PROFIL MOTORKY

Yamaha BT 1100 Bulldog (2002)

Aktivní Profil uživatele

Vlastník carrera.rapida
Vloženo 1.6.2012
Aktualizováno 5.1.2015
Zobrazeno 4424x
HODNOCENÍ PROFILU OD 10 UŽIVATELŮ
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 9.1

Popis motorky


white bull - přesně podle představ - motka má mít 2 válce, 2 výfuky, kulaté světlo a pořádný zvuk

První dojmy - Jasně klepe se to jako drahý pes, ale 2V vysokozdvyhový motor jiný nebude. Jinak pohodlí, obratnost, bezproblémová manipulace. Tak nějak mi sedí jako prdel na hrnec.

Motorku bych doporučil pro - Tomu kdo ví co chce, není to motorka pro každého, má svoje chyby. Člověk by mohl být trochu zklamaný pokud nemá ujasněné priority. Podle mého názoru vypadá diagnoza správného bulldog pacienta asi takhle: -vidí v první řadě krásnou klasickou motorku s designem z minulého století -chce 2V ale ne chopera -nehoní se za max rychlostí, o tom ta motorka opravdu není -chce v poklidném tempu cestovat -po malých úpravách se chce i trochu svižněji svézt, ale stále v rozumných rychlostech pokud tohle hledáš tak s bulldou budete výborní kamarádi a navíc se ti odmění nenáročným a levným servisem, rozumnou spotřebou, spolehlivostí, nádherným zvukem a v neposlední řadě určitým pocitem vyjimečnosti, protože bulldogu tady zrovna moc nejezdí

Doplňky na motorce - taková ta klasika - výfuky, panceřové hadice, progresivní pružiny, vyhřívané hefty, padácí rám, centrální stojan, CNC páčky, nic zvláštního, pár praktických věcí, něco pro oko a něco málo pro vylepšení jízdních vlastností

Recenze

Nejdřív telegraficky
koupená:
ČR, 4 majitel, koupil jsem ji loni (2011)
najeto dle tacho necelých 40 000, možná se dá i věřit podle toho jak vypadaly rozvody když jsem šteloval ventily, volnoběžka původní (znalí ví) tak asi jo
byla bouraná ale nic hrozného, hold přední vidlice nic moc, chce to cit a nebo progresivní pružiny odhaduju položená v zatáčce ale těžko říct jak to bylo, bylo skříplé lanko na spojku a rovnaná vidle, motor a rám ok,
originál oranžovo-stříbrná kombinace, moc se mi to nelíbilo ale s tím jsem počítal že to tak nezůstane
po koupi servis - oleje(místo 10W-40 jsem dal pro dobrý pocit 10W-50), filtry, ventily, nové spojkové lanko, svíčky + čištění,seřízení všechno samo doma (výhoda jednoduchého motoru)
výbava:
padáky, vyhřívané hefty, LED blinkry, laďáky
provedené úpravy:
no zatím jen vizuální a to přestříkání do bílé perleti, výměna přední žárovky za víc svítivou (ne že by to svítilo špatně, ale teď už neznám noc a ve dne mě všichni vidí)
v plánu mám poladění motoru - KN filter mám už doma, upravené hrdlo sání taky, jen se dokopat k odpojení AIS a koupě dyno jetu a šupaj na brzdu snad to letos stihnu, taky potřebuju pořešit přední tlumiče, varianty jsou 2, buď progresivní pružiny a nebo jiné vidle (mám vyhlídnuté z FZS 1000, kde přestavba není zase tak strašná) a taky přečalounění sedla

A teď už spíš moje postřehy a pohnutky :

Motku jsem vybíral dlouho, v některých věcech jsem měl jasno, 2V, naháč zbytek podle financí. Ve výběru byl Monster, Superduke, Moto Guzzi, Buell a černý kůň Speed Triple no a Bulldog. Buell vypadl záhy, jsem trošku urostlejší a nesedl mi. SD se mi líbil moc, ale sehnat nějakého neslepeného po těžké bouračce za ty peníze co jsem měl nešlo, navíc spotřeba se mi teda moc nelíbila, vzhledem k tomu že jsem jezdil předtím mimo jiné na MT 01 a tour de benzinka mě moc nebavila, tak nakonec vypad. Guzinky jsou krásné, ale Griso vypadlo ze stejného důvodu jako Buell a Brevu jsem nesehnal žádnou pěknou abych se napasoval do rozpočtu. Vzducháč monstřík byl hodně dlouho favorit, ale za ty prachy to byly dost staré ročníky s hodně zanedbanou udržbou a je to jak s italskýma autama, pokud dostávají co mají, tak jsou spolehlivé ale běda jak to člověk ošidí. Takže nakonec vypad taky a začalo hledání Tripla, bohužel ten starý (955i) se mi moc nelíbil a na nový model (1050) ne moc bouraný nebylo dost peněz. Zůstal Bullda a povedlo se mi jednoho sehnat kousek od baráku, jeden den jsem se jel juknout a hned ho zamluvil.
Věděl jsem do čeho jdu, že to není žádný závodník, konstrukčně předpotopní motor z choppera to ani nedovoluje, ale líbil se mi, super se mi na něm sedí, mám pocit že sedím v motce a né na ní, brzdí obstojně a dneska po cca 5 000 km kdy jsem se s nim zžil můžu říct že to je takový velký skůtr. Ideální do města a na kochání se do nějakých 130. Poslušný, hodný a hlavně je to dělník. Udržba jednoduchá a levná. Jedinná bolest je volnoběžka, ale zatím mi drží (ťuk,ťuk) tak uvidíme.
Dalším pro mě velkým plus je zvuk a 2V motor obecně. Taky jízdní vlastnosti vrámci mého mamlasení jsou v poho. Guma sjetá až do kraje není problém, policajty na stupačkách mám odřené a nemám pocit, že by to Bullíkovi vadilo.
Abych jen nechválil, tak 2 chyby najdu hned. První je přední vidle, která je fakt nic moc (ale už řeším) a druhá (kterou řešit neumím) je že chybí 6ka na delší přesuny a cestování. Výkon neberu jako chybu, kdo umí číst tak hned na začátku pochopí že to není supersport a pokud se mu to nelíbí tak vybere jinou. Argument, že slibuje co neumí splnit neberu. 65 koní a skoro 1/4 tuny živé váhy říká jasně, že Bullda nebude trhat rekordy na okruhu ani prohánět závodní 6-ky.

Tím se dostávám k samotnému ježdění:
Manipulace na místě je kupodivu celkem v pohodě. Sedlo je relativně nízko a hodně vykrojené takže bez problémů dosáhnu oběma nohama na zem (185cm), tím pádem nemám problém. Motor po pár protočeních se sytičem do půlky (žádný plyn) naskočí a začne bublat na 1200 otáčkách. Bullda se třepe jako drahý pes, od 2V kovadliny z minulého století nic jiného nečekám a to je dobře.
Mechanická spojka jde docela ztuha, na mačkání 2ma prsty bych musel docela dlouho posilovat, stejně jako na zařazení za 1, kterou je tam potřeba uplně sprostě kopnout. V podobném duchu se odehrává i řazení ostatních kvaltů. Ťukání špičkou po řadičce si můžu dovolit jen při pohodovém tempu a kdy dám dost času převodovce aby to pobrala. Při trochu rychlejším tempu řadím jak říkali Lukeovi Skywalkerovi - použij Sílu. Pokud pořádně nedošlápnu a řadím jen tak ledabyle, Bullda projeví svou nevoli škrtáním o zuby a dost často skočí neutrál při řazení z 1 na 2. No hold to není motka pro slečínky a budu se opakovat když napíšu, to je dobře.
Je čas se rozjet a najednou si připadám jako na kole. Pocitová ztráta váhy je enormní, žádný buchar co jezdí jen rovně, ale velmi hbitá motorka jako stvořená na proplétání se městem. Prostě velký skůtr. 3ka pobere skoro všechno, rozsah použitelných otáček po vyčištění,seřízení a výběru vhodné svíčky je 2000 - skoro 6000 rpm. Ne opravdu to neni diesel

Ze začátku jsem měl problém s tím, že na nerovnostech šly přední vidle dost často na doraz. Různě jsem laboroval a vymýšlel, ale výsledek stále nic moc. Pak jsem zjistil, že chyba je hlavně ve mě, Blbě jsem seděl, s váhou na řídítkách. Ted jsem se konečně naučil sedět jak Bulldovi vyhovuje. Víc vzadu ve výkroji sedla a ne na nádrži a váhu tlačit přes kloby palců na nohou víc do stupaček. Říditka mám jen na ovládání brzdy, spojky, plynu a blinkrů. Nepřenáším na ně váhu jak mě nutí posez na lehačkách a Bullda se mi odvděčí pohodovou jízdou. Cit pro chování v zatáčkách je při takovém posezu mnohem lepší a vidle začala stíhat i vyšší tempo. Hodně by měly pomoct progresivní pružiny, ale pořád koketuju s myšlenkou, že bych celou vidli přestavěl na nějakou vhodnější. Chtěl jsem USD ale to už je docela velký zásah, takže zatím je můj favorit stavitelná z FZS 1000 ročník 2001-2005 která by měla s malými upravami pasovat.

