Recept na jedno z nejuniverzálnějších motocyklových nádobíček všech dob? To se vezme ostrá verze supermota s točivým litrovým dvouválem, tuhým příhradovým rámem, vypečenými radiály Brembo a provede se tzv. touringtuning. Take easy!!!
První dojmy - První dojmy? Skvělý podvozek, skvělé brzdy, velmi zábavný lehce točivý 2V, ale bohužel trošku dýchavičný.
Motorku bych doporučil pro - Pro sportovně laděné cestovatele jako jsem já, kteří se dokážou povznést nad její jednoduchostí (či dokonce ocení absence různých systémů a minimum elektroniky) a naopak ocení čistou radost ze života tohoto stroje a kvalitu jízdy. A co, že ji musíte odpustit? Za mě slabší motor, strohost budíků neovladatelných z řidítek, kratší servisní intervaly a absenci el. stavitelného podvozku. Naopak ABS ani kontrolu trakce opravdu nepotřebuju.
Doplňky na motorce - Touring packet v ceně motocyklu:
-držák GPS vč. pouzdra
-12 V zásuvka
-sada 3 textilních quick lock kufříků
-gelové sedlo
-centrální stojan
-turistické plexi
Další mé úpravy:
-48 l top case T-Ray s brzd. světlem a alarmem vč. dálk. ovl.
-zabezpečení bočních kufrů
-slidery do osy předního a zadního kola
-klín pod motor
-oranžové CNC víčka nádobek kapalin
-oranžové čepičky ventilků
-oranžová Supersprox rozeta
-lemy ráfků
-navigace Becker Crocodile s aktivním držákem
-vyhřívané rukojeti Oxford Sport
-výfuky Wings titan/carbon
-vzduchový filtr BMC
-nahraná bohatší palivová mapa
-zablokování SAS systému
-boční 37 l kufry Trax vč. veškerého příslušenství
Recenze
A co že to ten touringtuning vlastně je? Ten zahrnuje pohodlnější posaz, ochranu před nepřízní počasí, optimalizaci nastavení podvozku, možnost uchycení zavazadel a větší nádrž. Takhle vznikla KTM SM-T, úžasně funkční stroj. Whats simple
Když jsem si loni objednával svou vysněnou Benelli TNT CR, byl jsem přesvědčen, že to bude holka na dlouhodobý sakra vážný vztah. Osud však tomu chtěl jinak a už po roce jsem byl „nucen“ ji předat o dům dál. Bylo potřeba řešit moto pro dva. S přítelkyní jsem sice už nějaký ten pátek, ale kromě jízdního kola dřív neměla žádné jednostopé ambice. A když jsme ještě ani spolu nebyli, tak motorkáři byli v jejích očích jen nafoukaní machýrci s nosem nahoru a motorky šílené stroje, ke kterým by se nepřiblížila pod 10 metrů. No dobře, trošku tomu přidávám, ale podstatu jsem snad vystihl. Čas však běží, lidi se formují a tak její vztah k motorkám se začal obracet ke kladnějším hodnotám. Nicméně nedělní vyjížďka do hor na kafíčko, kterou ve dvou zvládla i Benellka, jí poměrně stačila. Jenomže už tak moc ne mně. Hodně cestuji (nejen na motorce) a když jsem se pak vrátil a chtěl ukojit své motocyklové srdíčko vyjížďkou či dovolenou na víc dní, už nastával problém. Chtěli jsme být s přítelkyní spolu, naproti tomu já chtěl trávit volno v jedné stopě. Tudíž jsem se omezoval a nejezdil tolik, jak bych chtěl. Určitě nejsem žádný podpapučák a kdo mě zná, ví, že mám svou hlavu a jen tak do života si nenechám kecat, ale když vyžaduji toleranci, tak ji přece i musím dávat. Ale představa, že to bude na úkor motorky, mně teda vůbec nevoněla. A tak se to jednoho dne ve mně vzbouřilo a využíc čím dál pozitivnějšího vztahu přítelkyně vs. motorky jsem se rozhodl koupit „něco pro dva“. Ale jak to udělat tak, aby nebylo moc ochuzeno mé sportovní