Nejede to, vlní se to, vypadá to usedle, zkrátka motorka pro kliďase a pro důchodce 
Tak proč mě potom tolik baví ? Asi stárnu Anebo jsem už zkrátka potřeboval k tvrdýmu a vzteklýmu Speedovi něco hodnýho a pohodlnýho. Moje první Honda.
Motorka koupena od radkin (Karlovy Vary)
Výška jezdce: 176 cm
Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Kawasaki KLE 500: Tragická přední brzda, slabší a vibrující motor, stav nabízených kusů.
Yamaha WR 250R: Poměr cena/výkon, ceny ojetin začínají na 100 tis., přitom je to jen obyčejná 250, jízdně mě nezaujala
Ducati Multistrada 1200S: Ano, zvažoval jsem i prodej Speeda a místo koupě "zimní" motorky mít jen jednu na všechno, ale pak jsem si představil, že mi Ducati upadne na zem a opotila se mi z toho peněženka. Takže ne, budou motorky dvě, opravdový univerzál neexistuje
První dojmy - Naživo nevypadá špatně. Jede krásně odspodu, nevibruje. Motor necuká ! Brzdí celkem slušně. Obrovský rejd! Ovladatelnost a pocit lehkosti při překlápění do zatáčky je opojná. Trochu se vlní, ale dá se to. Ani na mě moc nefouká. Jééé a ty čtyři kulatý budíky, skoro jako v mojí Mazdě 323F, nádhera :-) Nejede to :-( A kde to má šestku ?
Motorku bych doporučil pro - Jako jedinou motorku bych jí nechtěl. Ale jako druhá k ostrému naháči ideální :-) Pro koho tedy je ? Pro člověka, který má rád klid, nepotřebuje nikam pospíchat a chce relativně za pár korun jezdit cestou necestou s minimálními náklady a bez ohledu na vzdálenost a na počasí.
Doplňky na motorce - Chrániče rukou, padáky, vyhřívané rukojeti, zásuvka 12V, vyšší plexi MRA (které teda stojí úplně za bačkoru, protože dělá hluk) a kufr. Víc jich nepotřebuju, jeden stačí.
Recenze
S blížící se zimou opět vyvstalo dilema. Koupit k sportovnímu naháči něco klidnějšího na rozbité silnice a do každého počasí anebo jít cestou jedné, univerzální mašiny ? Přemýšlel jsem dlouho. Vyzkoušel toho dost. A pak dospěl k názoru, že dokonalý univerzál neexistuje a jedna mašina na všechno prostě nestačí Vysvětlím.
Potřebuju adrenalin a motorka musí být krásná. Ale taky chci jezdit celoročně cestou necestou a za každého počasí. Dvě věty s absolutně protikladným obsahem. Miluju sportovní naháče. Nabízejí dostatek zábavy, adrenalinu a přitom jsou relativně pohodlné a dá se na nich zvládnout i delší cesta, s přihlédnutím ke kvalitě povrchu. Ale jakmile se ochladí, nebo zaprší a zhorší se kvalita silnice, taková motorka pomalu ztrácí smysl. Dá se taky jezdit na Speedu v dešti nebo na podzim na rozbitých cestách, ale otázka zní proč ? Trápí se jezdec i stroj.