Někdy je potřeba i zabrzdit. Divokých 65 mustangů )) krotí 2 kotouče s modrými víčky třmenů v předu a jeden kotouč vzadu. No a taky motor )) K těm předním nemám námitek, zadek je podle mě docela necitlivý, takže požívám jen při normálním brždění, při krizovkách mi stačí předek a brzdná síla motoru z vyšších (ano 5000 je vysoko, co pořád máte s těma otáčkama, slyším že vám to točí přes 10 000 ale lepší motorku to z toho automaticky nedělá) otáček. I tak se sem tam stane, že kreslím černou čáru, záleží na hladkosti asfaltu. I při krizovém brždění je Bullda stabilní, akorát je potřeba mít na paměti, že se mnou je to skoro 4 metráky a ty nezastaví na pětníku.

Po městě jsme poskákali, pobrzdili si, zjistili že vidle nic moc a je čas vyrazit za město. Čeho si člověk určitě všimne je, že začalo docela foukat. Asi by to vyřešilo vyšší plexi, ale to se mi nelíbí, takže jezdím s origo a zvykl jsem si. Navíc mě to odrazuje od velkého překračování povolené rychlosti. Bez problémů se dá jet tak do 130, pak už to je to slabší. Maximum je někde lehce přes 180, ale to je trápení motoru a i jezdce. Vyzkoušel jsem ale není moc o co stát. Při nutném přesunu po dálnici jezdím dlouhodobě 150, což odpovídá oblasti nejvyššího výkonu při 5 500 otáčkách ale když nespěchám tak volím klidnější trasy.
Co bude hodně lidí zajímat je spotřeba. Ta je jako u každé motky hodně závislá na stylu jízdy. Minimum mám s baťůžkem, o kterého se bojím takže jezdím hodně defenzivně. To se spotřeba motá kolem 4,5-5 litrů. Když jezdím normálně, kolem komína, používám Bulldu jako nejryhlejší dopravní prostředek po městě. Hodně zastavování na světlech a krátkých tras. Jsem někde na 6,5l. To samé při pohodové jízdě za městem, kdy s Bulldou splyneme s proudem okolojedoucích plechovek a jen sem tam skáčeme přes ty pomalejší. Maximum znamená dálniční rychlopřesuny a nebo dojíždění mnohem silnějších kolegů na společné vyjížďce a to jsem někde na 7,5-8l. Bullda umí být velmi usporný ale moc to neřeším, při nájezdu 5000km za rok mě ten litr benzínu navíc nezabije a tak tahám víc, než je na motor z choppera zdrávo. Zatím se Bullda neozval že má něco proti. Spíš mě nutí nedostatek koní dohánět dostatkem odvahy a zdárně při tom spolupracuje. Vše ale v mezích mého při zdi sráčství, už jsem starší ročník a rozum tak nějak přichází se stářím. Průser je, že sem tam stáří příjde samo )) a ani já si neodpoustím některé divočejší manévry. Výhoda 65 koníků je, že anděl strážný to zatím stíhá v pohodě se mnou.

Takže pro koho ta motorka vlastně je???
Pro člověka co nepotřebuje být všude první a i cesta je pro něj cíl. Který srdcem tíhne k 2V chopper motorům, ale taky chce aby motka uměla zatočit a dokonce i brzdila. Pro člověka který hledá společníka pro každý den, který ho při jednoduché a levné udržbě (jo kardan, to je věc) doveze spolehlivě kamkoliv a navíc si jízdu užije v mezích rychlostních limitů.
Pokud hledáte něco, co jezdí na první 3 kvalty po zadním a stoppie dělá na požádání tak se poohledněte jinde.
Pokud chcete přejít z pullitru (např. GS500) nebo nedej bože 6-ky tak pouze kvůli vzhledu a prahnutí po vibracích 2V. Rychlost bude dost podobná ne-li nižší.

