Honda XR 125 (2003)

Jsme parta mladých motorkářů kteří sedlají , prozatím 4-taktní enduro dváci. Jezdíme na různé moto srazy, akce a společné vyjížďky po okolí našeho domova. Ale jednoho dne jsem si řekl, že by to chtělo nějakou vetší akci aspoň na 2 noci, v pátek vyjed a v neděli se vrátit. Když sem tento návrh o 3 dením výletu oznámil kámošům, byli nadšeni a všichni se chtěli zúčastnit na 100%. A tak se začlo plánovat co by mohlo být našim společným cílem. Padalo spousta návrhů, ale "vyhrál" to můj návrh, jed se podívat do Jižních Čech na vodní nádrž Lipno. Jak se blížil termín plánovaného odjezdu, začali chodit omluvný textovky, že nemůžou, že je doma nepustí nebo že mají rodinné důvody, které jsou důležitější než sraz (věděl jsem oč jde a chápal jsem to). Nakonec z plánovaných 4-5 lidí jsme jeli jenom dva. Já Wáca na Hondě XR 125 L a Ilen na Yamaze XT 125 X.
Sraz byl naplánovaný v letních prázdninách pátečního rána na 10 hodinu. Jelikož Ilen musel ještě počkat na otce kvůli penězům, odjíždělo se tedy až v 11 hodin dopoledne z náměstí Českého Ráje v Turnově. Cesta probíhala za klidného tempa po silnicích nižší třídy. Klidné a ničím nerušené tempo nám zkončilo za pár kilometrů cca 25km od startu, když v Bakově nad Jizerou byla překopaná hlavní silnice a my nemohli najíd objížďku, která nebyla ani značena a tak nám nezbylo nic jiného než se zeptat. Narazili jsme na partu mladých lidí kteří nám poradili, že kousek odsud je přejezd pro cyklisty kde to pohodě přejedem. Měli pravdu lávka tam opravdu byla, ale zarostlá kopřivami a všim možným a tak jsme zvolili polorozbouraný most, podařilo se a my jsme mohli pokračovat dál v cestě směr Praha, kde jsme si chtěli dát něco k obědu. Při minutí značky označující hranici města Prahy jsem náhodou kouknul na tachometr a bylo tam přesně 100,2km. Zastavili jsme hned u prvního motorestu. Vypadal tak nějak ušmudlaně, ale měli jsme už hlad a tak jsme to zkusili."
Bohužel ještě mezi dveřmi nám bylo oznámeno, že pokud jdeme na jídlo tak máme smůlu, že se tady nevaří. Tak jsme se otočili a jeli dál s prázdnou. Z Prahy jsme jeli směr České Budějovice. Při popojíždění od semaforu k semaforu jsem zjistil že mi blbne spojka, trochu táhla. Říkám si "to bude jenom povolený lanko u spojkový páčky" tak zastavíme a co nevidím, lanko bylo roztřepený. Řekl sem "jedem dál, až praskne tak ho koupíme". Jelikož naše cesta vedla kousek i po D1 tak jsem na lanko nějak zapomněl jelikož sem byl zalehlej a držel jsem jenom plnej abychom už byly pryč z D1. Asi za 8km jsme sjeli a pokračovali opět po silnicích nižších tříd, které vyhovovali našim strojům lépe. Ale najednou sem něco ucítil, ano, byl to žaludek který byl prázdný a hlásil se o dlabanec. Po chvíli jsme dojeli do města, kde jsme našli čínskou restauraci, jídlo nebylo špatný, taky co se dá zkazit na nudlích a kuřecím mase, teda pokud to bylo kuře.
