Yamaha FZ1 N (2009)

Jednoho odpoledne nás s kámošem (Kawa Z1000) napadlo při pohledu na kolem jedoucí naloženou mašinu, že by jsme mohli vyrazit taky někam za kopečky..slovo dalo slovo, šéfové zase dali volno a mohli začít přípravy na letošní svezení po Alpách.

Nejsem spisovatel, takže krátce v den odjezdu jsem měl pocit, že jediní blázni kdo v tom zamračeném a velmi deštivém počasí leze na motorku, jsme jen mi, ale nebylo tomu tak, potkali jsme i jiné.. Nicméně přesun z Prahy do Vienhofenu, vzdáleném pro nás 450 km (blízko Zell Am See, Rakousko) proběhl v čase 6 hodin, mimo dálnice (no dobře asi 30 km) a za stálého deště (ke konci spíš již horských bouřek a potoků místo silnic), bez vážných problémů.

Druhý den stále pršelo, takže jsme snídani natáhli až skoro do oběda a když už jsme viděli místy modré nebe, vyrazili jsme po stále mokrých a pískem a bahnem zmáčených cestách dále do nitra hor. Počasí pod Grossglocknerem vypadalo velmi slibně, tak jsme se rozhodli to risknout..no jízda v 2000 m.n.m. v mlze a sněžení, při -1°C bylo fakt to pravé pro broušení stupaček Ale nakonec se štěstí konečně probudilo a během posezení u horké čokolády na vyhlídce na Gross se velmi rychle udělalo tepleji a skoro jasno. Poté jsme pokračovali směr Itálie, kde nakonec našli luxusní kemp.

Třetí den, jsme se probudili s kocovinkou a dali si super snídani, hned potom vyrazili směr passo della Stelvio, kdy jsme pod ním dali ještě obídek a kolem 14h jsme byli nahoře, tentokrát počasí vyšlo na 1, jasno! Pak po cetě jsme projeli passo del Tonale a k večeru jsme parádně unavení našli menší kempík s výhledem na pěkný jezero, kde jsme si dali místní pivko a šli spát.

Čtvrtý den bylo na pořadu dne několik menších, ale krásných "pass", počasí se nám zase snažilo občas dokázat, že tudy cesta nevede, ale zvládli jsme to a i se krásně projeli. Namátkou- Mendel pass, Lake Carezza, passo Pordoi, passo Falzarego a nakonec přes Plöckenpass přejeli zpět do Německa, kde to zapíchli do příjemného kempu.

Patý den byl již den odjezdu do ČR, počasí bylo konečně jako v létě a zase jsme nadávali jaký je teplo. Po cestě jsme měli překrásnou přehradu Malta, ke které vede ještě hezčí silnice Malta Hochalm strasse. Na koruně přehrady je příjemná vyhlídková visutá plošina, s děrovanou a prosklenou podlahou s krásným pohledem do údolí, kdy pod nohama máte zem vzdálenou 100m..a také neobvyklý pohled na bok přehrady. Pecka!

Do matičky Prahy jsme opět mimo dálnice, dorazili kolem 23h s počítadlem ujetých kilometrů na hodnotě 2000 a s hromadou zážitků a neskutečně spokojení! Prostě super výlet a vo tom to snad celý je!

Komplet foto