Yamaha YZF-R6 (2003)

R6ka v barvě Liquid Silver, výfuk včetně svodů Leo Vince, zadní tlumič Öhlins, Dyno Jet, tlumič řízení

Recenze

Mám na ni tak málo času, až se za to nesnáším, takže jsme společně urazili zatím jen asi necelých 5000 km, každý metr byl ale nezapomenutelný.
Původně jsem se trochu bál "kousavosti" R6, obavy ale opadly hned po prvních pár kilometrech, kdy motorka nádherně oplácela jemný přístup stejnou měrou zpátky. Je až neuvěřitelně stabilní a sebejistá už v nejnižších rychlostech. Jak plyn, tak účinek brzd není problém dávkovat přesně tak, jak si člověk usmyslí. Mnohem hodnější kočka, než se zdá, nenafackuje vám dokud si o to vyloženě neřeknete.
To ale neznamená, že by se s přílišnými obavami vypařil i respekt z mašiny, to naopak vůbec (o nafackování si radši řeknu u kočky s nohama místo kol, kdyby to na mě přišlo ;)).
Je jasný, že sportovní šestka potřebuje pro svižnou jízdu točit. U Yamahy to samozřejmě platí dvojnásob, všichni víme, že má oproti např. Hondě divokou křivku výkonu, žádný kopance a nemilý překvapení se ale naštěstí nekonají! Jednoduše stačí popohnat ručičku otáčkoměru k číslu 8, a rozpoutá se předvídatelný, zkrotitelný, ale o nic míň žhavý peklo. Další a další kvalty zapadávají s lehkostí anorektický baletky na dietě, člověk jen pomyslí na přeřazení a je to tam!
Upřímně přiznávám, že žádnou pilu jsem s ní zatím nejezdil. Vždy jen v provozu a na sporta spíš výletním tempem, opravdu mám ze svého miláčka velký respekt. Nicméně v mezích toho, co jsem si k ní kdy dovolil, odměňovala každou kapku nadšení s radostí třináctiletý holky vytažený na pódium na koncertě Lejdy Chacha, Džastina Býbra, nebo co to teď jedou. Výjezd z každý zatáčky je spojenej s radostí z opětovný akcelerace, každá rovinka s nadržeností po dalším klopení. Jako zelenáč jsem nezasahoval do nastavení podvozku, ale v základním nastavení mu nemám co vytknout, jeho limity jsou v nedohlednu od těch mých, sedí jak přilepená a moc tvrdá se zdá jen na silnicích, kde člověk s takovou motorkou stejně zábavu nehledá, jen si odbude přesun a na hladším se jede dál.
A jak jde tahle R6 dohromady se zmíněným cestovním tempem? Asi jako špagety a mletý, Shrek a Fiona nebo guláš a pivko! Při mých proporcích 176cm, 70kg se můžu jak položit na nádrž (a zapadnout jak očekávaná "dlouhá" v tetrisu), nebo v klidu sedět jak na jakýmkoliv naháči a žádný nepohodlí nehrozí. Je to asi ročníkem 2003, který byl přívětivější než ten poslední, který nutí závodní pozici imperativně. Na "dvatisícetrojce" se samozřejmě pilot cítí nejlíp taky zalehnutý, hlavně ve vyšších rychlostech, kdy pak kapotáž dokonale kryje před větrem a krajinu jen krájíte, ale ani klasický vzpřímenější posaz není vůbec žádný problém a nic z něj ani po delší jízdě nebolí a místo těšení se na úlevu při sesednutí hledáte spíš každý další kilometr, který ještě můžete ukousnout. Záda dokážou po delší cestě pobolet, ale to jen nijak netrénovaná, stačí být trochu fit a je to víc než OK!
Nakonec údržba - aboslutně intuitivní a bezproblémová. Člověk s nadsázkou jen dolívá benzin a jezdí, jinak jen klasika - čistit a mazat řetěz, hlídat si kiláky na olej a včas ho nechat vyměnit, promazat páčky apod. Nejvíc času jsem strávil asi jedině leštěním, protože lak liquid silver je na sluníčku vážně nádherný a nebudu vám tady kecat, že mi o vzhled nejde, mašiny jsou přece o kráse od jádra až na povrch! A kromě ušpinění tý krásce zatím fakt nic nebylo.
No nic, už mám snad jedno písmeno za každý kilometr, tak to nějak uzavřu. YZF-R6 rv.2003 vidím jako skvělou silniční motorku jak na vyjížďky, tak na agresivnější styl, když je příležitost. Odspodu je tak hodná, že se jí nemusí bát ani začátečník s rozumem v pořádku. Největší plusy jsou výkon a komunikativnost podvozku,motoru i brzd - pořád máte situaci pod kontrolou, stačí vnímat, mašina mluví. Za mínus bych označil asi jen nepohodlný sedlo spoluezdkyně, který je spíš nouzovka, ale to je přece jasný (správná motorka je pro jednoho, a správná holka dost tvrdá, to je stará pravda) a pak samozřejmě nemožnost skoro cokoliv vozit s sebou (kromě magnetickýho tankvaku anebo batohu), ale bavíme se o sportu, věci ať vám odveze někdo v káře, žejo?!