Yamaha YBR 125 (2009)

Moje první motorka, se kterou bude dle mého názoru radost začínat.

První dojmy - Malá spotřeba, malé provozní náklady, jednoduchá údržba, ideální na přepravu ve městě a sem tam mezi město. Co víc si přát?

Recenze

Tak jsem si pořídil první motorku. Můj výběr začal u 125 Virago, přes malý Varadero, 125 Hondu Shadov zpátky k Viragu, následně jsem dostal zvenčí impulz k YBR, pak jsem pokukoval po GS 500 E, pak zas YBR, zas GS . Asi vypadám trochu jako blázen, ale nakonec jsem zvolil YBR a jsem rád. Jednoduchá, obratná motorka s malou spotřebou a provozními náklady. Konstrukčně je tak jednoduchá, že veškerou servisní údržbu není problém zvládnout sám. Je to ročník 2009, takže je už použita vstřikovací jednotka namísto karburátorů. Odpadá starost o sytič při startování, bohatost směsi při studeném startu si ohlídá elektronika sama. Díky přesnosti vstřikování se dosahuje také výborné spotřeby. I při plném otočení plynové rukojeti vstřikovací jednotka dávkuje pouze tolik paliva, kolik je motor schopen maximálně využít.
Když jsem si jí přivezl od původního majitele (se kterým byla mimochodem při prodeji a přepisu vynikající spolupráce, ještě jednou díky), měla najeto cca. 11 tis. km. Podle jejího stáří a stylu využití věřím, že se jedná o skutečné kilometry. Ostatně i na vzhledu je to vidět, že je to mladice.
No a protože se blíží 12-tý tisící kilometr, rozhodl jsem se provést servis. Od prodejce jsem k ní dostal ještě obě úplně nové pneumatiky Michelin Pilot Sporty, takže gumy funglovky, vyměnil jsem olej, brzdovou kapalinu, vzduchový filtr, svíčku, seřídil vůli na zadní brzdě a plynu, dopnul řetěz, zkontroloval vůle v řízení a těsnost vidlí. Prostě standardní údržba. Ještě by to chtělo kouknout na ventily, to musí počkat do 12 tis., dokud je pěkně na ježdění, tak to chce využít .
A musím říct, že se to projevilo na jejím chování. Krásně se sbírá z volnoběhu, nedusí se, reaguje okamžitě, táhne až do nejvyšších otáček, je taková živější... no škoda mluvit, to se musí zkusit .
Kromě údržby jsem si na ní přidal ještě cyklotachometr, co se mi povaloval doma. Nejenom, že se po jízdě dovím, jaká byla moje průměrná a maximální rychlost, ale také kolik jsem spálil kalorií a shodil kilogramů . Popravdě byl hlavní důvod ten, že jsem si chtěl na řidítka přidělat hodiny a tak jsem spojil příjemné s užitečným a tak se při jízdě můžu pohodlně podívat, kolik je hodin, ale také zkontrolovat svou rychlost v digitální podobě a na konci výletu mám k dispozici pár statistických údajů.
Zatím na motorce teda nemám moc najezděno, ale to se brzy změní, úplně slyším jak si o to po servisu říká . Tak uvidíme, co bude říkat, až si jí trochu více osedlám a potrápím. No a pak se zase podělím o dojmy. Prozatím hodnotím jako ve škole známkou 1 .