Hbitá a lehoučká motorka. Super podvozek, podmanivý design a skvěle poladěný motor z SVéčka.
Výška jezdce: 183 cm
Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Suzuki SV 650: Moc velká masovka, jižanská design Raptora je mi bližší
První dojmy - Ježíš, ovládá se to jako kolo. Právě tuto větu jsem ze sebe vyhrkl jako první, když jsem se na ní poprvé projel, zase po čase jsem byl nadšenej jako malý dítě, když dostane vysněnou hračku. Bylo jasné, že zpátky už pojedeme spolu :-).
Motorku bych doporučil pro - Pro někoho, kdo se chce jízdou skutečně bavit. Kdo jízdou rád vyplaví adrenalin. Komu se líbí italský design, chce něco výlučného a nechce a nebo nemůže utratit majlant.
Doplňky na motorce - Širší řídítka, malé blinkry vepředu a vzadu. Držák SPZ od Rizomy.
Recenze
Chtěl jsem něco zábavnýho, dvouválcovýho. Něco, co mi umožní vypnout a během krátké chvíle (halt vzhledem k rodině víc času není) zrelaxovat a odpočinout si od všech stresů a nástrah kapitalistického zřízení 
Původně jsem uvažoval o Suzuki SV 650, pak jsem ale narazil na tuhle modrou italskou modelku a bylo jasno.
Kombinace italského (vlastně argentinského) designu, italského podvozku a brzd a japonského motoru a elektroniky mi přišly jako naprosto ideální kombinace. Ideální kombinace jižanských nespoutaných emocí a osvědčené spolehlivosti stojů od japonských inženýrů. No a následné zkušenosti očekávání ještě předčily.
Při návratu si bylo jen potřeba rychle zvyknout na to, že dvouválec potřebuje určité spektrum otáček. Na velkém Banditovi bylo jedno, jaký převodový stupeň tam mám, motor pobral všechno. Na Raptoru jsem rychle zjistil, ze pod 3000 otáček mě bude chtít shodit ze sedla , jak se vzpouzí.
Nad 3000 už se motor projevuje příjemně. Čekal jsem, že vzhledem ke koncepci bude optimální jezdit ve středu otáček, kde se projevuje krouťák. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem se po několika desítkách kilometrů trochu víc osmělil a vytočil motor až do omezovače. Teprve v té nejvyšší třetině se totiž projeví to, čím obdařili japonský motor odborníci z Cagivy. Právě tady přidali pár kilowatů, které motor pěkně přiostřily. Fakt jsem byl překvapený, jaký přídavek výkonu se v těch nejvyšších otáčkách projevil, super! Hned mi bylo jasné, jaké otáčky má Raptor nejradši a jaké tudíž budu mít nejradši i já .
Moc se mi líbila ta zpáteční cesta domu, co na tom, že jsem cestou zmoknul.
Krátce po nákupu Raptora se kámoš inspiroval a koupil Monstera S2R 800, koncepcí velice podobný stroj. Jezdíme spolu a občas si stroje vyměníme, takže můžu srovnávat. Oproti S2R je Raptor obratnější (užší pneu: 160 vs 180), ve středu otáček je hutnější S2R. Když se ale Raptor vytočí, je výkon minimálně srovnatelný. Dokonce bych řekl, že o malý kousek zrychluje líp. Podvozkově jsou obě super, táhlé zatáčky i ostřejší zatáčky jim dělají vyloženě radost. Raptor do zatáček padá sám, Monster se kvůli širší pneu musí trochu víc přemlouvat.
Okresky s kvalitním povrchem jsou tedy pro Raptora to pravé kolbiště, na nekvalitní silnici se projevuje tvrdý podvozek, o hodně tvrdší, než u dárce pohonu SVéčka. Na druhou stranu jet takovým kalupem na kvalitních zatočených silnicích na SV, tak si koledujete o průser. Tady se naplno projeví podvozek od MV Augusty, upside down vidlice, lepší brzdy, výrazně nižší hmotnost motky, prostě celkově sportovnější naladění. I krátká cesta kolem komína udělá člověku radost, pokud člověk rád jezdí sportovně.
Naproti tomu cestování není žádná slast. Jednou jsem jel 300 km v kuse a myslel jsem, že mi umřou ruce rovnou v ramenou. Mám širší řídítka, o to víc je váhy na rukou. Na druhou stranu výměna řídítek výraznou měrou přispěla ovladatelnosti.
Neříkám ale, že se s ní nedají jezdit několikadenní výlety, to děláme s radostí pravidelně. Po troše přemýšlení jsem přišel na to, jak připevnit tankvak, zbytek se uchytí na pavouka na sedačku spolujezdce.
Když už jsem zmínil spolujezdce, tak ve dvou se jezdit dá. Není to ale pro něj žádná slast a vzhledem k objemu motoru člověk nárůst hmotnosti pocítí.
Musím říct, že tuhle motorku mám rád, zatím se jedná o nejlepší kombinaci podvozku, motoru a brzd, co jsem měl. Hlavně motor musím vyzdvihnout, ten mě fakt baví. Super zvuk s konvenčním sériovými výfuky, dokonce už na volnoběh. Člověk obdivuje Italy, jak tohle mohlo projít homologací . Zvuk mi kámoš mající S2R nepokrytě závidí a současně přeje, máme se totiž fakt rádi . Motor je oproti SV pěkně nasranej, prostě ostřejší a sportovnější v celém spektru otáček. Člověk by nevěřil, co ti kluci italský s tím kvalitním základem dokážou udělat, jak ho posunout do sportovna. A ty nejvyšší otáčky, to je báseň pro sportovní motorkářské srdce - a vlastně i uši. Čím ostřeji člověk jede, tím větší dává tato motorka smysl jako celek. Motor nepokoří podvozek, a platí to i naopak. No a pro strýčka příhodu jsou tu Bremba, která případné přehnané ego motorkářovo dokáže efektivně umravnit .
Mám jí pět let, jediné, co jsem měnil bylo relátko blinkrů za pár stovek. Jinak se potvrdilo to, v co jsem doufal - Italové dodaj emoce, Japonci spolehlivost. A to celé za lidovou cenu.
Za ty roky děti povyrostly, majitel o nějaký rok zestárl. Klouby začaly bolet, motorkář začal být pohodlnější. Navíc se manželka chce vrátit na pozici ledvinky, takže jsem se začal poohlížet po něčem cestovnějším a vhodnějším pro jízdu ve dvou. Na podzim 2017 se tedy začala psát kapitola jménem Multistrada...
Slušný slohový cvičeni
. Za mě jasná 10.