Kontrola trakce, kontrola zvedání na zadní, launch control, rychlořazení, elektronický plyn, palivové mapy, nastavení reakce na plyn, nastavení motorové brzdy, ABS...tak přesně nic z toho tahle motorka nemá 
a to je taky ten důvod proč jsem do ní šel.
Výška jezdce: 176 cm
Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Triumph Speed Triple R: Lákaly mě zlatý vidle a moc, ale nechtělo se mi za ně tolik připlácet, navíc Rko se dělá jen v bílý a černý a já musel mít motorku jedině červenou
Ducati Monster 1200: Krásná, i když už trochu uhlazená motorka, postrádá syrovost původních Monsterů a jízdně taky tak, moc elektroniky, ošklivá přístrojovka, nesedl mi podvozek
První dojmy - Sedí se na tom příjemně, žádná skrčenina. Řídítka by ale mohla být širší. Ten motor, to je fakt poklad. Žádné cukání, krásně zabírá odspodu, prostě přidám a jede to hned teď. Při zkušební jízdě jsem narazil 2x na omezovač, to se mi jinde nestává, holt nahoře nevadne a táhne pořád. Luxusní brzdy a trochu tvrdý podvozek. Ale pode mnou drncá každá motorka, když mám 62kg. Líbí se mi plechová nádrž.
Motorku bych doporučil pro - Kdo chce krásnou motorku, kterou nemá každej druhej, kdo nemá rád elektroniku, zkrátka kdo nejde s davem a chce se trochu lišit.
Doplňky na motorce - Nebudu je tady teď všechny vypisovat, jen by se slušelo napsat, že původních dílů k motorce jsem dostal plnou krabici Takže doplňků je na motorce moc. Až tak moc, že některé se mi nelíbí a budu je nahrazovat zpět originálními díly, které naštěstí byly v ceně.
Recenze
A je to tady zase, opět vybírám motorku. To už tu dlouho nebylo Jaká by tedy měla být ??? Nahatá a především krásná, musí se mi opravdu líbit. Takže bohužel musíme vynechat všechny Japonce. Techniku umí skvěle, vzhled ne. Jaký to má mít motor ? Řadový čtyřválec nechci, to je nuda, takže ani kdybych hledal potmě, opravdu to nebude ten japonec. Véčkový čtyřvál má nádherný zvuk, ale pořád to dole jede málo a nahoře moc, viz následující odstavec o Aprilii Tuono V4. Jednoválec už nechci, takže zbývají dvou a tříválce...
Aprilia Tuono V4R, můj předchozí stroj. Luxusní zvuk, silný motor, ostré brzdy, stabilní podvozek. Ale taky odspodu nepoužitelný motor, ucukaný plyn, zbytečné palivové mapy a hlavně strááášně dlouhé rychlosti. To jsou přesně důvody, proč jsem se začal ohlížet po Speedovi, který je mimochodem (jedině v červené) o dost hezčí.
Ještě jsem zkusil Ducati Monster 1200, ale jako každá Ducati posledních pár let mě to nezaujalo. Krásná motorka, ale stejně to není ono. Vzhledově mi trochu nesedí proporce přední a zadní části, to znamená baculatá nádrž, pod ní spousta motoru, před tím napláclé malé světlo, místo přístrojovky tablet a vzadu pod sedačkou je nic. Tedy kromě divně smotaných výfuků, které se nejspíš inspirovaly u Diavela. Postrádám syrovost původních Monsterů, je to takové moc uhlazené. Na vzhled to ale nejezdí. A jak se to chová při jízdě ? Tak především do kolena tlačí gumový špunt na rámu, na lýtko překáží krytka výfuků...takže design má přednost před funkcí. No, do města to není, odspodu se motoru moc nechce, střední pásmo ujde a nahoře se to splaší. Dokonce natolik, že se mi hned rozkmitaly řídítka. Jinak brzdí to skvěle jako každá současná motorka, ovšem pouze vpředu. U testovaného kusu nefungovala zadní brzda. Taky to dost drncá i když to by se asi dalo poladit. A ten tablet místo přístrojovky, blikaly na mě za jízdy nějaký kostičky a pod nimi spousty různých režimů, ale aby to mělo palivoměr, nebo teploměr motoru, to ne
Nefunkční kontrolka neutrálu už je jen taková běžná italská věc.
A teď tedy ten Triumph.
