: „Letos bylo hodně míst, kdy jsem chtěl skončit a jet domů. Hodně jsem se trápil, se zraněním i s terénem. Na všechno špatné se ale velmi rychle zapomene. Jsem po čtvrté v cíli, po čtvrté jsem vyhrál kategorii čtyřkolek. Porazil jsem se starým strojem o generaci mladší čtyřkolkáře. Moje pouštní liška je neuvěřitelný stroj. Rám a podvozek z roku 2001, mám sice nový motor, stejně je neuvěřitelné že jsem neměl vlastně žádný technický problém, pokud jsem si ho nezavinil sám. Mým nejhorším okamžikem byly poslední dvě etapy. V jedné jsem málem havaroval. Čtyřkolka se vznesla do vzduchu, sunula bokem po pistě a jen jsem čekal, kdy se budu kutálet jak míč. V té druhé jsem srazil psa. Hrozných pár vteřin, když víte, že nemůžete střetu zabránit. Musím přiznat, že jsem jel celou dobu ve strachu ale jsem zde…

Celkové umístění: 1. místo ve čtyřkolkách




Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist