Erzberg patřil Blazusiakovi, popáté za sebou
Erzberg rodeoKrálem Erzbergu se letos stal opět Polák Tadeusz Blazusiak. Tovární jezdec KTM zvítězil v nejdrsnějším endurovém závodě ...
28.06.2011Jojo, věděl jsem, že mě čekají terény přesně podle mého gusta, přesně to, co mám rád a co mě baví, prostě že to bude hardcore :-) Chtěl jsem letos atakovat první padesátku, věděl jsem po loňsku, co zlepšit a na co se soustředit.. bohužel okolnosti se vyvinuly v můj neprospěch a konečné 130. místo je pro mě velkým zklamáním. Ani ne tak zklamáním ze sebe, ale spíš z organizace a filozofie celého závodu.
Dost věcí se změnilo, organizátoři se evidentně snaží udělat v celé téhle megaakci Ordnung a jejich metody vnímám spíš jako jednu velkou buzeraci. Spousta návštěvníků si tím odradí, protože lidi se tam jezdí bavit a chtějí si to užít a ne se tam cítit jako v lágru. A potom taky co se týká počasí.. loni bylo od pátku do neděle vedro a letos prakticky nepřetržitě pršelo.
Když to vezmeme od začátku, jak probíhala kvalifikace do hlavního závodu? Přece jen upalovat nahoru „bez mozku“ co to dá, je naprosto odlišné od nedělního závodu, kde hrají hlavní roli především a trialové zkušenosti, trpělivost a fyzička.
To máš pravdu a mně se to zrovna takhle líbí, ukáže to všestrannost jezdce. Vysoká rychlost tě nabudí obrovskou dávkou adrenalinu a z trialových výjezdů mám zase po zdolání velikou a takovou zvláštně uspokojivou radost ? :)
Prolog jsem měl naplánovanej jasně. V pátek pojedu o něco málo volněji a na jistotu, budu se soustředit hlavně na nebezpečný partie a trasu si „načtu“, v sobotu to pak pořádně napálim. Po první kvalifikační jízdě jsem byl na asi 270 pozici. Bohužel před druhou kvalifikační jízdou přišel velkej slejvák a trať byla hodně mokrá a kluzká. Těsně před startem přestalo pršet, takže jsem ještě narychlo měnil normální brýle za rol-ofy a to byla chyba- při předjíždění jednoho pomalejšího jezdce jsem dostal sprchu vody a dostala se mi voda mezi slídu a sklo- rolka se okamžitě přilepila a přestala převíjet a z brejlí se staly rázem dioptrické.. tím jsem hodně ztratil, přesto jsem se ale oproti pátku zlepšil a na nedělní Hare Scramble jel se startovním číslem 210. Určitě tě zajímá maximálka, mě taky zajímala, tachometr nakonec ukázal nejvíc 146km/h.. dalo by se ještě daleko víc, ale motor už dál nechtěl, chtělo by to silnější motorku ;-)
Nebyla, ale věděl jsem, že nic není ztraceno. Japonec Tanaka taky loni startoval Hare Scramble z poslední řady a dojel nakonec třináctej..
Jak se usínalo před nedělním závodem? Přeci jen to v noci na Erzbergu pořádně žije...