Po cca hodině vyrážíme dál směr, přehrada Orlík, kde jsme se chtěli vykoupat, ale bohužel jsme bloudil a už bylo docela pozdě dopřát si odpočinku ve vodě.Tak jsme se pokochali a jedeme dál směr Písek kde jsme měli domluvený spaní u kámoše. Cestou byly pěkný silnice, až jsem se divil, kochali jsme se krajinou a užívali si cestu. Najednou mi motorka začala kuckat, kouknu na tachometr a bylo to jasný došla šťáva, tak přepínám na rezervu, ale nepřestávalo to a kuckalo to dál až sem byl nucen zastavit na docela frekventovaný silnici. Zastavili jsme na krajnici a docela se báli aby nás nikdo nesrazil. Na druhý straně byla autobusová zastávka, tak po dlouhém čekání až nic nepojede jsme se přesunuli na druhou stranu silnice. Zkoušel sem to znova nastartovat a chytla, říkám "paráda jedeme dál", tak zkusím přidat a nic chcípla. Vedle na louce byl děda který nás pozoroval a po chvíli přišel a konstatoval "to je ucpanej karburátor", přikývnul jsem mu na to, protože vše tomu nasvědčovalo. Takže vyndávám nářadí a jde se sundávat karburátor. Když už byly dole plasty hledal jsem nejpoužívanější klíč 8-10, no nenašel jsem. V tu chvíli jsem nevěděl co dělat, ale Ilen řekl jestli se nemá dojít zeptat toho dědy. A tak Ilen šel za dědou přes tu silnici pro klíč. Rozdělal jsem karbec, vyčistil namontoval zpět, poděkovali jsem dědovi a jeli sme dál směr Písek.
V Písku na nás čekal kámoš u kterého jsme měli domluvený spaní. Divil se, že jsme přijeli tak pozdě, když se dozvěděl co všechno se stalo tak to pochopil a večír u ohně bylo o čem mluvit.Po příjezdu k němu domu jsme se domluvili, že nám bude stačit spaní v garáži. Jakmile to zjistila jeho máma tak nám okamžitě šla přichystat postele, což jsme po chvíli debatování byly nuceni přijmout. Ráno jsme poděkovali a vyrazili směr, Lipno. Cestou jsem viděli v dálce na obzoru velký mrak, kouř, nebyl sem si jistý co je to zač. Cesta nás vedla blíž a blíž k tomu mraku, po chvíli cesty jsem se dostali z údolí a vyjeli o něco víš a zjistili jsme že to jaderná elektrárna Temelín, takže jsme si udělali zpestření a jeli se podívat k Temelínu.
Při jízdě k Temelínu jsem jenom čekali kdy na nás někdo v lítne, jelikož jsme jeli panelovou cestou, která nabyl zřejmě moc používaná, ale opak byl pravdou, úplně v pohodě jsme přijeli až k hlavní bráně, kde jsme obdivovali mohutnou stavbu čtyřech chladících věží. Cestou od Temelínu se opět začal hlásit můj žaludek a tak jsme jeli do Českých Budějovic na oběd. Našli jsem příjemnou restauraci s venkovní terasou.Při průjezdu Budějovicemi jsem si vzpomněl na spojkové lanko které se projevilo opět na místních semaforech. Měl jsem opravdu strach se na to lanko podívat jak vypadá, bylo roztřepaný asi z půlky své tloušťky a jelikož byla sobota odpoledne tak měli už všude zavřeno, takže mi nezbývalo nic než pokračovat dál s naprasklým lankem směr, Lipno.A je to tady na silnicích už přibyla cedule Lipno. A mi jsme rádi, že už jsem v cíli, protože naše pozadí, už byla z vibrací jednoválců docela naklepaná a čím dál tím víc jsme jeli ve stupačkách. Zastavili jsme a kochali se krásou zdejší krajiny. Po odpočinutí jsem koukli na hodiny a měli jsem docela dost času a tak jsme si řekli že bychom mohli obět celé Lipno. A tak jsem se vydali na severní část Lipna kde jsme přejeli most a jeli po druhý straně nádrže. I přes to, že jsme jeli pořád po hlavní