Anthony West

Anthony West se narodil v australském Maryborough v provincii Queensland. Záliba v deštivých závodech, které mu přinesly pozdější úspěchy, se pojí s jeho začátky na dirt track. Extrémní podmínky i cit pro skluz – to vše zažil jako mladý jezdec doma v Austrálii. Do patnácti let získal dva národní tituly v dirt tracku. Nedal se však jako mnoho jeho vrstevníků na populární plochou dráhu, ale na silnici. V roce 1997 se zúčastnil japonského bronzového poháru v objemové třídě osmdesátek. Následující rok už zkoušel štěstí v australském mistrovství stopětadvacítek. Dostal šanci i jako „divočák“ na okruhu Phillip Island.
V roce 1999 už získal stálé angažmá u týmu Shell Advance. Na Hondě-TSR skončil v premiérové sezóně na vynikajícím 12. místě, takže o prodloužení angažmá nebylo pochyb. V roce 2000 získal největší počet bodů za svou kariéru a také nejlepší celkové umístění – 6. místo a 146 bodů. Po boku zkušeného Tohru Ukawy se rozkoukal v šampionátu velice rychle a mnoho odborníků mu slibovalo skvělou budoucnost. Poprvé zajel skvěle v deštivém Assenu, později ještě na Estorilu. V obou případech ho bedna jen těsně minula. Po posledním závodě prohlásil Mick Doohan, že by se klidně mohl stát jeho nástupcem... Následoval rychlý přechod do pětistovek, kde Anthony poprvé narazil. Ve dvaceti letech byl na silný motocykl ještě příliš mladý. Navíc netovární Honda vůbec nestačila na své soupeře.
Rok 2001 se zkrátka v týmu Dee Cee Jeans Racing vůbec nepovedl. Tento neúspěch pokračoval dokonce dočasným vyřazením z MS. Návrat mu ovšem v roce 2003 sedl více než očekával. Na Aprilii RSV 250 v týmu Abruzzo zajížděl stabilní výsledky. V Barceloně byl navíc odměněn prvním pódiem s minimální ztrátou na vítěze Randyho DePunieta. Hned v následujícím závodě prodal všechny zkušenosti. V holandském Assenu se skvěle adaptoval na jízdu v silném dešti a zvítězil. Navíc stylem start-cíl. Série výborných výsledků pokračovala i v Doningtonu, kde zakončil třetím místem nejpovedenější období své dlouhotrvající kariéry. V průběhu roku se mu přestalo dařit. Jediným světlým okamžikem byl domácí závod na Phillip Islandu, kde dojel na osychající trati druhý. Byl to ten památný závod, kdy Jaroslav Huleš zajel nejrychlejší kolo a jeho atak na Poggialiho ještě dlouho zůstal v paměti našich fanoušků. West se celkovým sedmým místem v seriálu vrátil znovu do světové špičky.
V roce 2004 pokračoval pro Abruzzo na Aprilii. Motocykl ovšem zaostával za konkurencí, především za továrními prototypy. West absenci výkonu vždy dorovnával v deštivých závodech. Například v Jerezu s ním měl obrovské potíže Fonsi Nieto na továrním Repsolu. Takových situací bylo toho roku mnoho. V brněnském závodě využil zmatků s možným přerušením závodu kvůli menší přeháňce a dojel si pro čtvrté místo. Celkově se ale do top ten nevešel vlivem tří výpadků a poslední dva závody vůbec nejel vlivem zranění.
V roce 2005 trošku zariskoval a zkusil se přihlásit do projektu KTM, která rozjížděla účast ve dvěstěpadesátkách. Zúčastnil se pouhých sedmi závodů. Nejprve si nezajistil stálé angažmá, takže zaskakoval jen sporadicky na Aprilii a Hondě. Přitom na experimantální KTM nasedl poprvé až v Doningtonu. Tady k velké radosti hornorakouských kontruktérů dovedl Australan do cíle motocykl na 2. místě. Silně k tomu přispěly deštivé podmínky v téměř neregulérním závodě. Závod byl také specifický tím, že se na pódium poprvé ve třídě 250 prosadili dva Australani. Tím druhým byl mladičký Stoner. Na dalších GP se ovšem tentýž motocykl objevil už jen čtyřikrát. Podle slov šéfů se továrna zaměřila na životně důležitý boj Kallia s Luthim o titul v malorážkách, navíc motocykl trpěl mnoha poruchami.