Ani mi nemluv, v sobotu večer jsem dostal hroznou víš co (střevní potíž), na neděli skoro vůbec nespal, nejedl a na startu Hare Scramble jsem nevěděl, jestli radši držet svěrače nebo řídítka. Nějakej hluk okolo jsem v tu chvíli vůbec nevnímal…
Start byl perfektní, z řady padesáti jezdců jsem odstartoval první a všechny obtížné výjezdy dal hned napoprvé, i v lesích se mi slizké vymleté pěšiny plné kořenů a uklouzaných kamenů dařily projet prakticky bez zastavení a co do umístění jsem šel hodně nahoru- ruce nebolely, žaludek se přestal ozývat a já začal mít ze závodu dobrej pocit, užíval jsem si to.. představ si to, přijedeš pod šílenej dlouhej výjezd, pod kterým stojí bezradně 20 jezdců a ve svahu leží popadanejch dalších deset, nahoře Redbull brána, mraky diváku, ty to tam napálíš, dáš do toho veškerej um, soustředění, fullgas a vylítneš až nahoru.. potlesk, aplaus.. to tě neuvěřitelně nakopne... Prakticky až do osmýho check-pointu jsem jel bez jedinýho problému. Bohužel tam pořadatelé vymysleli absolutní nesmysl- prudký bahnitý výjezd končící dvoumetrovým převisem, to nemohl vyjet nikdo, vybral jsem si stopu mezi popadané jezdce a povedlo se mi vyjet až těsně pod převis, nahoře bylo asi 20 diváků, říkám si: „Je to v pohodě, pomůžou mi dva metry nahoru a jedu dál“.. jenže omyl, nahoře byli pouze Poláci a pomáhali pouze krajanům, ostatní, jako třeba já mohli vidět jenom zdvihlej prostředníček.. Na tomhle nesmyslu jsem nakonec ztratil dvě hodiny a v podstatě naději na dobré umístění, kolem mě protáhli dvacetimetrové lano a nahoru kolem mě vytáhli desítky motorek.. řeknu ti takovej vztek a bezmoc jsem dlouho nezažil. Nejdřív jsem se s nima pokoušel domluvit, že jim pomůžu tahat jejich jezdce a oni pak pomůžou mě, stejně se na mě pak vykašlali, měl jsem sto chutí je z toho svahu začít skopávat.. Naštěstí pak se nade mnou slitovali dva Němci, někde sehnali kousek lana a pomohli mi převis vytáhnout. Do konce čtyřhodinového závodu se mi podařilo ještě několik jezdců předjet, ale ani to moc nešlo, opět se čekalo ve frontě na uzoučké turistické pěšině, která končila šikmým výjezdem s obrovskou spletí uklouzaných kořenů, tam tahali diváci jednoho jezdce po druhém. Tam je úplně jedno, jestli je jezdec tele a nechá se přetáhnout na laně nebo jestli to projede sám, předjet se tam prostě nedá..
Jaké bylo na závěr ještě překvapení, když jsem zjistil, že ten nesmyslný osmý check-point s převisem spoustu jezdců někudy objelo.. to už jsem si fakt v duchu říkal: „Já vám na takovouhle šou vážně se*u..“
Jak vidíš sám, mám z letošního Erzbergrodea značně smíšené pocity. Na jednu stranu je to jedinečný závod, který je nabitý obrovským nábojem a krásnou atmosférou. Na druhou stranu z regulérnosti hlavního závodu jsem opravdu znechucen. To není závod jezdců, ale závod tahačů a ochcávačů. Hlavně, že v depu jsou stovky pořadatelů, kteří tě prudí na každém druhém kroku (jakmile vjedeš tam, kam nemáš, tak jsou schopný ti dát na motorku zámek a nazdar) a na trati nedělního Hare scramble je prakticky nevidíš..
Jednotlivé pasáže závodu byly stejné jako loni nebo si zaregistroval nějaké změny?
No.. co se týká samotné trasy závodu, tak ta byla dost podobná, prolog se jel prakticky po stejné trase, pouze přibyly šikany, aby se trochu zmenšila celková průměrná rychlost. V nedělní Hare Scramble byla trasa podobná, některé check-pointy byly totožné.
Kde jsi se cítil nejlépe a kdy ti bylo nejhůř?
Skvěle jsem se cítil po startu nedělní Hare Scramble, když jsem jel první z celý padesátky jezdců a dařilo se mi defakto až do 8. check-pointu, to bylo skvělý..
A nejhůř? Když jsem bezmocně čekal dvě hodiny na pomoc v 8.CP a věděl že závod pro mě jde do kytek.. a pak taky když jsem viděl jak se na trati ochcává..
Já jsem počínání špičky na trati neviděl, ale dle slov kamarádů je morální vítěz Graham Jarvis. Na stěžejních sekcích Carl´s Dinner a Dynamite pojel Taddyho ve velkém stylu a do cíle dojel první se slušným náskokem. Oficiálně byl ovšem penalizován za neprojetí check-pointu Carl´s Dinner, kde ho ovšem viděli desítky diváků. I on sám na svém facebooku píše, že projížděl kolem toho check-pointu kolem track marshalů, pět metrů od brány a nikdo mu nenaznačoval aby zastavil a aby mu pípli, tak jel dál..
