Ducati Hypermotard 1100/1100S (2008)

Můj sen. Je to přesně to, co jsem chtěl. Viva la desmo L-twin!
Instagram: maximus_duodecimus

Více fotografii

Motorka koupena od JohnyBaroch (Orlík nad Vltavou)

Výška jezdce: 177 cm

První dojmy - Jede jako píchlá svině. Ten krouťák je parádní. Žádné podřazování, prostě se přídá plyn a je to. Zvuk z koncovek Sharon je noblesní. Zatím jsem nepotkal člověka, kterému by se nelíbila. Má neuvěřitelné charisma. Letmo uložené zadní kolo je boží. Stav tachometru: 45 600 km (21.5.2023) Maximální rychlost: 224 km/h Most: 2:19 (poprvé na okruhu)

Doplňky na motorce - Přidán karbonový kryt suché spojky od firmy Moto Forza + přítlačný talíř Performance + chromované pružiny. Takže teď je to ta pravá chrastící Ducati.

Recenze

Vždycky jsem měl rád motárdy a značku Ducati. Takže když začali v Boloni vyrábět Hypermotarda, bylo jasno. Motocykl jsem koupil když měl najeto téměř 12 000 km. Jsem třetím majitelem. Předchozí majitelé se o motocykl očividně výborně starali. Vypadá jako nový. Jsou tam laděné koncovky Sharon, sedlo Performance a jiná zrcátka s integrovanými blinkry, taky karbonovej zadní blatníček.

Nemá top speed na překonávání rychlostní rekordů v Bonevillu a to se mi libí. Zbytečně to člověka nesvádí k rychlé jízdě. I tak to jede dost. Na zadní jde na jedničku až moc ochotně, na dvojku v pohodě vypláchnutím. Trojku jsem mordovat nezkoušel. Oproti bývalé Suzuce má mnohem pohodlnější sedlo a dá se tak ject mnohem dál na jeden zátah. Co jsem zatím zkoušel, tak na nádrž se dá uject asi tak 200 kilometrů, což není až tak nejhorší. Horší je údržba řetězu, protiže k němu není nejlepší přístup a bez stojanu na letmák to taky není žádná hitparáda.

První pořádnej výlet jsem na Ducati podniknul do Tater. Celkem 1100 km během tří dnů. Díky zastávkám na tankování po 200 kilometrech se s tím dá bez problému cestovat i na větší dálky, neboť sedací sval si během tankování odpočine. Přesuny po dálnici do 130 km/h ještě jdou, ale nad tuto rychlost je ochrana před větrem nulová. Vše je navíc znásobeno mojí crossovou helmou s kšiltem.

Už jsme měli první malej crash. V takřka nulové rychlosti jsem si přebrzdil přední kolo a dostal jsem smyk. Pád vypadal nevinně, ale odneslo to pravé zrcátko.

6.10. 2014 - najeto 17 734 km, prvně měním zadní gumu. Vydržela tak 6000 km. Kamarád mi udělal stojan podle obrázku staženého z netu. Sehnat ořech č. 46 není jen tak, naštěstí se podařilo. Chvilku jsem se trápil se zaseknutím zadního kola, neboť jen se zabržděnou zadní brzdou to nejde. Nakonec se vše povedlo.





2.8.2016 - najeto 26 766 km, výměna gufer a oleje v předních vidlicích. Vidle už začaly téct. Nadarmo se gufera v 24 tisích nemění.

21.8.2017 - najeto 31 200, uklepalo se plastové očko držící přední prsíčko kapoty. Zavařeno - zatím v pořádku.