Klasika od Ducati. Nepřekvapí vzhledem. Nepřekvapí výkonem.
Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Ducati Monster 1000: Za více peněz starší ročníky. Moc jich není
První dojmy - Ihned po prvním nastartování u prodejce jsem věděl, že ji musím mít. Oproti předchozím Japoncům zní motor jak kdyby tam něco bylo špatně... ale ono není. Mocné dunění karbonových laďáků bez tlumivek zní spíš jak kdyby se jednalo o větší kubaturu a ne jen o šestku.
Motorku bych doporučil pro - Pro všechny.
Recenze
Pár motorek jsem postupně vyzkoušel. Od Jawy 250, přes Kawu ER6F, V-Strom 1000 a šestkovou Ninju.
Na předchozí Ninje bylo parádní svezení, ale po sezóně jsem zjistil, že mi to asi za ty bolavý záda a zápěstí nestojí. Tak jsem chtěl přesedlat na něco pohodovějšího a pomalejšího. Chtěl jsem tentokrát něco jinýho, tak jsem se rozhodl pro Itala. Původně jsem chtěl Monstra 1000, ale žádnej pěknej nebyl a když byl, tak za dost vyšší cenovku.
A jelikož se nikdy dlouho nerozhoduju, tak dvacet minut po prodeji Ninjy jsme už seděli v autě a jeli se mrknout na 695tku. O hodinu a půl později už jsem jel na nové mašině domů.
Letošní sezóna je nejslabší, co se nájezdu týče. Ale můžu říct, že s Monstříkem jsem maximálně spokojenej. Lehoučká a malá hračka, na které se jede jak na jízdním kole. Spotřeba lehce nad pět litrů. Občas sice někde něco upadne a nebo přestane fungovat. Ale za ten požitek z jízdy to fakt stojí 
Dobrá volba