Co technika, šlapala mašina podle představ? Opravoval si na trati?
Opravovat jsem nemusel, mašinu jsem si vyladil během roku ke spolehlivosti a nerozbitnosti, žádné velké pády nebyly, takže pohoda..
Byly nějaké speciální úpravy, bez kterých by to nešlo?
Po loňsku jsem věděl na co se soustředit. Dal jsem na každý chladič veliký větrák a motorku opancéřoval hliníkem ze své dílny endurotuning.cz
Měnil si na motorce nastavení pro prolog a pak pro nedělní Hare Scramble?
Prořezal jsem gumu z prologu, dal na neděli menší řetězové kolečko, aby se motorka sbírala líp odspodu a zapojil oba větráky ne přes čidlo teploty, ale tak, aby foukaly pořád.
Já mám přesně takovejhle styl terénů rád.. prostě Hardcore.. vždycky když někam jedu, tak se rozhlížím po nesmyslech, které by se daly zdolat :-)
Jak vypadala po závodě?
Pohoda, moc jsem nepadal, takže krom špíny, kterou nesundá dolů ani speciální čistič, nemá kačena žádné trvalé následky. Hodně jí pomohly kryty, ty jsou sedřený dost, ale to ničemu nevadí ;-)
Přišla po loňském úspěchu nějaká podpora a pomoc pro letošní rundu?
Bohužel se mi nepodařilo sehnat nic a jel jsem úplně vše na vlastní režii.. asi jsem se ptal na špatných místech :-(
Jelo se mnou 5 kamarádů jako diváckej doprovod, brali si sebou i motorky. Díky nepřetržité buzeraci pořadatelů je ale nakonec mohli používat pouze pro pomalé přesuny po depu, nikam jinam je nepustili, ani do trening-area ani mimo cestu. Navíc jsme hned první den vyfasovali pokutu od místní policie, když se muselo přejet 300m po asfaltové cestě kolem potoka z našeho kempu na registraci.. já neměl lékárničku, kamarád nesvítil atd.. myslím, že díky tomuhle přístupu místních nakonec kluci odjížděli značně znechucený..
Něco, bez čeho to na Erzbergu nejde? Co bys doporučil dalším adeptům, kteří by závod chtěli zkusit na vlastní kůži?
Jde o to, jaký bys měl ambice, dá se přihlásit jen na prolog, kterej neni co do obtížnosti trati nijak náročnej a dá se projet i s cestovníma endurama. Pokud se odvážíš i do do hlavního závodu a povede se ti zajet do 500. místa, už musíš něco umět a mít na hlavě tlačítko „Brain off- vypnout mozek“ a pokud se chceš v neděli i dobře umístit, musíš si sebou vzít dostatek tahačů s vysílačkama, lanama, někoho s kanystrem benzínu atd.
A nesmíš zapomenout, že hlavně prolog je opravdu hodně nebezpečnej, sanitky se při něm prakticky nezastaví, občas pro někoho letí vrtulník.. není to dobrej pocit a chce to znát svoje možnosti a nepřeceňovat je...
Pokud nic nerozbiješ, nikdo ti nic neukradne a nebudeš mít konflikty s policajtama, tak jsi cca na 10-15.000,- S nějakým lepším zázemím tam potom náklady snadno rostou...
A jak za rok?
Kdyby se podařila sehnat nějaká pomoc nebo forma sponzoringu, rád bych se pokusil vybojovat nějakej supr výsledek, vím, že na to mám. Takhle singl jako letos už se ale asi pokoušet nebudu, to nemá cenu.. Do budoucna by to chtělo zorganizovat nějakou ucelenou českou výpravu, na závod jako tenhle to chce tým, jednotlivec žádnou šanci na prosazení nemá.
Něco co bys chtěl ostatním říct?
Jedině fullgas pořád, zdar, Hliník ;-)