Zároveň mám moc rád objevování neznámých míst a jízdu cestou necestou, klidně za každého počasí. Poslední dobou mě bere i cestování. A tak jsem dříve vždycky vlastnil jako druhý stroj do garáže "něco". Napřed to byly ostré dvoutaktní krosky, potom XT 660R i XT660Z a nakonec Versys 650. Každá byla v něčem lepší a v něčem zase horší, ale tak to je vždycky. Nic není ideální. Proto jsem každou po roce či dvou prodal a koupil jinou. Jsem takový věčný hledač. Ale prý je lepší střídat motorky než holky, alespoň manželka to povídala. Tak nevím
ve hře bylo více možností:
varianta č.1 - prodat Speeda a mít jen jednu motorku na všechno
Fajn, zní to rozumně, ale co by to mělo být. Aby byla motorka dostatečně univerzální a přitom nabídla dostatek zábavy a navíc byla ještě krásná ? Protože polokapotované naháče se už nedělají, zbývají nám cestovní endura. Motorka musí být v první řadě krásná. Ano Michale, jsem povrchní a proto spokojeným majitele F800 GS nikdy nebudu. Ze hry nám tedy kromě BMW vypadává i vše od KTM. Jediná motorka o které jsem vážně uvažoval byla Ducati Multistrada 1200S, ojetá samozřejmě. Svezl jsem se na ní a nebylo to špatné, jede to. Jede to opravdu pěkně Elektronicky nastavitelný podvozek, to je poklad. Stiskem tlačítka motorka vyměkne aby se dalo jezdit po rozbité cestě anebo naopak ztvrdne abych mohl prohánět v zatáčkách supersporty, to jsem si vždycky přál. Takže pohodlí hromada, praktičnost nějaká taky a navíc je fakt krásná. Tak kde je problém ? Pět let stará ojetá italská motorka s 50ti tis.km na tachometru napěchovaná tunou elektroniky. Taky vám tam v té větě něco smrdí ? Vím, že starší japonec dá 100tis. km s prstem v nose, tady je to ale až moc velký otazník. Zkrátka jsem se trochu zalekl výdajů a to ať už za pravidelný servis, tak i těch neplánovaných. Navíc jsem zjistil, že na kapotované motorce když na mě nefouká, si tolik neužiju ten adrenalin. Jasně že to jede jako kráva, ale to vnímání rychlosti je potom trochu ošidné a nějak už nechci lítat po okreskách 200 jako s Tuonem. No a pak jsem si představil, že mi to někde na šotolině upadne a opupínkovala se mi z toho peněženka. Takže tudy cesta asi nepovede.
Ještě tu byli další dva kandidáti. Yamaha Tracer 900 a Honda CRF1000 Africa Twin. Yamaha nevypadá špatně na to, že je to japonec a věřím že by s ní byla spousta zábavy. Vizuálních kvalit Triumpha ale zdaleka nedosahuje a myslím že když už tříválec, tak jedině originál a ne jeho kopii. A Honda ? Na to, že je to enduro, je to fakt pěkná motorka, vlastně je ze všech cestovních endur nejhezčí, navíc se výrobce vydal celkem rozumnou cestou a necpal motorku zbytečně kily a elektronikou, navíc se s ní dá díky rozměrům kol i opravdu do terénu. Ale je to enduro, je to sice krásné, ale pořád jenom enduro. A jezdit na ní a přitom se ohlížet za každou Ducati nebo Triumphem či MV Agustou a tiše o nich snít ? To se mi nechtělo. A navíc je to pořád jen univerzál. Díky rozměrům kol se sice dají obout špunty a vyrazit do Afriky, ale díky těm samým rozměrům kol se to i po obutí na hladké pneu nebude nikdy chovat jako sportovní naháč s klasikou, tj. 17" koly. Ano, viděl jsem osobně jak se s Afrikou dá jezdit na silnici, tak že se kouří od kol v každé zatáčce, ale to už je tak trochu extrém. Takže Afrika to taky nebude, možná za pár let až zestárnu a nebudu mít potřebu lítat po okreskách s kolenem na zemi. Zkrátka jedna motorka na všechno je blbost. Nikdy si na žádné motorce neužiju zároveň ostrou prasojízdu po hladkém asfaltu a zároveň aby byla praktická, pohodlná, chránily mě před zimou a deštěm kapoty a abych mohl vyrazit a na tu nejzapadlejší a nejrozbitější silničku na okrese. O gumách ani nemluvím. Hladké jsou v terénu nepoužitelné a špunty zase na asfaltu nedrží a sjedou se za chvíli. Univerzální gumy jsou na nic, projedou tak nějak vše, ale bez zábavy.
