Kawasaki VN 800 (1995)

Jedna z prvních motorek své doby, která zkopírovala Harleye téměř beze zbytku. A zároveň jeden z mála opravdových copperů, jež byl k dostání i v době masové "cruiserizace".

Více fotografii

Recenze

Začalo to asi tak... V garáži stál rozdělaný Buell, který se věčně sypal, a hlavně to byl závoďák, na kterém se mi o pohodové jízdě jen snilo. A už mě to trochu štvalo, sezóna skoro u konce, a já se v tom pořád hrabal, a hlavně na to ani nebyl čas.
Začal jsem uvažovat o koupi jiného stroje, jako alternativy k Bulíkovi. Po dlouhém meditování nad inzercí jsem se zajel podívat do Bohumína na jednoho zanedbaného Vulkána, dovezeného z Anglie s četnými kosmetickými nedostatky, a nakonec jsem na něm odjel domů. Díky tomu jsem se povozil aspoň na podzim, kdy jsem ocenil pohodový styl jízdy. Ono už začalo být chladno, a k nějakému běsnění počasí rozhodně nevybízelo, spíš jen tak si proplouvat krajinou, a užít si poslední paprsky podzimního sluníčka.
Přes zimu jsem započal kompletní renovaci. Do motoru nebylo třeba hrabat, ten byl jak nový. Zato veškeré chromované části volaly po repasi. Nakonec jsem chromované díly rozdělil na dvě hromádky, něco šlo do nového chromu, něco zas do černého komaxitu se speciální strukturou, protože jsem zas nechtěl obyčejnou matovku. Nádrž a blatníky dostaly nový lak.
Designově jsem chtěl něco méně strojeného a okázalého, než hromadu chromu s metalickým lakem, podle mně byl Vulkán z výroby přeplácaný, a působil tak až moc tuctově a uhlazeně. Já se shlédl spíš v jednoduchém vzhledu strojů z meziválečného období, kdy se ještě tolik neplýtvalo chromem a metalíza byla u většiny motocyklů hudbou budoucnosti. A myslím, že výsledek se celkem povedl.
Přikoupil jsem taky pár doplňků, drag bary na vysokých představcích a nové koncovky výfuků, vše z katalogu firmy Highway Hawk.
Vše jsem vyčistil, co bylo třeba promazal a ošetřil, vyměnil provozní náplně a zkompletoval do podoby funkčního stroje. Původní plastovou lampičku nahradil dvojitý světlomet na chromovaném úchytu, opět od Highway. Sedlo bylo komplet předěláno, sníženo a přečalouněno, opět v duchu jednoduchosti, která by měla být pravému chopperu vlastní.
A pak už jen připevnit brašny a jedééém! :)
No, a jelo to krásně. Rám i motor považuji u tohoto stroje za velmi podařené. Motor se rád vytáčí a rám je hodně pevný, do zatáček jde motorka zcela přesně, a celkově motorka působí hodně lehkým dojmem. Popravdě řečeno, byly to právě tyto vlastnosti, pro choppera nadstandartní, které mě nakonec dovedly k závěru, že chopper není motorka pro mně. Nejsem žádný závodník, ale Vulkán fungoval tak dobře, že za chvilku jsem jezdil furt plný a do zatáček jsem škrtal stupačkama a stojánkem. A k tomu zas moc neseděl čoprácký posaz, a začaly chybět koně, tak jsem zas začal uvažovat o změně.
Suma sumárum, VN800 je bezproblémový stroj s na svou třídu nadstandartním rámem a motorem, a mít peněz nazbyt, nechal bych si ho jako další moto, na pohodové klouzání chladnějšími podzimními a jarními dny, kdy nemá člověk nutkání zápasit s živly, ale jen je nenásilně vychutnávat. Kdo tomuto holduje, stejně jako vzhledu klasického choppera, pro toho může být Vulkán ten pravý.