Dost složitá je otázka "Bullda jako první motorka?". Neříkám, že je to uplně špatně ale počítejte s tím, že na naučení je hodně mnohem lepších motek.
Na druhou stranu můj baťůžek se cpal neustále na moje místo a i když je cvrček, tak manipulace na místě s trochou rozvahy (jj, to zastavení z mírného kopečka předním kolem u obrubníků bylo slabší ) se celkem dá, navíc nejezdí sama a když je nejhůř tak se vždycky najde někdo galantní, kdo pomůže. (dyť jsme jeden gang , nééé) Ovládání za jízdy je v pohodě, na větší sílu při řazení si zvykla a navíc jak jsem psal, není potřeba zase tak často řadit, obzvlášť s její muší váhou.
Když už jsem to načal ... tak když jsme vybírali motku na první pokusy, abychom zjistili jestli přesedne na svůj stroj, nebo je lepší být baťůžek, v garáži byl na výběr kromě Bulldy malý Varan 125, NSR 125 a R6.
Po vyzkoušení posezu vypadla R6 za čož jsem byl fakt rád, při představě, že poskakuju na tom bydýlku vzadu, mě mé učitelské odhodlání docela opouštělo. Takže zbyly 2 malorážky, každá je pro první krůčky v jedné stopě určitě dobrá volba. Bullda se celou dobu krčil vzadu jako neohrabaný otesánek, který je na učení zcela nevhodný.
Byl bych raději, kdyby to vyhrál Varan, užasná motka, pohodlná, příjemná na ovládání, i ten výkon tam v rámci možností je. Bohužel kapotáž a celková stavba, kterou mladí piloti zbožňují, protože s ní Varan vypadá velmi dospěle, zmařila mé naděje na fajn povození. Tohle cestovní enduro bylo zamítnuto stejně jako Bullda pro svou velikost a neobratnost. (ne, na argumenty opravdu nebyl prostor
Doplnili jsme palivo, (ani né tak kvůli tomu, že by tam nebylo, ale baťůžek měl pocit, že hned pojedem na kraj světa ... jj ... argumenty stále nepřípustné) a začali se učit pouštět spojku jinak než nohou. Bohužel kombinace 2 taktu s malým kroutícím momentem a citu při ovládání plynu a spojky, navíc v kombinaci se závažím na místě baťůžku v podobě mé maličkosti, nedopadla zrovna nejlépe. Po mnoha pokusech, přerušeních na suchou přípravu mimo motku a mé snaze o naučení jakéhokoliv vhodného postupu, který bude pro stroj jen trochu únosný, jsme se dostali až k rozebírání proč to nefunguje a co je to ten kroutící moment. Jako příklad při suché přípravě jsem použil i příměr s Bulldou a jeho velkým 2V srdcem. No a najednou baťůžek projevil přání, jestli by jsme třeba nemohli vytáhnout Bulldu místo NSR, když je to jiné. Ten nápad se mi zrovna 2x nezamlouval (jak už jste asi pochopili, mám k němu docela citový vztah) ale na druhou stranu jsem si řekl (se smíšenými pocity), že Bullda není žádná slečínka a že něco vydrží. Trošku jsem ještě doufal, že sedlo je vysoko a řídítka daleko, bohužel bulda je dělán asi pro velmi široké spektrum konfekčních (i nekonfekčních, díky PSI) velikostí takže statická zkouška bez problémů.
Vyměnili jsme tedy píšťalku za nám oběma důvěrně známé 2 hrnce, oba se ocitli na zcela nedůvěrně známých pozicích a začali trénovat. První pokus po přesedlání z NSR nebyl nic moc, spojku se jí podařilo zmáčknout (no asi mám ještě slabší zápěstí než jsem čekal) ale zařazení jedničky se povedlo až na 3tí pokus po důkladné instruktáží, že musí dupnout, že sedí na kusu železa, a že něžně to nepůjde .
Nevím jeslti to bylo tím, že projev motoru z pozice baťůžka zná a odhad otáček ji nedělá problém, nebo prostě jen zaúřadoval "krouťák vod spodu" ale rozjezd proběhl nad očekávání hladce. Prvních pár řazení se neobešlo bez skrtání o zuby, připomínání toho, že musí dupat a ne to jen šolichat a taky mé bolestné grimasy (chvála bohu za přilbu, jinak bych byl vysazen) ale pak si to všechno nějak sedlo, opadla nervozita a dalo se říct že jsme jeli. Dle prvních dojmů se bulda řídí skoro sám, vůbec není těžký a je prý hodný ( snad hodný neznamená hloupý ). Jak to dopadlo už asi tušíte. Jsem rád, že i první vlastní bude 2V a až potkáte malého Monstříka jak se ho snaží dojet Bullda, tak se přidejte a u Hanky dáme kafe.

Nejnovější komentáře

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.
Classic
Classic napsal 07.05.16 v 08:39

Skvěle a vtipně napsané, i s praktickými informacemi.

carrera.rapida
carrera.rapida napsal 02.01.16 v 14:57

bulda byl pro mou drahou polovičku jen cvičný stroj. nikdy jsem netvrdil, že je vhodný pro drobnou slabou postavu Stále je to 2,5 metráku živé váhy.

JirkaB
JirkaB napsal 31.12.15 v 12:59 10b.

Buldy jsem měl celkem 2 a s popisem souhlasím až na to, že pro ženskou to není! Bulda s plnou nádrží má vysoko těžiště a na místě to slabší motorkářka neutáhne, viděl jsem to na vlastní oči při parkování s tím jedna holka práskla o zem. Jinak ten výkon je dostačující a velký plus je kardan = čistý provoz.

Více komentářů



TOPlist