Erzberg jen pro trialisty

Těžký terén tak docela nesedí motokrosařům, ti rádi tahají za plyn. A nejde ani moc soutěžákům (enduristé), protože ti zpravidla začínali motokrosem. Zato šlapačkáři (trialu se dříve říkalo šlapačky a také bodovací motocyklové soutěže) dokážou zvládnout těžký terén s elegancí a ještě ve stupačkách (proto se často pletl pojem šlapačky s pojmem stupačky…), kde ale vzít tu rychlost?
Ukázalo se to i na kopci v Chýnově – když se posadí (postaví?) šlapačkář-trialista na soutěžní motorku, je z toho elegantní jízda, které nechybí ani ona kýžená dynamika. Platilo to už na konci 60. let, když na těžké Šestidenní válel třeba Mick Andrews, a platí to stále. I na Erzbergu. A zejména tam. Stačí se podívat na letošní výsledky hlavní soutěže Red Bull Hare Scramble: vyhrál Tadeusz Blazusiak před Grahamem Jarvisem, Andreasem Lettenbichlerem a Benem Hemingwayem – samí šlapačkáři!
A výsledková listina vůbec hýří trialovými jmény. Je to dobře, šlapačkáři patřili vždy mezi elitu a vždy tíhli i k rychlosti: v době bratří Lampkinů – Alana (Sida), Arthura a Martina – se jezdily trialy v zimě a motokros v létě. A občas si ti borci ještě střihli plochou anebo silnici…