Triumph Tiger 955i (2003)

Anglický plnokrevník? Poctivé anglické železo?...takhle se dá charakterizovat motor, jenže motorka není jen o motoru. Každopádně je to jeden z posledních dvou ročníků, kdy se mu ještě dá říkat endůro.

Více fotografii

Recenze

Viditelného hliníku na motorce moc nenajdu (oproti Cagivě), téměř všechno je opravdu ze železa a na černo. Každopádně je to jeden z posledních dvou ročníků, které jsou na drátech a kterým se dá ještě říkat endůro.



Tabulkové hodnoty si může každý najít, já našel tyto:



výkon 72kW(96k) / 8200 ot.min a krouťák 95Nm / 6200 ot.min. Taky jsem našel 78kW(105k) / 9500 a 92Nm/4400. Ještě - 78kW(106k)/8900 a 98Nm / 5700 ...Tak nevím, jak to je... já mám v techničáku 77kW / 9300...



Zrychlení je docela solidní, ale jen podle tachometru. Ve srovnání s GranCanyonem a jeho pouhými 50kW, z něho není tak dobrý pocit. Dukárny jsou pocitově daleko silnější, než ve skutečnosti. Nemůžu si pomoct, ale udělat v koloně za kamionem myšku a předjet alespoň jedno auto, je docela záhul. Nejednou jsem měl orosené čelo. Dvouválcovou poloduknu stačí plynem poškádlit, ta kopne a vystřelí jak blesk... TopSpeed nevím, ani ho zjišťovat nebudu, protože se mi opravdu nechce... ale jede solidně!

První dojem z delší projíždky, cca 100km, nebyl nejlepší.Sice, motor je bezkonkureční - pohodový a přátelský...v kombinaci s dlouhými kvalty, krouťákem a výkonem je ideální pro daleké cestování, ale umí taky kvalitně divočit...Ale ochrana před větrem...překvapilo mně to, ale nic moc. (Zlatý canyon, na něm sice funělo, ale turbulence byly klidné a nikam hlavu netlačily.) Po této stokilometrové projížďce, jsem měl při maximálce okolo 140 či 150km/h ještě dva dny ztuhlý krk od tlačení hlavy dopředu proti větru. Příčinu vidím v tom, že štít (ikdyž je vysoký) je úzký, kolmo a moc ve předu. Vítr proto bere helmu od půlky, u vyšších - 180 jako já - téměř celou. Tato zátěž se začíná lehce projevovat už při rychlostech okolo 100km.

Po této zkušenosti pro mně vyplývá jediné... idální motorka je Varadero s motorem Triumph



Podvozek je --pro mně-- perfektní. Dlouhé zdvihy, měkké tovární nastavení přední vidle a k tomu štelovatelný zadek. Pěkně jsem to povolil a kolíbu se na ní jak ve vaně na vlnách. Tak to mám rád, pěkně měkoučko pod zadkem. Takto se dá komfortně po našich silnicích plout.

Na tu přední vidli jsem si ale musel zvyknout a na její měkkost neustále myslet. Při ostřejší jízdě v zatáčkách a hlavně při brždění v náklonu se až moc boří. Není z toho dobrý pocit,ale je třeba si také uvědomit, na jaké motorce sedíte. Není to motorka na okruhy, ale cestovní koráb pro pohodlí i mimo asfalt. Takže pokud ses nespletl a nezávodíš na ní, tak se tomu skoro vyhneš. Stačí brzdit s předstihem. Jo, něco jiného jsou nečekané situace... jenže zas tak měkká není, aby to při nich bylo nebezpečné.



Čím víc na něm jezdím, tím víc si na něho zvykám... Na tlak větru do helmy jsem si už taky zvykl. Za krkem mně z toho už nebolívá, krční svaly se posílily a zvykly si. To jsem byl jen rozmazlený z GranCanyona Motorka se mi začíná víc a víc líbit. V noci dvojce světel svítí perfektně. Svítí zárověň dvě potkávačky, či dvě dálkové...

Tříválec je pružný a silný. Táhne od volnoběhu do červeného na jakýkoliv kvalt a při zavření plynu perfektně brble do laufu. Točit ho ale vůbec není třeba, opravdu jede od volnoběhu. Městem můžu padesátkou, no spíš šedesátkou projet bez problémů na 6tku. Řadit už okolo 3-4000ot není žádný problém. 5tisíc na šestku je cosi přes 120km/h. Zvukový projev nerezové koncovky - nádherný a dostačující.



Samozřejmě - motor disponuje rezervama i pro předjíždění nejednoho auta v koloně, jen mu nestačí podřadit o jeden kvalt, ale raději hned o dva, někdy i o tři. Až v otáčkách má to, na co jsem byl zvyklý u dukárny kdesi dole, těsně nad volnoběhem. Taky jsem byl zvyklý, že dukárna mi daleko ochotněji chodila do otáček.



No prostě, zas tak špatní ti angličani nejsou...

Stále mně ale Italky přitahují víc.