já, které u sólo vyjížděk vystrkuje růžky? Verze byly dvě. Buď si Benellku nechat a přikoupit k ní nějakou starší sestru vhodnou na cestování ve dvou a nebo TNTčko prodat a koupit jednu pořádnou mašinu, která splní vše. Ale existuje vůbec taková? Existuje, ale k tomu až posléze. Nejdříve to totiž vypadalo na variantu č. 1. Přikláněl jsem se k ní proto, že přece jen dvě různé motorky jiného určení budou plnit dané jednotlivé požadavky lépe než „nějaký chameleón“ najednou. Navíc finančně by to vyšlo plus mínus nastejno a představa kolik že ztratím na rok starém stroji mě děsila. Vše směřovalo k tomu, že se můj strojový park rozroste. Ale narazil jsem na jeden podstatný problém. Představil jsem si, že sice s velkou parádou vyrazíme nabalení do Alp, přítelkyně však bude chtít zůstat někde v penzionu u kafíčka a já se budu chtít jetzt proletět do zatáček sám na nějaké "staré vráně". A přitom dělová koule, pro svět nekonečných horských zatáček jako stvořena, mi bude stát doma v garáži! To nééé! Proto nakonec nečekaně padla volba na variantu č. 2. Nastává však malý problém, který jsem již zmínil. A sice najít jehlu v kupce sena. Evropskou motorku, která mi bude něco říkat, se sportovním duchem i potenciálem na pořádné svezení na silnici a zároveň se solidními cestovními kvalitami pro dvoučlennou posádku. Dodnes si myslím, že existují pouze dvě: nová Ducati Multistrada a KTM SM-T. Ducna je však příšerně drahá a proto absolutně nepřipadala v úvahu.
A tak od července 2010 mi zdobí garáž KTM SM-T. Kupoval jsem ji opět novou, protože už přece opravdu fackticky na mou duši doufám, že to bude dlouhodobá známost a navíc to je loňská novinka, takže nabídka ojetých strojů byla téměř nulová. Poprvé jsem porušil svou zásadu a dřív koupil než prodal. Proč? Protože jsem ji chtěl v plné palbě s touring packetem a nikdo mi nebyl schopen říct, jak dlouho bude tato akce trvat. Co myslíte? Trvá dodnes Bylo sice jasné, že na konci sezóny budou akční ceny, ale vůbec nee, že v tom budou i doplňky za téměř 40 tisíc v ceně.
A co k ní říct? Musím se opakovat, ale její všestrannost je naprosto famózní. To, jak to Rakušáci uvařili, jde bez nadsázky nazvat geniálním tahem. Přitom s jakou jednoduchostí! Stačilo vyjít z osvědčené eRkové verze a několika úpravami vznikl sportovec, cestovatel a dokonce i lehký offroad.
Ovladatelnost u supermota není potřeba nijak zvlášť rozebírat, je prostě báječná. K tomu fackt velký rejd, není problém se na silnici otočit na jeden šup. Zápornou daň si však vybírá trochu neklidné řízení v přímém směru při vyšších rychlostech na dálnici, což je někdy nepříjemné, především když fouká silný vítr. Tlumič řízení by se celkem šikl. Jinak je podvozek naprosto jistý, rám je dostatečně tuhý, řízení rychlé a proto je mašina velmi hbitá. Na okruhu nebo v rychlejších zatáčkách s většími poloměry se suberbajky ještě usmívají, ale jakmile příjde horský úsek s utáhlejšími zatáčkami, nestíhají se divit.
Samostatnou kapitolou jsou brzdy Brembo, které mají nejen radiální třmeny, ale také radiální pumpu. Brzdný účinek je vynikající a zároveň se výborně dávkují. Od příštího roku se má SM-Téčko dělat i s ABS, ale jsem ten typ jezdce, který raději rozhoduje sám za sebe. Pokud bude vypínatelné (což snad jo), tak proč nee, ale jinak to bude určitě na škodu.