Varianta č.1 je tedy zamítnuta
varianta č.2 - Speeda si nechat a k němu koupit "něco"
Nakonec jsem se rozhodl takto a myslím že správně. Mezi čím že jsem to vlastně vybíral ? Jak už jsem zmínil v úvodu, nějací kandidáti zde byli. Důležité bylo hlavně 21" kolo vpředu kvůli možnosti obout špunty gumy a vyrazit do terénu. Po zkušenostech s dvěma XT66R a XT660Z jsem už žádný ucukaný jednoválec nechtěl. Navíc ta Tenerka byla poměrně drahá a celkem leštěnka. A házet s takovou motorkou v terénu o zem a pak jen počítat škrábance a šrámy mě nebavilo. Ošklivák Versys měl sice skvělý motor a hromadu pohodlí, ale nebyl do terénu. Podaří se najít něco mezi ?
Yamaha WR250R - o té jsem uvažoval nejdříve. Lehká, obratná motorka, kterou všichni hrozně chválí. Bohužel ale taky za strašné peníze. Přesto jsem se jel na jednu podívat. Ovladatelností i velikostí připomíná kolo. Nejede to, ale vůbec. Čekal jsem že to nepojede odspodu ani uprostřed, ale když ani před omezovačem se nic nedělo, zklamalo mě to. Navíc se z toho původní majitel snažil udělat krosku tím, že motorku zpřevodoval nesmyslně do pomala. Rozjíždět se za dva a maximálka 80 km/h, k čemu ? Asi bych měl jiný názor při kličkování v lese mezi stromy, nebo při tahání motorky z bláta. Ale já chtěl něco na čem ujedu i kus po silnici předtím než skočím do terénu. Zkrátka bych se tím vrátil do časů kdy jsme jezdili jen kolem komína, zato v tom nejtěžším terénu. To já ale už nechci, chci se taky někam podívat a ne pořád jen hoblovat výjezdy za domem. Uvažoval jsem chvíli o i Kawasaki KLX250 nebo Hondě CRF250L, ale po svezení na WR250R, která by měla být údajně nejlepší, radši asi ani nechci vědět jak (ne)pojedou 250 od ostatních značek. Jestli já už nejsem z těch litrů ohledně výkonu trochu zdegenerovanej ?
Kawasaki KLE500 - kamarádi se mi smáli, ale já to chtěl zkusit. Pak jsem se smál taky. Ta motorka je zkrátka konstrukčně už moc stará a je to na ní znát. Sice poloviční cena proti WR250R, takže by mě tolik netrápilo udělat z ní bahnitou kouli a neřešit šrámy, ale jízdně to nebylo ono. Vlastně to stálo úplně za ... Pravda, dost se na mých dojmech podílel téměř katastrofální stav obou zkoušených ojetin, kdy jedna byla bída a druhá naleštěná bída. Vše rezavé, zoxidované, nebo aspoň natřené, stříkané, všude vůle, samý škrábanec a praskina...nechci leštěnku, ale co je moc, to je moc ! Motor ? Jede to, sice tak nějak vlažně, ale asi by se na to dalo zvyknout. Opět jsem si říkal, když to nejede dole ani uprostřed, třeba to bude mít nějakou výkonovou špičku...? Nemělo. Navíc vibrace od motoru byly cítit v každých otáčkách a nic příjemného, prostě je to starý...
Podvozek kupodivu nebyl tak strašný, motorka se nevlnila a dala se s přihlédnutím k věku slušně ovládat. Co bylo ale hned po technickém stavu tou největší tragedií, byly brzdy. Přesněji řečeno ta přední. Jeden kotouč je zkrátka na takovou váhu málo a ať si říká kdo chce co chce, motorka jet může, ale brzdit musí. Tohle nebrzdilo. Takže KLE to taky nebude.
Suzuki V-strom 650 - vzhledem k tomu, že manželka jezdí na Suzuki Gladius 650, mi nedávalo smysl mít v garáži něco se stejným motorem i když úplně jiným zaměřením. Ten hlavní důvod proč jsem do ní ale nešel, je čistě silniční určení dané 19" kolem vpředu a hlavně nízká světlá výška, svod a olejový filtr doslova čekají na první větší šutr.