Všude pěli ódy na motor, tak jsem ho prostě musel vyzkoušet a opravdu je to příjemná záležitost. Ano, má divný zvuk, místo vzteklého řevu čtyřválce nebo hromového dunění dvouválce mě teď za jízdy provází kňourání a kvičení, ale snad se na to dá zvyknout. Odměnou budiž mi zátah motoru skoro od volnoběhu až po omezovač. Necuká to, dá se s tím v pohodě jezdit po městě a hlavně to nemá strašně dlouhé kvalty, takže po městě nemusím spojkovat za jedna, ale dám tam občas i trojku. A šestku nemusím dávat až ve stopadesáti, klidně už ve stovce.
Přijde mi jako taková klidná a hodná motorka, ale to bude proti Tuonu už asi každá
Sedí se na tom příjemně, akorát to dost fouká. Je to ale naháč, takže to tak má být a aspoň mě absence kapoty donutí zpomalit, když už ne rozum.
Taky to docela drncá, doufám že podvozek půjde vyladit na mých 62kg, protože jinak sedačka je docela pohodlná. Zatáčí se dobře a brzdy nemají chybu.
Dojmy z první jízdy:
cesta domů 300km po dálnici nebyla moc příjemná - průvan v helmě, bolest za krkem a naklepaná záda, na to tahle motorka není. Jinak překvapivě pohodlná sedačka. Živý motor, ale přes 230 se tomu už moc nechce. Motor má to projevem mnohem blíž ke čtyřválci než ke dvouválci. Ale zase když to srovnám se svými stávajícími motorkami, má to mnohem blíž k Raptoru než Tuonu, je to zkrátka naháč a ne svlečený superbike. Spousta funkcí, ale strašné a neintuitivní ovládání přístrojovky. Pokud to o litr nekecá jako Tuono, pak ukazatel spotřeby hlásil 5,2l a to je super. Líbí se mi hodiny, palivoměr a teploměr motoru, víc nepotřebuju. Už se těším na své oblíbené zatáčky ! Tam se ukáže zda to byla dobrá volba...
Jinak na motorce je asi milion doplňků, včetně např. jiného předního světla. Většinu z toho sundám a rozprodám, protože se mi to nelíbí a už se nemůžu dočkat až dám mašinu do původního, originálního stavu. Takový tuning naruby
Proč jsem jí tedy vlastně bral ? Zkusil jsem tři kousky a tahle byla nejlepší. Dál už se mi hledat nechtělo a tady to mám sice "koupit a montovat", ale aspoň jsem dostal všechny originální díly k tomu.
Triumph Speed Triple je prostě pěkná, úplně normální motorka, poslední litrový naháč, který ještě nezblbnul.
05/2017
Jaké jsou dojmy po necelých dvou měsících ježdění ?
No, jsem z toho takový rozpačitý, nadšení se zatím nedostavilo. Vzhledově není o čem, motorka je to krásná, akorát výfuk pod motorem se mi nelíbí.
A jízdně ?
MOTOR je takovej nijakej, odspodu to jede pěkně, uprostřed o něco víc, a nahoře úplně nejvíc, těsně před omezovačem. Takže na něj za zběsilého blikání modrých diod často narážím, hlavně při předjíždění. Jede to, je to přeci litr, ale stejně se nemůžu zbavit dojmu, že by to mohlo jet o kousek víc. A není to dané jen tím, že jsem předtím vlastnil Tuono V4R, vždyť i ten Raptor snad jel líp. A to má 105k, zatímco Triumph 135k. U Raptora jsem nasadil šestku a v podstatě od 120 do 240 na ní odjel vše a nemusel řadit. Tady ? Skoro při každém předjíždění je třeba 2x až 3x podřadit aby se něco dělo. No tak holt s tím budu jezdit jak na šestistovce, točit / řadit / točit / řadit a pak už to jede skoro tak, jak bych si představoval Nejhorší na tom motoru je zvuk. Připomíná mi to vytočený Wartburg nebo splašený sněžný skútr. Tohle je první motorka, kde vážně uvažuji o výměně laďáku za originály. To hučení a kvičení je prostě tragédie. Jinak celkový dojem z motoru je pozitivní, pocitově je to takový hodný čtyřválec s hrubším chodem a divným zvukem. Jo a ještě by mohla trochu víc brzdit motorem a míň střílet do výfuku.