Motor? Hmm, klasická LC8. Žádný jiný litrový Véčkový (a možná nejen ten) dvouhrnec nejde tak lehce do otáček jako tento. Ona strategie KTM s maximálně možným (nebo únosným?) šetřením s hmotností jde sakra znát. Ať už to srovnám s RSVéčkem, SPéčkem či Ducatkou, žádná neletí tak nahoru jako KTM. Na druhou stranu Káťa není zas takové kladivo na čarodějnice, surovost a brutalita je prostě vykoupena již zmíňovanou lehkostí. Ale zase pozor, pořád to je Véčkový dvouválec v litru! Udávaný jmenovitý výkon 115 „oranžových vraníků“ je podhodnocený, ve všech testech byl naměřen podstatně vyšší, dokonce až 126 PS. Což by skoro odpovídalo těm 115, ale na zadním kole. Jenomže já jsem už asi tak trochu degradovaný jedinec, protože se mi několikrát za vyjížďku stane, že mi chybí výkon. A to nemluvím o naloženém stroji ve dvou v plné polní v kopci. Nikdy jsem si nemyslel, že mi u litrové motorky bude chybět výkon a vždycky jsem byl proti bezhlavému steroidnímu umělému třískání každého koníku navíc. Jenomže ono po Benelli TNT to je těžko. To by mi chyběl zátah asi na většině motorek. Jinak jako každá LC8 i má Káťa žere olej. Není to nic hrozného, jen je třeba s tím počítat a hlídat si to. Holt si musím oživit návyky z pětiventilové Yamahy.
No a cestování? Samozřejmě, není to žádný dálkový křižník, ale na to z jaké kategorie motocykl vychází, je potřeba udělit jedničku s hvězdičkou. Posez je naprosto vyhovující, od spolujezdce také nejsou námitky. Když to srovnám s novou Multisrandou, příjde mi, že si řidič může lépe najít vhodnou polohu. U Ducny mě omezovalo sedlo spolujezdce. I když mám na Káťi gelové sedlo, po delší době začínají bolet zadní partie. Není to však nic tragického a myslím, že by mě pr..l bolela v jakémkoliv i gaučovém provedení. Když jedeme ve dvou s velkým zadním top casem, přítelkyně má o něco méně životního prostoru, je to však stále na únosné úrovni. Větší dovolenou jsme absolvovali zatím jen jednu, byli jsme v rakouských a italských Alpách. Spali jsme po penzionech a do 74 l jsme se sbalili úplně v pohodě. Pod stan by to bylo horší, ale s tankvakem a malým uskromněním by to asi klaplo. Příští rok však mám mimo Alpy (ty si nikdy neodpustím) v plánu i jednu větší dovolenou-Norsko, Skotsko, Provence či Korsika. Nejpravděpodobněji to vypadá na Skandinávii, ale to už se bez velkých bočních kufrů nejsme schopni sbalit ani po sebevětším uskromnění. Další kufry se mi však už nechce kupovat, zvlášť když by jsme je využili max. jednou ročně. Vidím to teda na nějakou výpůjčku. V současné době mám sadu tří menších (ale o to líbivějších) textilních kufříků na quick-lock systém uchycení-2*13 litrů + 18 litrů. Na dovolené jsme pořídili 48 litrový zadní top case s alarmem a brzdovým světlem. Podle potřeby tak volím optimální litráž tak, aby pokud možno motorka zůstala motorkou, Céčkový řidičák nemám a ani nemám v plánu si jej dělat
Ještě něco k dílenskému zpracování a spolehlivosti. První záležitost je na velmi vysoké úrovni, u té druhé to není tak jednoznačné. Řeším nějaké reklamace, ale doufám, že vše dopadne dobře a jinak bude motorka držet a sloužit.