Suzuki GS500 - já vím, není to enduro ale další naháč. Takže nic moc na zimu. Ale když tahle motorka se mi vždycky tak líbila...byl by z ní časem hezký youngtimer. Navíc pro řadové dvouválce mám slabost a ještě si známý nedávno koupil starého Bandita, jednoho z prvních a fakt pěkná motorka, ty devadesátky mě fakt berou. Hned mě zaplavila vlna nostalgie jak ze budeme jezdit spolu. Akorát, že žádnou obouchanou nechci a na druhou stranu nemá smysl koupit leštěnku a pak jí huntovat jízdou v dešti nebo na blátě. A mít jí proto, abych se na ní mohl koukat a vytáhl ji ven jen za pěkného počasí ? Tak na to už mám Speeda Takže GS500 to taky nebude.
Yamaha DT125 - lehké, živé a obratné endurko, navíc ta vůně dvoutaktu, mmm. S tou by bylo zábavy ! Bohužel ale u nás žádná zachovalá není a když už se v cizině nějaká pěkná najde, chtějí za ní hrozný peníze. Takže to taky nic.
Honda XRV750 Africa Twin - prý asi nějaká legenda nebo co, ale ceny, za který se nabízejí, jsou vzhledem ke stáří těchto motorek naprosto nesmyslný.
Honda XL650V Transalp - jedno z posledních cestovních endur, které má 21" kolo vpředu, tudíž umožňuje obout špunty gumy a vyrazit po ose třeba do Bosny či Albánie, zároveň ale nabízí dostatek pohodlí a praktičnosti pro každodenní použití. Navíc je to Honda a motorka z doby, kdy se ještě vyráběly v Japonsku a pro kvalitu a výdrž a ne jako dnes, kdy jsou mašiny spotřební zboží vyráběné především na efekt a zpola v Číně. Ale to jsem trochu odbočil. Proč tedy nakonec Transalp ? Nikdy se mi nelíbila a to ani naživo. Prostě taková usedlá šedá myš pro kliďase nebo pro starý. A já jsem mladý nevybouřený pako. Jak se ale člověk mění, trochu mění i své názory a s blížící se čtyřicítkou na krku mě jednoho dne napadlo: "a co kdybych to jen zkusil ? Po roce prodat to přece můžu vždycky"
A tak jsem se ponořil do hlubin internetu a začal číst dobové recenze a procházel si srovnávací testy a názory majitelů. Vyšlo mi z toho, že je to takový nevýrazný univerzál s motorem z pravěku, který ale dlouho vydrží a v pohodlí bude majitele vozit po jakýchkoliv cestách až do roztrhání těla. Toliko teorie, kterou zbývalo odzkoušet v praxi. První zkoušený kus, to byla tragédie. Motorka s plasty a koly z novějšího modelu, kola a vidlice natřená štětkou, všechny šrouby rezavé, motor zoxidovaný...brrr, fuj. Neočekával jsem leštěnku, ale tohle bylo moc. A jízdní dojmy ? Nevibruje to, fakt to nejede, ale příjemně se ovládá a vzhledem ke stáří (2003) překvapivě dobře brzdí. Takže by to asi šlo. Další kus byl o tři roky starší a ve stavu o tisíc procent lepším. Ale hůř brzdila, navíc krásný nový lak mě trochu odradil. A tak teprve ta poslední se stala mou (asi už tradice, jako u Versyse). Sice černá barva, ale na tu to nejezdí a tahle motorka bude pro užitek, ne pro krásu.
Majitel po telefonu vykládal něco o tom, že motorka v dešti ani v terénu nejela a že až ji uvidím naživo, asi ji nejspíš vezmu. Jo, takových řečí už jsem slyšel...
Nekecal. Mašina 13 let stará s původním lakem, vyleštěná, bez škrábance, původem z ČR a údajně poctivé km by vzhledem ke stavu mohly i sedět. Zkušební jízda jen potvrdila, že tady žádný problém nebude a jelo se domů.
Výsledné dojmy po najetých pár stovek km ?