jsme se začali vzdalovat od Lipna a po chvíli jsme projeli kolem cedule KONEC ČR a najednou jsme byli v Rakousku. Tak jsme to otočili pro jistotu a jeli zpět do ČR. Ale jelikož jsme nenašli jinou cestu kudy by mohla motorová vozidla zbyly nám dvě možnosti, buď se vrátit kudy jsme přijeli, což se nám moc nechtělo a nebo se svést převozem. Při příjezdu k převozu jsme stáli ve velké koloně. Po chvíli jsem řekl "dyť máme motorky"... šup a už jsme byli ve předu, ale převoz už se chystal k od jezdu a v tu chvíli na nás zamával převozník, že se tam ještě vejdeme a tak jsme jeli za 20kč.Při přejezdu na druhou stranu jsme začali hledat místo kde bychom mohli postavit stan. V okolí Lipna byla hromada kempů, ale byly na nás strašně předražený a tak jsme hledali místo cca 3 hodiny než jsme našli kemp "Pod Hrází" Cena byla krásná na jednoho to vyšlo asi na cca 100kč. První věc kterou jsme udělali, že jsme ze se svlékly z těch zpocených věcí, celý den totiž svítilo slunce a bylo okolo 34°C. Postavili jsme stany a šli si dát krásně vychlazené pivo a něco teplého na zub. Polívku a smažený sýr s hranolky. Pivo nám zachutnalo a tak jsme neskončili u jednoho, ale u několika piv a do stanu jsme odcházeli ve skvělé náladě. Ale když jsem šli ke stanu nevěřili jsme vlastním očím, okolo našeho stanu vyrostlo několik desítek dalších a cesta ke stanu se stala bojovkou.Okolo jedné hodiny ranní jsme ulehli ke spánku a těšili se, co na nás přichystá nedělní ráno. Druhý den ráno jsme měli nedobrovolný budíček, který zavinily děti co tam byly na táboře a měli ranní rozcvičku. Tak jsme teda nedobrovolně vstali a dali se do uklízení našeho tábořiště. Asi po hodině jsme odjížděli z kempu směr, domov. Čekala nás dlouhá cesta z Jižních Čech do Severních Čech kde jsme bydleli, já v Trunově a Ilen v Jablonci nad Nisou. Nejkratší cesta byla dlouhá 270km. Moc se nám nechtělo, ale nedalo se nic dělat a tak jsme vyrazili na cestu domů. Byly jsme hodně unavení a tak jsme volili rychlejší části silnic. Rychlost cestou domu se pohybovala mezi 80-100km/h. z Českách Budějovic jsme chytly kamion který jel okolo 90km/h což nám vyhovovalo a tak jsme se drželi v jeho závětří až na pumpu před Prahou kde jsme si koupili něco k pití a museli ulevit našemu pozadí, které brečelo o pauzu. Při dopíjení posledních loků jsem si všimli manželů z rakouska na motorce, kteří na této pumpě hledali klíče od svého motocyklu Yamaha TDM 850. Hledali jsme chvíli taky, ale bez úspěchu a tak jsme jeli dál směr Praha. Po chvíli jsme dojeli opět nějaký kamion a tak jsme se za nim drželi až do Prahy. V Praze jsme se napojili opět na silnici nižší třídy po které jsme jeli do Prahy. Tento kousek domu byl pro nás to nejhorší a vůbec neubíhal, ale nakonec jsme se dočkali a dorazili zpět na Turnovské náměstí. Oddechli jsme si a ulevili si že už to mám

sebou, ale zároveň nás to i mrzelo, že už je konec našeho 3 denní ho výletu během kterého jsme najeli bez pár km, 900km.

Byla to nádherná akce a už se nemůžem dočkat až za rok podniknem podobný výlet na MORAVU

Zde je odkaz na video z výletu:

http://www.stream.cz...34-dvacach-34-k-lipn