Co napsat závěrem? Musím se znovu opakovat, ale je to opravdu velmi podařená motorka s velkým záběrem využití. Je potřeba zmínit, že když vezmeme v potaz jaké sportovní přednosti zůstaly zachovány a o kolik že přibylo cestovních kvalit, jde opravdu o velmi vydařený tah rakouských inženýrů. V porovnání s Multistradou se drží ve slušném kontaktu, zvlášť když vezmeme v potaz to, že KTMka vychází z již existujícího modelu, kdežto Ducna byla vyvinuta od fochu komplet v novém projektu. Multisranda sice vítězí na „brutalitu“ motoru, ale SM-Téčko je zase hravější, ovladatelnější. A co se týče posazu, na Italce mi vadilo již zmíňované sedlo spolujezdce, celkově jsem se na ní cítil stísněněji, jakož už ale na každé Ducati. Naopak motor mi přišel lepší než ve Streetfighteru (který mě celkově velmi zklamal), kde mi přišla opožděná reakce na plyn. Oproti SM-Téčku je Multistrada nadupaná nejnovějšími technologiemi, elektronikou. Ale je otázkou, zda je to ku prospěchu či nikoli, jestli není lepší poctivých kvalitních funkčních komponentů, ale bez serepetiček. To už dle gusta každého. Je jasné, že tato motorka nikdy nebude splňovat výjimečnost a charisma strojů typu Benelli TNT, Moto Guzzi Griso SE, Norton Commando apod., které mému srdci vždy budou blízko, ale v dané kategorii všeumělů se určitě drží na horních příčkách. Navíc jsem si s ohledem na ztrátu jedinečnosti v podobě Café Racera začal KTMku hnedle tunit k obrazu svému tak, aby citová újma byla co nejmenší
PS: Oranžové zdar nazdar!
Děkuji za odpověď, jsi asi 4. Co doporučuje angel GT.
Tak je zkusim taky. Díky moc
Ahoj. Obecně mám rád Pirellky. Takže jezdím Angel GT. Dříve Angel ST, ale i třeba Dunlop Roadsmart II atd... Ale to už je dávno. Teď už dálky skoro necestuju (naposledy Balkán 2019), takže jen kolem komína v rajónu, Beskydy, Jeseníky, přilehlé Polsko a Slovensko...Vybírej prostě z té řady sport-touring pneu (Pirelli, Dunlop, Michelin, Bridgestone) a neměl bys mít problém. Já jezdím fakt zostra a s tou Angel GT fakt není problém (STčko si občas sklouzlo). Sportovní gumu na zadku svlíkneš za 3 až 4 tis. km. Ty sport-touringové pneu vydrží znatelně víc a taky podrží. Jeden předek vydrží cca dva zadky...
Ahoj, zeptám se, máš nějaké zkušenosti s pneumatikami. Doporučil bys nějaký. Chystám se koupit sadu na smt a hledám nějaký rady. Díky Petr
No musim ti napsat ze jsem se dlouho nezacetl do tak vystizneho predstavovani motorky a hned si uvedomil ze nas ceka po tech letech co se zname prvni spolecna dovolena a doufam, z ceho mam strach uplne nejvic, aby to nepoznamenalo nase pratelstvi at uz ta dovolena dopadne jak dopadne. Ani jeden nevime jak se k sobe budem mit po tak dlouhe dobe spolu. Kazdy z nas je tvrdohlavec, nerad se prizpusobuje, takze kamo jak to zacne skripat, pojedem si kazdy svoji, abychom uvolnili napeti. Znam to z absolvovani jizdy v kamionu do italie kdy ze zacatku bylo vse ok, ale ke konci by se atmosfera dala krajet a mit moznost jed necim jinym tak okamzite vystupuji.
Dam do toho vse abych byl dobry kamarad na ceste, ale sam se v sobe nevyznam, to ty vis a tak si nenechame nicim a nikym dovolenou zkazit ani sebou samym. Mam jen nekolik dnu dovolene a tohle je po peti letech moje druha dovolena na motorce a jak dobre vis, motorka je moje priorita cislo jedna, nic vic pro me neexistuje, objetoval jsem tomu cely zivot. Je to moje zivotni stesti a prokleti zaroven
krásná motka, nejde jinak než za 10b