Motor je úžasnej. Sice vůbec nejede, ale tady to vzhledem k zaměření stroje tak nějak nevadí. Prostě je to mašina na pohodu a ne na adrenalin, na to mám Speeda. Líbí se mi klidný chod,pocitově je to něco mezi řadovým dvouválcem a 90stupňovým véčkem. Necuká ! Zlaté karburátory ! Zavřu plyn a motorka zpomalí. Otevřu o kousek plyn a co se stane ? Plynule zrychlí. Proti ucukanému XTčku, kde fungoval plyn jako vypínač, je to lahoda. To je ten pokrok, to jsou ty emise a podobné krávoviny. Stříkačka zkrátka nebude nikdy tak jemná, protože při zavření plynu vždycky přeruší přívod paliva. Zatímco u karburátoru tam při zavření plynu vždycky něco jde. Ano, samozřejmě vím, že velkou roli hraje rozdíl mezi jednoválcem a dvouválcem, ale ani moderní dvouválec nebude nikdy takový. Nevibruje, krásně jde odspoda a jeho největší síla je ve středních otáčkách, ve vyšších uvadá. Je skoro jedno co je tam za kvalt, jede to pořád stejně. Ze začátku šestka chybí, ale brzy se na to dá zvyknout, prostě se jen jinak řadí. Maximálku jsem zatím nezkoušel (sám se tomu divím), optimální je tak 110-130. Dá se s ní i přežít padesátka v obci, to moc neznám Předjíždění je za trest, musí se dlouho a pečlivě plánovat, zase ale aspoň si při náhlém objevení něčeho v protisměru užiju ten adrenalin, ne že bych o to tedy nějak stál
Údajně to vydrží věčně a prý snad moc nežere, uvidíme.
Brzdy vzhledem k věku a určení stroje překvapily, když se trochu víc zmáčkne na páčku, výsledné zpomalení by se dalo označit za nečekané a velice slušné.
Podvozek ? Je to měkké a to jsem chtěl. Na silnici se houpe a vlní, ale i tak je s tím zábava. Rozbitou silnici zvládá v pohodě a terén ? Šotolinu lehce dá, ale člověk tak nějak podvědomě cítí, že i když to motorka zvládne, není to ve stupačkách tak úplně ono. Vlastně celá motorka je svou měkkostí, hodností a určením pravý opak tvrdého a vzteklého Speeda a tak tomá být, vhodně se doplňují. Speeedy je ideální na hladké silnice a letní teploty, Alpík zase na ty rozbité a bez ohledu na teplotu a na počasí.
Ano, je pravda, že vzhledem ke stavu stroje se mi jí zatím nechce moc tahat do terénu, přijde mi to trochu škoda. Však i prodávající koulel očima a kroutil hlavou když slyšel něco o Albánii. No uvidíme časem...
Co se mi na motorce nelíbí ? Asi jen drobnosti, plyn jde ztuha, trochu se vlní při svižnější jízdě, plexi MRA žene vzduch na vrchní část helmy a dost to hučí (originál asi taky nebude nic extra když ho každý mění, ale nevím, nezkoušel jsem), palivoměr je skvělá věc, ale chybí mi tam hladové oko, budu muset zkusit přesný dojezd s kanystrem v kufru. A pak jsem od podvozku, který je hodně měkký, čekal asi trochu víc pohodlí na rozbité silnici. Ale s mojí váhou poskakuje každá motorka, takže jízda ve stupačkách to jistí. Ano, povolil jsem kompresi na zadním tlumiči, což je jediná nastavitelná věc na podvozku.
Závěrem bych dodal něco v tom smyslu, že motorka nedosahuje kvalit Tenere v terénu (což jsem ani nečekal), ale zároveň toho projede asi 10x víc než Versys, kterému se v pohodlí a praktičnosti vyrovná. A navíc za půlku ceny Yamahy, takže není co řešit. Jedná se o celkem rozumný kompromis obou strojů, takže myslím že by mi mohla chvíli vydržet...
11/2018
Jaké bude shrnutí letošní sezony ?
Vyjma Bosny jsem toho moc nenajezdil a k té už jsem se vyjádřil v deníku. Každopádně osud Transalpa je takový, že se možná ještě párkrát svezu a na jaře půjde do světa. Líbí se mi na něm dost věcí, ale negativa bohužel převažují.
