Central European Rally 2008: 2.Baia Mare

Aktualizováno - Druhá etapa v Rumunsku přivítala jezdce demoliční etapou, Jaro Katriňák postupuje na čtvrtou příčku. Velká neznámá v okolí Baja Mare dala jezdcům pořádně zabrat, došlo na technické problémy i pády.

Central European Rally 2008: 2.Baia Mare

Kapitoly článku

Začneme ale ješte včerejším přesunem z Maďarska do rumunského Baja Mare. Motorkáři měli možnost naložit stroje do dodávky a ušetřit si tak více než 400 km dlouhý přesun po asfaltu. Ostatní vozidla se ale až do pozdních nočních hodin přesouvaly v silném provozu na východ. V centru města Baja Mare vyrostl bivak, jak jej známe z klasickího Dakaru. Všechny týmy rozložily stany a až do nočních hodin servisovaly stroje. Slovenští a čeští jezdci samozřejmě rozložili tábor společně. Jaro Katriňák musel vyměnit porouchaný roadbook a mechanici měli dost práce s jeho elektrickým zapojením. Český čtyřkolkář Jozef Macháček zase měl dost práce se sháněním baterie, která mu na prvním speciálce v Dabasu explodovala. Technici dokončili práci až po půlnoci. Budík byl nastavený na 4:30.
Na start úterní etapy je kako první postavil španěl Marc Coma již v 6:00 ráno. Jaro startoval jako šestý, podle výsledků z předchozího dne. Jezdci absolvovali anpřed 40 km přesun přes horský průsmyk do vesnice Mara, kde začínal start speciálu o dlce 76 km. Do cíle dorazil jako první Marc Coma. O tom, že etapa byla náročná, svědčilo kromě bláta ne jeho stroji také hodně potrhané oblečení. Později bohužel Marc musel kvůli zranění kolene odstoupit ze závodu.
Další z favoritů, Cyril Despres, měl technické problémy a v etapě ztratil více než 14 min na nejrychlejšího Davida Casteau. Dařilo se Jarovi Katriňákovi, první speciálku dojel na čtvrtém místě. Hned po jízdě zhodnotil etapu jako náročnou, v velkým množstvím kamení a bláta a dokonce i sněhu a ledových úseků. Zajímavě tuto trasu zhodnotil také Janis Vinters z Lotyšska: "To není rally, to je enduro s trialovými vložkami." Největším překkvapením pro nás však byla odpověď australského jezdce Davida Schwarze, který na trati poprvé viděl sníh, doma v austrálii žije na poušti a sníh prý ještě neviděl. Dobře se vedlo také našim jezdcům - nejlépe zajel Jan Froněk (14. místo), za ním David Pabiška (18.) Dušan Randýsek (20.) a Jozef Švorc (25.) Všem těmto jezdcům se vyhly technické problémy i vážnější pády. Karel Ležatka dojel na 74. místě a stále veselý Ivo Kaštan na své stopětadvacítce na 76. místě. Celkově se jednalo doslova o demoliční etapu, mnoho jezdců dojelo do cíle s poškozenými motorkami po pádech a čtyřkolkáři s poruchami. V kategoii čtyřkolek Jozef Macháček znovu bojoval s technickými problémy. Slovenský zástupce Martin Antal dojel na dobrém pátém místě a posunul se na celkové edmé místo v celkovém pořadí.

Odpoledne se jezdci, již bez odstoupivšího Marca Comy, znovu vrátili na start té samé speciálky a po 13. hodině opět vyrazil na trať první vedoucí jezdec, David Casteu. Tato speciálka byla nakonec z bezpečnostních důvodů zkrácená. Všichni češi i slováci dojeli bez problémů, největší radost měl Pepa Macháček, kterému se podařila první speciálka bez technických problémů a zajel nejlepší čas.

