Tým BNM na Erzbergrodeu

Letos se na Erzbergrodeo vydal také tým Bezpečně na motorce, za který jela dvojice endurových instruktorů a to David Pabiška a Lukáš Kvapil. Po závodě jsme je vyzpovídali a zeptali se jich na pocity z premiérového klání se „Železnou horou“.

Kapitoly článku

David Pabiška, zkušený devětatřicetiletý soutěžák, člen týmu SP Moto - MRG a instruktor sdružení BNM, si toho ve svojí kariéře vyzkoušel opravdu hodně - od klasického endura až po Dakar, který si jednou střihnul také v roli navigátora kamionu. Na Erzbergrodeu ale byl letos poprvé a při svojí premiéře získal 143. příčku, když soutěž ukončil na devátém checkpointu.
Letos sis odbyl premiéru na Erzbergu, měl si vůbec potuchy, do čeho jdeš? Přeci jen, s klasickým endurem ani dálkovými rally nemá tenhle extrémní závod moc společného.
"Vědel jsem do čeho jdu a nijak to nechci zlehčovat, ale podobné tratě jsme jezdívali ještě za dob kvalitních endur jak v evropě tak i u nas (Dvur Králové, Jablonec nad Jizerou, Police nad Metují atd.) těžkost tohoto závodu je v tom že tyto úseky navazují těsně na sebe a to je potom opravdu dřina."
Jak probíhal prolog? Není to paradox, kvalifikovat se rychlou jízdou do závodu, kde je to spíš o trialu? Z Dakaru seš na podobný kalup asi zvyklý…
"Docela jsem se tešil zejména na prolog, kde jsem měl pomyslnou výhodu bohužel v tom bylo to ALE. Vyfasoval jsem startovní číslo 1562, takže si asi každý, kdo trochu závodí, umí představit co se stane s tratí. Holt systém je už takový každý se s tím musí nejak poprat."

Byl jsi spokojený se 139. kvalifikačním časem, nebo jsi čekal lepší výsledek?
"Jak jsem již zmínil, start do rozsekané tratě nebyl ideální a tak na první pokus jsem zajel o sto míst horší čas, bohužel s tím se nic nenadělá, a byl jsem opravdu zklamaný. Jediná šance byla v sobotu na druhý pokus. Hodně jsem musel přenastavit motorku a párkrát kouknout na video na trať. Další věc byla se dostat na start o něco dříve než kolem pořadí 1500, trochu jsem zariskoval vyhození pořadatelem a dostal se k startovním číslům okolo 300. Věděl jsem, že trať bude přibližně ve stejném stavu jako den před. Skutečně jsem do této poslední šance dal vše, co mi opravdu již dost rozbitá trať umožnila a dokázal jsem svůj čas srazit o půl minuty, většinou se jezdci dost zhoršovali, a tak finální příčka 136 byla pro mě zase trochu motivující pro zbytek závodu."
Asi člověk noc před závody usíná s plnou hlavou nejrůznějších myšlenek. S čím si šel do nedělního závodu?
"Spal jsem dobře a s dakarským stresem a nespáním se to nedá srovnat ale respekt jsem měl opravdu velký. Do závodu jsem vstoupil tak abych dojel nejdál a nasbíral max. zkušeností takzvaně na pak."

Po startu byla velká tlačenice. Myslíš, že někomu výrazně pomohly zkušenosti z minulých ročníků?
"Myslím že ne, start je prostě start :-) "

Nejlepší a nejhorší zážitek Hare Scramble?
"Nejlepší zážitek bylo zjištění, že mi to ještě jde (kořeny, kameny, výjezdy). Přece jen je to už dlouho co jsem jel někde nějakej extrém. Ten nejhorší, nebo spíš nejpřekvapivější byl ten, že když už jsem hodně vařil, nebyl jsem ani v půlce."
Připravoval jsi na Erzberg nějak speciálně motorku?
"Ani ne, motorka byla standardně připravena (tahací oka chrániče kotoučů a chladičů) nic víc."

Když se tak díváš zpátky, udělal bys něco jinak?
"Abych pravdu řekl nic, snad jen že se musí o trochu víc jezdec postarat o přenastavení motocyklu od prologu k závodu."
Jak se ti líbila organizace na Erzbergu?
"Organizace na jedničku i když se trochu nedodržoval předem avizovaný program."

Za rok opět vyrazíš? Změníš případně nějak svoji přípravu na další ročník?
"Rád bych zase vyrazil, už teď vím co bylo špatně a jak se připravit, a zase to posunout o trochu dál."
Díky za rozhovor, měj se a ať se ti daří!

Informace o redaktorovi

Martin Hakl - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (2x):



TOPlist