Honda VTX 1300 (2005)

Tak tahle modrá burácející kráska se se svojí korpulentní figurou dokáže nést s nesmírnou elegancí. Sny se mají plnit nejen o vánocích.

Více fotografii

První dojmy - Přestože silný stroj, nesmírně elegantní. Neskutečně nádhernej kravááál! Jak padla do oka, tak padla do ruky! Motka, která nepadne hned do ruky, se přece nekupuje...takže ANO.

Recenze

HONDA-naše modrá láska 7.10.2009
Tak jsme s HADem takhle pokukovali po větší motorce.
Nejdříve rozhodně Vulcan, jako měl Mikesch a Luděk-Bítovany. Později nás okouzlil Royal Star, nešel však Hadovi do ruky. Na mši v Josefově jsem s Lucky Lukem okukovala nablýskané stroje, a tam mě padly do oka taky Hondy.
A jednou, takhle cestou do Hlinska pod sjezdovku, se před nás našněroval jeden kamarád (takovej Doktor) s krásnou Hondou.
Celou cestu se mi tam předváděla, holka jedna nablýskaná. I přes tu její mírně korpulentní figuru se nesla s nesmírnou
elegancí, ty její laďáky mi od té doby nedaly spát. Ten kamarád mi ještě pak v Hlinsku na moto-akci ukazoval zaparkované dvě krásky - nablýskané modré Hondy. Byly to skvosty, ale mě okouzlila ta jeho ebenově černá. No, koketovala se mnou tak dlouho, že jsem se začala shánět
po jejích segrách. Nabídka nebyla až tak veliká (a hlavně, ten Doktor (oni to už mívají ve zvyku) nasadil laťku hooodně vysoko!). Tak si tak v klídku sháním, s HADem jezdíme, okukujeme, hodnotíme. Jednoho dne HADík v noci vyskočí od PC a předloží mi několik nabídek, co si o tom tak myslím. No, Honda to byla, tak jsme si dali sraz a jeli se juknout na ten zázrak.
Přesně v 17 hod. úžasné burácení motoru a z pozarohu se vyřítil chlapík na něčem, co mi vzalo dech!. Jel pomalu a majestátně, mezi těma bytovkama to znělo jak varhany v kostele - no, úplný koncert - aaach! Honda 1300 VTX v
pařížské modři. HADovi nabídnuto nechť se projede dle libosti. Ani mě mezitím příjemná konverzace s pohledným chlapíkem nijak neobtěžovala. Ale, chtěli jsme černou, tak jsme poděkovali, rozloučili se a polehoučku sháněli dál. Úžasná nabídka přišla z Karviné - úplná bomba, ovšem Karviná je na kouknutí trošku z ruky a majitel si ji i dost cenil. Tak jsme zase po nocích čučeli do svých NB a vybrali každý den nějakou, a jezdili a okukovali a nemohli si vybrat.-uff!.
Po nějaké době jsem měla krásný sen jak se s Hadem nadšeně proháníme na té úplně první burácející modré Hondě krásnou slunečnou přírodou, (A byla jsem jasná!) Tak živý sen, že v 5 hod. ráno budím HADa, že ji ještě musíme vidět. Shodou náhod, majitel té krásky v 8 hod,. volá, jak jsme se rozhodli, že ji ještě má a je ochoten vyjednávat. . K večeru opakujeme naše dostaveníčko, již značně rozechvělí,
(krásnější, mladší a vybavenější jsme nepotkali). Chováme se jako puberťáci, s HADem na ni znovu tedy usedáme už oba (mám z Introše poněkud rozmazlené pozadíčko, tak testuju pohodlí)
Následuje vyjednávání, majiteli necháváme čas na rozmyšlenou (já mám naprosto jasno, pokud přistoupí na moji nabídku, ráno má kačky a my ten nádhernej kravál…och!)
Ve 22 hod. volá majitel Hondy, že ano - trvám na akci ihned zítra ráno - překvapen souhlasí. Po pár hodinách spánku se zastavujeme pro ofocený TP, v bance vyplením, co se dá..
Než vyřídím ve městě pojištění, HAD již stojí frontu na DP ohledně přehlášení. Vracím se na DP – nestihla jsem ..právě proběhlo jedno číslo už za tím mým. Beru další, které však vypadá¨na 3 hod. čekání a majitel motorky mých snů musí za hodinu do práce. Zkouším co se dá a se širokým úsměvem na rtech se deru do dveří, do kterých mě nikdo nezval, protože na řadě jsou už jiní. Opatrně oslovuji ženu u přepážky, že jsem se musela vracet pro cosi a mezitím jsem prošvihla svůj čas. Prosím, zda bych nemohla býti odbavena nyní.
Narážím na slušnou a vstřícnou dámu - někdy jsem docela klikař. Už, už to vypadalo, že to dáme, ovšem chybělo 2 vteřinové juknutí techniků (za několikasetkorunový kolek), zda souhlasí čísla. Technici zrovinka obědvají, majitel Hondy se psychicky hroutí - v práci bude průser!.
Jdu do boje plnou parou! Za ty široké úsměvy, házení očkem, neskutečný kecy a herecké umění bych vážně zasloužila nominaci na Oscara! Daří se mi vytáhnout ochotného technika od knedlíků.. Přepsání za několik minutek, fofrem klíčky od naší nové lásky a původní majitel přeje hodně šťastných km ...a...a málem jsme nestačili zaplatit.
Ve 14 hod. platím dohodnutou cenu a nemůžu se dočkat, až budeme moci vyrazit. Já vezu majitele do práce, cestou nevidím, neslyším…HAD už na ní dřepí na cestě k domovu a já
ještě nééé! Přežiju to vůbec?!
Zavíráme firmu o 2 hodiny dříve a strojíme se do kůže, že tedy to první oťukávání sami bez přátel, než ji HAD maličko dostane do ruky. Beru helmu a telefon od Frči, zda někam
nejedeme, po pravdě říkám, že ano a ihned. Za chvilku další telefon Rybičkovi - zda bychom nevyrazili, je hezký den.
Sraz u nás, kamarádi bombově překvapeni, motorečku okukují a chválí . Tetelíme se blahem a vyrážíme.
Nejdříve tak maličko jako posránkové, v mžiku je však HADík na koni. Celou cestu se usmívám jako debilek, pusu od ucha k uchu, nemůžu to ustát - šíleně se raduju. HAD na
tom je úplně stejně, ani nedýchá.
Na tváří ten samý nezapomenutelný výraz jako, když si nesl z porodnice naši dceru.
Tak je naše, Honda jedna VTX 1300 S, r.v. 2005, pařížská modř, laďáky, plexi, přední plotny, KN filtr, brašny, pohodlná sedla, nové bílé obutí, pro spolujezdce posezení
jako v obýváčku.
Tak tedy „pěkně“ děkujem Doktore.Trojdo!