Průběžné pořadí po druhé etapě
1. David Casteu 02:12:40 +00:00:00
2. LOPEZ (CHL) 02:17:12 +00:04:32
3. FRETIGNE (FRA) 02:17:29 +00:04:49
4. KATRINAK (SVK) 02:18:13 +00:05:33
5. STREET (USA) 02:19:13 +00:06:33
... ... ... ...
15 PABISKA (CZE) 02:28:21 +00:15:41
... ... ... ...
18 FRONEK (CZE) 02:30:26 +00:17:46
19 SVORC (CZE) 02:31:59 +00:19:19
... ... ... ...
21 RANDYSEK (CZE) 02:33:26 +00:20:46
... ... ... ...
74 KASTAN (CZE) 03:01:52 +00:49:12
... ... ... ...
78 LEZATKA (CZE) 03:03:21 +00:50:41

Čtyřkolky
1 DELTRIEU (FRA) 02:33:51 +00:00:00
2 IRIMESCU (ROU) 02:34:55 +00:01:04
3 SZABO (HUN) 02:42:26 +00:08:35
4 NEMETH (HUN) 02:52:30 +00:18:39
5 ANTAL (SVK) 02:53:44 +00:19:53
... ... ... ...
15 PETERGAC (SVK) 05:23:34 02:49:43 + 01 hod penalizace
16 MACHACEK (CZE) 05:25:28 02:51:37 + 01 hod penalizace
17 ABRAHAM (SVK) 05:34:40 03:00:49 + 01 hod penalizace
18 POLIENSKY (CZE) 06:53:54 04:20:03 + 02 hod penalizace
Zpravodajský servis pro vás online připravujeme ve spolupráci ze serverem Motoride.sk.


Vierka Kaštanová

Je šest hodin ráno a do dnešní etapy startuje první závodník. Naši jezdci Ivo a Karel startují téměř o hodinu později. Stále nám přeje počasí, už tak brzy ráno svítí sluníčko a teplota se šplhá směrem vzhůru. Po krátkém spojovacím úseku závodníci dorazili na start speciálu, který vede ve zdejších horách, nebo lépe řečeno spíše kopcích, po úzkých kamenitých cestách. Jedou se dva úplně totožné okruhy, mezi kterými je přejezd do asistenční zóny a kde můžou závodnici poopravit svoje stroje. Na celý přejezd o délce 70 km a asistenci mají jezdci tři a půl hodiny.

Je to tady, právě přijíždí Ivo a Karel, pěkně společně. Tak co jaká byla trať? Ivo: „Je to jeden velký potok, všude teče voda z roztátého sněhu, na trati jsou velké kaluže což mému „prckovi“ nedělá dobře, musel jsem kličkovat jak zajíc, ten vzduchový filtr budeme muset ještě trošku poupravit, vyrobit na něj nějaký pěkný airbox. V některých místech jsou vybagrované cesty mezi sněhovými závějemi a docela zákeřné jsou i ledové plotny. Jsem moc zvědav jak to bude vypadat po druhém kole, až tudy projedou auta a kamiony. Určitě to tam nějaký hodí na budku.“
Karel: „Ty plotny, no, na jedné takové jsem si ustlal. Vyjedu ze sluníčka do stínu a byla tam. Naštěstí jsem padl do načechrané sněhové peřiny, přede mnou tam bylo asi už více jezdců, různě se tam povalovaly části motorek. Než jsem se stačil zvednout byl vedle mě další…smích... Jinak jsem si to moc užíval, trať je nádherná.“