PŘEVODOVKA i spojka jsou trochu tužší, není to japonec. Ale je přesná a funguje dobře. Odstupňování je poměrně zajímavé. jednička a dvojka jsou delší než u Raptora a kratší než u Tuona. jezdí se s tím moc dobře, hlavně do jedničkových alpských vracáků se dá jezdit v pohodě za jedna a motorka přitom neposkakuje a necuká anebo treochu rychleji se dá i za dva, paráda. Ale vyšší rychlosti. Dle neustálého podřazování jsem nabyl dojmu, že šestka bude dlouhá. Ale proč potom jede 200 a diody přeřazení na mě blikají jak zběsilé ? Tuono jelo za šest 150-270 a Raptor 120-240. Tady ? Je to tak 140-230 a to s bídou.
PODVOZEK je jeden veliký otazník. Je to zkrátka moc tvrdé... Ta motorka s mými 62kg nedrncá, ale přímo poskakuje. Jestli jsem loni psal, že Speed bude mít proti Tuonu měkčí a poddajnější podvozek, tak jsem se hluboce mýlil, Tuono je proti Speedovi pohodlný cesťák !!! Nechápu, jek o tomhle mohl někdo napsat, že je to sportovní a zároveň komfortní. Tohle je nejtvrdší motorka jakou jsem kdy měl. Už při koupi se mi to nezdálo, ale neřešil jsem to. Podvozek je přece plně stavitelný, ne ? To sice je, ale i to nastavení má své limity. Tolik zkušebních vyjížděk...nastavil jsem podvozek na default nastavení z továrny a jal se to po kouskách měnit a každou změnu si poctivě zapisovat. Ve finále jsem skončil s tím, že ať už povolím pružiny i tlumení jak chci, pořád to po silnici zběsile poskakuje. Pravda, s tím rozdílem že při rychlejší prasojízdě se to vlní a houpe. Padala sprostá slova a rozhodnutí okamžitě ten uskákanej krám prodat, ale naštěstí jsem byl kontaktován prvním majitelem motorky s tím, že kromě motoru, nechal ladit i podvozek na svojí váhu a prozradil mi i kde. A jsme doma, chce to měkčí pružiny na mou (muší) váhu ! Volal jsem do Moto XN panu Navrátilovi a slíbil mi, že jakmile na mě budou mít čas, pružiny mi vymění a motorku nastaví přesně na mě. Takže uvidíme jestli to pomůže. Budu doufat, že ano, jinak to prodám.
Ještě něco ohledně podvozku ? Byl jsem zvyklý z Raptora na tlumič řízení, takže motorka se musela do zatáčky narvat silou, ale pak jela jako po kolejích. Tady to chce mnohem menší sílu, ale pak zase mám pocit, že motorka nejede přesně jak chci a nedrží stopu, nebo spíš je dost citlivá na přidání nebo ubrání v náklonu. Asi půjde o zvyk. Celkový dojem zatím je, že je to takový těžký, těžkopádný a moc se tomu nechce zatáčet. Asi by pomohlo pustit motorku v brýlích o kousek níž, čímž se zvětší ochota zatáčet a utrpí stabilita, což by se následně mohlo vyřešit tlumičem řízení. Ale to není momentálně na pořadu dne, napřed si to nechám u odborníka naladit na mou váhu, když veškeré mé pokusy zklamaly. No, když už jsme u těch pokusů, mimo jiné jsem zkusil i více zatížit předek či zadek motorky (25kg pytel kamínků do tankbáglu na nádrž a pak na sedačku spolujezdce). A poslední pokus, včera dopadl nejlépe. Vzal jsem za sebe spolujezdce. Hůře to zatáčí, trochu se to vlní, ale ta stabilita ! Zatáčky už jede skoro jako Raptor a hlavně to na nerovnostech neposkakuje, ale občas i zapéruje, takže je motorka mnohem víc komfortní. První letošní vyjížďka, kterou jsem si opravdu užíval ! Narozdíl od spolujezdkyně, která od té doby co má svoje motorky, vyměkla a prohlásila něco v tom smyslu, že nechápe jak za mnou mohla dát troje Alpy a že už za mě nikdy nesedne páč jí je z toho blbě ))
Takže teoreticky se vymění péra, motorka změkne, stane se poddajnější a komfortnější a až na ten zvuk (který hravě vyřeší špunty v uších), to bude už skoro jako Raptor a možná si ji i pár let nechám
Stejně se ale nemůžu zbavit vzpomínek na Tuono V4...nedalo se s tím jezdit pomalu a dávalo smysl až od 150ti výše a Speed je na tom přesně naopak, pomalu jezdí dobře, ale nad 150 smysl už nemá, nejede a fouká na tom. Když by tah motoru odspodu Speeda šel tak zkombinovat s výkonem a hlavně zvukem Vé čtyřky, to by bylo ! Ale takovou mašinu zatím nikdo nevyrobil.