+ motor (ačkoliv nemá moc síly, má naprosto dokonalé její dávkování, necuká, nevibruje, převodovka je přesná a jde zlehka ovládat, zkrátka spousta moderních strojů by se měla od něj učit !)
+ vzhled (není to žádná krasavice, ale líbí se mi, že se tváří stále jako silniční motorka, jen s delšími zdvihy a větším předním kolem, to znamená nikde žádné lešení z trubek, žádný zobák ani blatník nahoře a naprosto klasická přístrojovka s kulatými budíky, na pozorování běhajících ručiček jsem poslední dobou fakt ujetej )
+ posez (není vysoká a krásně z ní dosáhnu na zem, což se v terénu hodí)
+ obrovský rejd (otočit se dá opravdu všude a snadno)
- podvozek (na silnici moc měkký a do terénu zase moc tvrdý, poskakuje, to drncá, nedrží stopu...zkrátka zde je znát jeho převážně silniční zaměření. Ano, díky vyšším zdvihům a 21" přednímu kolu spolu se slušnou světlou výškou podvozek ledacos projede, ale pomaleji než ostatní a nepříliš pohodlně)
- pohodlí (souvisí to hlavně s podvozkem, kdy na sedačce prostě nadskakuju, ale ani ta sedačka není žádná hitparáda a přes plexi i když vyšší, na mě přes stovku už docela fouká a dělá to hluk)
Jak už jsem psal, kromě Bosny jsem toho na ní moc nenajezdil. No proč asi. Když jsem měl v garáži Speeda, takže tvrdý vzteklý naháč, přesednutí na pohodlného kapotovaného Transalpa dávalo smysl. Ale teď, když mám kapotovanou a relativně pohodlnou Ducati, už nemám pro Transalpa využití. Na silnici je Ducati asi 100x lepší a paradoxně i pohodlnější. A díky tomu, že na mě na ní nefouká jako na naháči, nemám tedy potřebu v chladnějším počasí přesedat na Transalpa. Na silnici se prostě Honda moc vlní, má slabý motor , brzdy i ochranu před větrem. To i ten Versys byl na silnici mnohem lepší, díky pohodlnější sedačce a podstatně agilnějšímu motoru, na něm jsem mohl dát za den stovky km, tady nechci.
A do terénu ? Projede ledacos, ale zážitek z toho kdovíjaký není. Vsedě z toho bolí zadek a vestoje zase nohy. Díky dokonale hodnému motorku projede vše, díky nejistému podvozku ne příliš rychle.
Pro koho tedy tato motorka je ? Ideální bude pro klidného jezdce, co chce jezdit cestou necestou a nikam nespěchá. Co nemá srovnání s Ducati, takže na silnici nepotřebuje zlaté Ohlinsy a radiální Bremba a také bude dobré, když nebude mít v terénu srovnání s F800GS a nebude mu chybět přesný avšak poddajný podvozek.
A vzhledem k jeho ceně, jsou jeho schopnosti naprosto přiměřené, to jen já jsem zhýčkanej z modernějších strojů
Co je tedy v plánu místo Hondy ? Ač nerad, musím uznat že i přes výrazně vyšší cenu a nepříliš vábný vzhled BMW F800 GS prostě funguje a proto jsem začal koukat právě po něm...
03/2019 PRODÁNO !
Po motoru a krásně analogové přístrojovce se mi bude hodně stýskat, po podvozku už tolik ne. Ale byla dobrá...a má jí dobrý známý, takže jí budu potkávat dál, dokonce jedeme spolu letos Bosnu. On na Transalpu a já na, no...skoro se to stydím napsat, BMW
Aktualizaci Transalpa mohu potvrdit, brácha z toho celý víkend neslezl...
Akorát pořad čekám kdy kdy v seznamu přibude nové moto a koukám že se budeš muset trošku přiožrat, aby opadl stud a přibyl zápis 
super
líp to asi popsat nejde
Super článok. Dúfam že ma na Jar tiez poteší v garazi.
Taky jsem nedávno pořídil.