Počkáme až kluci odjedou, a vydáváme se s Petrem na motorkách podívat někam na trať ulovit pár záběrů. Vyjíždíme asi dvacet pět kilometrů na kopec za Baia Mare k vesničce Friza. Je to jedno z mála míst, kam se dá na cestovních motorkách, nebo autem dojet a taky podle toho to tam vypadá. Auta parkují podél úzké klikaté cesty nejméně kilometr. U trati je nespočet diváků, jak místních tak turistů a novinářů. Potkáváme zde i několik Čechů mezi nimi je i profláklý cestovatel a novinář, náš kamarád, Jára Šíma s manželkou Lenkou. Taky Kosťa a spol. s těmi jsme se seznámili po cestě sem. Čekáme na první průjezd motorky, podle plánu by měla přijet tak za půl hodiny. Ale co se to děje, asi jsem se spletla, slyším první motocykl a už se na nás řítí David Casteu. Po závodě jsem se dozvěděla, že trasu o cca 30 km zkrátili, protože se na jednom úseku v prvním kole převrátil kamion a cesta byla zablokovaná. Stojíme v pěkné zatáčce a diskutujeme o tom jak kdo tu zatáčku projel. Trošku mě zaráží, že za zatáčkou všichni vyděšeně koukají do itíku. Proč, když se vlastně ani nikam jinam jet nedá. Ivo mi pak řek, že tam byla omezená rychlost na 50 km. Není radno ji překračovat, protože ne jeden závodník už za její překročení dostal finanční i časovou penalizaci. Projedou všechny motorky a čtyřkolky, následuje tak deseti minutová pauza a už se žene první auto. Je to Carlos Sainz se svým VW. Pastva pro oči, co vám mám povídat… Trošku nás sice osprchuje kameny, ale to je naše blbost, že stojíme v zatáčce, přesně v místě, kde když někoho vidím stát, tak si říkám to je ale blázen… Počkáme na průjezd prvních deseti auta a vydáváme se zpět na cestu do servisní zóny. Je zde nádherná příroda, cesta je trošku kluzká, tak musíme opatrně. Ráda bych moje BMW předala na Autec, kde mi ho pro účely testu zapůjčili, v naprostém pořádku. Tady musím poznamenat, tak jak jsem zásadně proti ABS na motocyklu, tak na zdejší cestě se mi hodně hodilo.

Přijíždíme do servisní zóny, kde už se na židličkách pod stanem rozvalují Ivo s Karlem. Ivo si druhé kolo speciálu náramně pochvaloval. Pořád ještě zkouší limity úplně nového stroje. „Vůbec nevím, jestli jsme třeba neudělali nějakou konstrukční chybu, ale vypadá to že ne. Ještě nevím, kde má ta motorka hranice. Trošku mi klouzala spojka, ale to je tím těžkým převodem, budeme ji doma asi muset vyměnit za pěti lamelovou. Přední brzdy jsou až zbytečně ostré. Málem se mi to vymstilo. Voda už byla vystříkaná, takže jsem se fantasticky svezl.“ Zato Karlovi se první okruh líbil víc. „Ty nejkrásnější úseky, na které jsem se těšil se kvůli tomu kamionu nejely, ale svezeníčko to bylo i tak pěkné.“
Koukáme do výsledkových listin. Kluci se posouvají směrem nahoru, tak je to dobré. Hlavně aby vydržely stroje i jezdci. Na motocyklech se udělá jen běžná údržba, Ivo mění olej, Karel ani to ne. Po třech dnech stravy u Mc Donalds se rozhodneme vyzkoušet Rumunskou kuchyni, nejsme tady poprvé, takže víme, že Rumuni vařit umí. Netušili jsme ale, že až tak dobře. Na historickém náměstí jsme objevili starověkou restauraci. Náš nápad dát si polévku a ještě druhé jídlo nebyl úplně nejlepší. Na velkých dřevěných talířích nám servírovali obrovské porce jídla, jedlo se jak ve středověku rukama, akorát ty kosti jsme za hlavu neházeli.

Počasí nám stále přeje, celý den bylo nádherně, svítilo sluníčko a teploty šplhaly nad dvacítku. Zatím to všechno vypadá až moc růžově….. Zítra Baia Mare – Debrecen. Pojedou se opět dva okruhy, stejně jako dnes akorát v protisměru. Následuje 227 km dlouhý přejezd do Debrecenu. Vracíme se zpět do Maďarska. Na přejezd mohou motorkáři motocykly opět naložit do doprovodných vozidel.
Vierka

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist