Dakar 2014: The David

Dakarákem se člověk nemůže jen tak stát, Dakarákem se prostě musíte narodit. Ukázkovým příkladem je liberecký pilot David Pabiška (38), který se narodil proto, aby si splnil svůj životní sen - stát se jezdcem Dakaru.
David v mládí neměl zrovna na růžích ustláno. Jako dítěti z neúplné rodiny mu matka nebyla schopná sama vydláždit cestu závodního jezdce, takže David už jako mladík, když něco chtěl, musel si to zařídit sám. Ale právě tenhle fakt mu dnes dává tu obrovskou vůli, dojet každý Dakar.

Nicméně jeho hyperaktivitu a ani jeho samotného tyto sporty pořád ještě dostatečně neuspokojovaly a tak velmi brzy zaregistroval, že existují nějaké motorky. Hlavní zásluhu na tom měl jeho strýc Pepík, který dříve jezdíval ve Svazarmu. Jednoho dne, když bylo Davidovi čerstvě čtrnáct, zašel za strýcem, že by chtěl jezdit motokros. Jenže motokrosaři měli svůj oddíl až v Jablonci, a tak se David vrhl bez větších protestů na enduro, protože soutěžáci měli svůj Svazarm přímo v Liberci. A už tehdy měl povědomí i o rallye Paříž-Dakar, díky svému tátovi, který pracoval v Liazu a nosil Davidovi všelijaké plakáty Dakarských hrdinů, které má ještě dodnes schované. David tehdy ve Svazarmu nafasoval svoji první a poslední motorku v životě, Zetku 125 typ 516, a začal pilně trénovat. Po půl roce trénování Davida vyslali na první závod, který jel ještě v hokejových chráničích. Samou nervozitou ale přepálil start a dojel předposlední, což nebyl zrovna hvězdný start úspěšné kariéry, a jeho strýc o něm tenkrát dokonce prohlašoval, že je budižkničemu a nikdy z něj nic nebude. Paradox, co?

Našláplá kariéra

Davidova další kariéra pokračovala přebory ČR v enduru, kde už jako šestnáctiletý zvládal půllitrovou Husqvarnu. Progres mu v 18 letech trochu přibrzdila vojna, kdy měl jít jezdit na Duklu, ale kvůli velkému návalu se tam nedostal a to byla jediná sezóna, kde nejel ani jeden závod. Nicméně stále poctivě trénoval a po návratu k soutěžím jeho přeborová kariéra vygradovala celkovým druhým místem a postupem do první výkonnostní třídy – do světa velkého mistráku. A společně s tím přišel i čas poslat Davida na zkušenou ven - na evropský juniorský mistrák, a zpátky na stopětadvacítku. To mu bylo 20 let, poslední rok, co mohl juniorku jezdit. A ani v Evropě se ve velké konkurenci neztratil a dojížděl kolem 15. místa. Nicméně čas plynul a David musel přestoupit do seniorů, jak v republice, tak v Evropě. Po pár letech už byl ale i tady schopný vyhrávat erzety, a pak přišel první velký dílčí úspěch, ve 24 letech se stal mistrem ČR v enduru a ten samý rok mu jen o kousek uteklo třetí místo i v Evropském šampionátu, a to jen proto, že neměl peníze na to jet na závody až do Švédska. Nicméně i po tomto velkém úspěchu udělal na Davida jeden „manažer“ trošku podraz, a to Davida naštvalo tak, že Evropu už v životě nejel. Jezdil jen mistrovství ČR a začínal se polehoučku připravovat na vysněný Dakar.

Dálkové Rally

První Davidovou zkušeností s dálkovými rallye byl závod Baja v Německu v roce 2003. Pak sice trochu změnil disciplínu a v roce 2004 se stal vicemistrem ČR v cross country, ale stále častěji jezdíval dálkové rally. Dokonce přišla i exotika, když dojel druhý na mistrovství světa v Rally Dubaj, po získání zkušeností na písku si řekl, že je připravený na nejtěžší závod světa - Rally Paříž-Dakar. Roku 2007 to přišlo. Jeho dětský sen se stal skutečností, a 7. ledna se David Pabiška postavil na startovní rampu v Lisabonu a vyrazil vstříc svému prvnímu Dakarskému dobrodružství. A hned první Dakar dopadl nad očekávání, když dojel bez problémů na 42. místě, osmý mezi nováčky. I další ročníky Dakaru David ať už s menšími nebo většími problémy pokaždé dojel, což je výborný výkon, a jeho nejlepším výsledkem je rok 2010, kdy dojel na skvělém 26. místě. David má rád nové výzvy, a tak v roce 2012 absolvoval Dakar pro změnu v závodním kamionu, aby pomohl svému tehdejšímu týmu, ale po této zkušenosti prohlásil, že pokud to půjde, zůstane raději motorkářem.

Nejenom závody, ale i tvrdá práce

Každý, kdo trochu vidí do motosportu, ví, že v Česku se motorsportem uživí jen minimum lidí. Tak je asi každému jasné, že ani tento Dakarský borec se pouze závoděním neuživí také. Co tedy dělá David Pabiška, když zrovna nejede Dakar?
David po absolvování základní školy moc možností neměl. Doba byla zlá, ale David věděl, že řemeslo má zlaté dno, a tak se šel vyučit zedníkem. Dneska sice podle jeho slov umí už jen nahazovat, ale přesto je rád, že se řemeslu naučil. V průběhu let mu ale jen zednické řemeslo nestačilo a přidal k tomu profesi pokrývače a následně se vyučil automechanikem. V každém oboru se vždy pohyboval na vlastní pěst a získával zkušenosti, a tak to dotáhl až na tak vysokou úroveň, že se stal materiálovým konstruktérem, kterého dělá dodnes. Práci materiálového konstruktéra si můžete představit tak, že když za Davidem přijde někdo s problémem typu, že mu praskají ramena na rally autě, tak David je schopný analyzovat problém a použít vhodnější materiál tak, aby se problém neopakoval. Jeho konstrukční um dokázal například minulý rok, když si na Dakar připravil motorku, která neměla jediný technický problém. Tento rok se také začal věnovat osvětě a výchově motorkářů, a chce své umění předávat dál v celorepublikově úspěšném projektu Bezpečně na motorce s Mírou Lisým.

D.P. jako člověk

O osobní ch věcech se obvykle nepíše snadno, ale v případě Davida Pabišky je to jiné. Kdo ho zná, kdo měl tu možnost strávit s ním alespoň pár chvil, ten vždy odcházel s pusou od ucha k uchu. David doslova srší optimismem a předává svou pozitivní energii na všechny v okolí. Je to pořád nedorostlý puberťák, plný života a vždy odhodlaný udělat, co je třeba. O tom, jaký je David Pabiška člověk, vypovídají také již tři mezinárodní ceny FAIR PLAY, většinou za záchranu života. Nebýt Davida, jeden motorkář by mezi námi už nebyl.
David Pabiška je ženatý, otec dvou dětí - mladšího kluka a starší dcery. Když jsem se Davida zeptal, na co je v životě nejvíc hrdý, řekl mi, že na své děti, a na to, že díky své sportovní výchově je pro ně dobrým vzorem. I to vypovídá o tom, jaký je David Pabiška člověk. Přejme mu tedy do nadcházejícího Dakaru všechno dobré.

Kariéra:

• 1990 první závod - motokros Zalány
• 1999 mezinárodní Mistr ČR v enduru 125 ccm, 4. místo mistrovství Evropy v enduru 125 ccm
• 2002 2. místo v Šestidenní - Brazílie
• 2003 2. místo mistrovství Evropy - Baja Rally, stříbrná medaile na Šestidenní - ČR
• 2004 vicemistr ČR crosscountry a enduro ve třídě 500 ccm, stříbrná medaile na Šestidenní - Polsko
• 2005 vicemistr ČR družstev v crosscountry 500 ccm, 2. místo Rally Dubai (mistrovství světa) v kategorii Marathon 660 ccm
• 2007 mistr ČR v družstvech – crosscountry, první start na Rally Paříž-Dakar, 42. místo, 8. místo mezi nováčky
• 2009 Dakar Rally - 65. místo (po technických problémech a velké havárii)
• 2010 Dakar Rally - 26. místo motocykly
• 2011 Dakar Rally - 31. místo motocykly
• 2012 Dakar Rally - 12. místo jako navigátor kamionu
• 2013 Dakar Rally - 39. místo motocykly

• 2007 1. start na Rally Paříž-Dakar v Africe, 42. místo, 8. místo mezi nováčky
• 2009 65. místo moto (po technických problémech a velké havárii)
• 2010 26. místo moto
• 2011 31. místo moto
• 2012 12. místo navigátor kamionu
• 2013 39. místo moto

• 1999 Osobnost Liberecka
• 2000 Nejlepší sportovec Liberecka
• 2000 Světová cena FAIR PLAY UNESCO za záchranu lidského života
• 2000 Cena FAIR PLAY Českého olympijského výboru
• 2001 Osobnost Autoklubu České republiky
• 2002 Cena FAIR PLAY udělená Brazilskou motocyklovou federací