Kawasaki Versys 650 (2010)

Po dlouhém rozhodování kam s mými kamarády Benym a Dolym nasměrujeme naši letošní motodovču padlo rozhodnutí, že místo Alp naplánujeme okružní jízdu po ČR. Já si sice stál za Alpami, ale byl jsem přehlasován, tak mi nezbývalo než souhlasit. Plánování jako vždy padlo na mě, takže nezbylo nic jiného, než začít plánovat nějakou pěknou trasu, která bude mít ideálně kolem 300km na den a ubytováni nejlépe co nejblíže u vody a v chatce. Předpověď počasí nám bohužel moc nevycházela, ale doufaly jsme, že se nám alespoň vyhnou vytrvalejší deště a nějaká přeháňka nás přece nerozhází.
První den jsme vyráželi z Loun směr vodní nádrž Rozkoš, přes Liberec a dál přes Krkonoše. Počasí nám naštěstí přálo a jediné s čím jsme se museli smířit byly mokré silnice, takže spoustu krásných silnic jsme projeli na poseru. Na Rozkoši jsme dostali chatku i s přístřeškem kam jsme si mohly schovat motorky před deštěm, což bylo super, protože celý večer pršelo.
Druhý den nás čekal stejně mokrý den, naštěstí opět bez deště. Jeli jsme přes Šumperk a Olomouc až k buchlovským horám do kempu Velehrad. Po cestě jsme si naplánovali trasu přes Skřítek, kde jsme měli v plánu dát si oběd. To byl dobrý nápad, protože ihned po objednání jídla přišla průtrž mračen, takže jsme si v klidu dali oběd, vypily kávu a navlékly se do nepromoků. Jenže zafungovalo pravidlo, že když se do nepromoku oblékneš, tak přestane pršet. Tak jsme po pár kilometrech stavěli a svlékali nepromoky. Dál už cesta až na jednu přeháňku utíkala jak po másle a v suchu. Jenže co čert nechtěl, asi 3km před kempem přišla další průtrž a my za tu chvilku promokly až na spodky. Po ubytování jsme honem skočili do suchého a honem na pivo.
Třetí den nám už od rána svítilo sluníčko, takže jsme si mohli naplno užít silnice, které vedly přes Moravu a Jižní Čechy až na Lipno. Cesta celý den krásně utíkala a úsek ze Znojma podél hranic až do Třeboně neměl vůbec chybu, samá zatáčka, nádherná krajina plná rybníčků a minimální provoz, takže co víc si přát. Bohužel třetí kritický den se stal osudný Dolymu, který pár zatáček před kempem na Lipně nedobrzdil za odbočujícím autem, které se rozhodlo odbočit bez blinkru, takže jeho Zed byl trošk pomuchlaný, ale naštěstí plně pojízdný. Sepsala se zpráva pro pojišťovnu a už jsme mazali směr kemp, kde jsme se konečně vykoupali v Lipenské přehradě a završili to pár točenými kousky, kde už Dolyho trochu opustila špatná nálada.
Čtvrtý a zároveň poslední den nás už čekala pouze cesta domů přes Šumavu, které jsem se nemohl nabažit, protože to okolí a silnice neměly chybu. Naše nadšeni, ale rychle vyprchalo po projetí Klatov kdy nás už čekala dlouhá rovná cesta až do Plzně, kterou jsme projeli v úmorném vedru a pokračovaly dál směr Louny.
Celkově bych dovču hodnotil jako povedenou i přes horší počasí v její první polovině a Dolyho pád. Bohužel tohle všechno k motorkám patří, ale nás jen tak něco nerozhází a i tak jsme si dovču užily