V roce 2006 se West vrátil pod křídla soukromé Aprilie do týmu Kiefer Bos. Rozchod s KTM byl poměrně bolestivý a Australan rozhodně na této nedlouhé anabázi rozhodně prodělal. Nesehnal totiž již tak kvalitní angažmá u týmu, který by mu zaručil skutečně odpovídající podmínky. Přitom stabilita jeho výkonů byla opět úžasná. Dvanáctkrát se dokonce dostal na body a jednou skončil sedmý na Sachsenringu.
V roce 2007 jel ve třídě 250 pouze sedmkrát. Na vině špatných výsledků byl v tomto případě tým Matteoni ! Po čtyřech GP se West rozhodl rozvázat spolupráci a v průběhu roku se objevil dokonce i v supersportech. Zde na Monze přesvědčil o svých schopnostech. Na neznámé trati i nevyzkoušeném stroji po Kevinovi Curtainovi předvedl famózní jízdu zakončenou třetím místem v cíli. V Silverstone zvítězil v deštivém závodě. Tyto úspěchy mu dopomohly k dočasně uvolněnému místu v MotoGP v době zranění Oliviera Jacquea. Nový stroj Kawasaki ZXRR byl už jeho čtvrtým strojem během roku. Poprvé jej vyzkoušel na Doningtonu. Zde podobně jako v mnoha případech předtím jel na mokru skvěle. Z devátého místa se propracoval na páté a stahoval dál lídra. Bohužel přišel pád a v cíli jedenácté místo. Poté ještě připsal několik umístění a rozhodně nezklamal.
V roce 2008 se tak továrna rozhodla dát mu šanci znovu. Kawasaki se však zbavila esa v podobě Nakana a angažovala Hopkinse. Toto rozhodnutí se později ukázalo jako špatné. Vývojově se motocykl zadrhl a trpěl sérií poruch. Na to také doplatil i West a konečné 18. místo s 50 body bylo labutí písní zelených barev.
V roce 2009 už Kawasaki nepostavila tovární speciály, dodala omezený materiál pouze Marcovi Melandrimu. West odešel do supersportů. Zde skončil sedmý. Nezapomenutelný závod zajel v Brně, kde ve fantastické bitvě podlehl pouze Foretovi. Celkově skončil sedmý. Přišly ovšem i docela negativní chvíle. Trpce vyzněla snaha získat místo u Aspara Martineze, který vlivem sponzorů preferoval ve třídě 250 pouze španělské jezdce. Westovi tak nebylo umožněno startovat na továrním materiálu, se kterým by jistě atakoval nejvyšší příčky.
V roce 2010 se vrátil do MS. Nová třída Moto2 a MZ racing měl zajímavou nabídku, kterou Australan žijící v Itálii akceptoval. Během roku se více než se soupeři musel vypořádat s ekonomickými potížemi týmu a s půjčováním náhradních dílů u konkurence. Pětkrát bodoval, z toho skončil sedmý v Estorilu.
Ani rok 2011 nebyl jednoduchý. Tým nedosáhl na výraznější úspěch, pouze dvě čtvrtá místa v Assenu a Valencii, navíc v nestandardních podmínkách. MZ napřesrok preferuje Maxe Neukirchnera. West se měl posunout do MotoGP, ale s projektem Speed Masteru to moc slavně nevypadá.
Datum narození: 17.07 1981
Místo narození: Maryborough (Austrálie)
Výška: 177 cm
Váha: 65 kg

Kariéra v číslech:

1999 – mistrovství světa 250 ccm - 12.místo (66 bodů) Honda-TSR
2000 - mistrovství světa 250 ccm - 6.místo (146 bodů) Honda
2001 – mistrovství světa 500 ccm - 18.místo (27 bodů) Honda
2003 – mistrovství světa 250 ccm - 7.místo (145 bodů) Aprilia 1 vítězství (Assen)
2004 - mistrovství světa 250 ccm - 11.místo (88 bodů) Aprilia
2005 - mistrovství světa 250 ccm - 17.msíto (30 bodů) KTM
2006 – mistrovství světa 250 ccm - 11.místo (78 bodů) Aprilia
2007 - mistrovství světa 250 ccm - 19.místo (25 bodů) Aprilia
2007 – mistrovství světa MotoGP - 15.místo (59 bodů) Kawasaki
2008 – mistrovství světa MotoGP - 18.místo (50 bodů) Kawasaki
2009 – mistrovství světa supersportů - 7.místo (177 bodů) Honda
2010 - mistrovství světa Moto2 - 23.místo (26 bodů) MZ-racing/RE Honda
2011- mistrovství světa Moto2 - 22.místo (40 bodů) MZ-racing/RE Honda