6/2017
Už jsem vůči motorce trochu smířlivější, nebo spíš jsem si zvykl. Předně jsem nastavil podvozek zpátky na hodnoty při koupi. Je to tvrdý a poskakuje to hrozně. Ale taky se s tím dají na kvalitním asfaltu perfektně trefovat zatáčky, dá se říct, že s tím jezdím stejně jako s Raptorem a to je pro tu motorku pozitivní, že mi po dvou měsících dává stejně důvěry jako Raptor po deseti letech.
Budu se opakovat, ale Tuono dávalo smysl od 150ti výše, zatímco Speed to má přesně obráceně. Motorka sice jede 240, ale nad 200 už to není ono. Fouká to a ani stabilita není ideální. Zato v pomalých rychlostech je to paráda, hlavně pomalé vracáky projížděné za 1, max. za 2 jsou v pohodě. Není to podtočené jako u Tuona ani tak ucukané jako dvouválcový Raptor.
Jen na jednu věc si stále ještě zvykám. Vletím do zatáčky o fous rychleji než bych měl, nebo se začne ke konci utahovat. Stává se mi to docela často. U Raptora stačilo zavřít plyn a protože to brzdilo hodně motorem, motorka zpomalila a krásně se složila do zatáčky ještě víc. Ale vzhledem k tomu, že Speed nebrzdí tolik motorem, musím v náklonu mnohem víc využívat obě brzdy a už jsem kvůli tomu pár krizovek měl...po zavření plynu motorka nezatočila a ocitl jsem se nechtěně v protisměru, na tom budu muset ještě zapracovat. Je taky fakt, že mi poslední dobou hodně ubyl vzorek na přední gumě, už se těším až nasadím novou, hned to bude zatáčet líp.
Na to, že motorka nemá tlumič řízení, je perfektně stabilní. Dělá to asi i hodně váhy na předním kole, protože se jí nechce moc na zadní, jen si tak zrychluje a zrychluje...
Není to ideální stroj, to není žádná, ale když vezmu všechny klady a zápory, tak plusové stránky zatím převažují. Na finální hodnocení a rozhodnutí zda si ji nechám, každopádně počkám až po naladění podvozku 
7/2017
Tak jsem si nechal nastavit podvozek. Ano, jen nastavit. Dle slov p.Navrátila z Moto XN jsou pružiny na motorce správné a není třeba je měnit. Motorka se mi mnohem lépe ovládá, dá se říct, že už jsem se s ní dokonale sžil. Ale to poskakování, to drncání kvůli kterému jsem tam jel, nezmizelo. Prý jsem si měl koupit model "R" co má podvozek Öhlins, ten se dá nastavit mnohem lépe. Jasně, a dal bych za ojetinu o 50tis. víc a ještě navíc Rko se nedělá v červené. Co teď ? Po pravdě řečeno nevím. Možná zkusit přes zimu dát motorku ještě někam jinam, ale pokud by se měnily pružiny nebo měnilo tlumení (planžety, olej), obávám se aby se potom nezhoršily jízdní vlastnosti. Chci toho po motorce opravdu tak moc aby byl podvozek dostatečně tuhý na sportovní až agresivní jízdu a zároveň dostatečně komfortní aby neposkakoval po silnici a na hrbech mě to pořád nekopalo do zad ??? Ano, mám 62kg a to není asi úplně standardní váha se kterou výrobci počítají, nicméně dle mého názoru to musí jít upravit.
Po cca 6000 najetých km mohu prohlásit zhruba toto:
+ krásná motorka
+ pohodlná sedačka, příjemný posez
+ malá spotřeba
+ motor - průběh výkonu, chová se to jako klasický čtyřválec, ale s trochu lepším spodkem, dá se jezdit na pohodu i pro adrenalin.
+ podvozek - sportovní až agresivní "prasojízda" na hladké silnici
- motor - zvuk tříválce mi nic neříká, není to uječený čtyřvál ani dunivý dvouvál, je to "něco" jiného, takový hrubší skorojakočtyřválec
- podvozek - kope, skáče, drncá, poskakuje na byť i jen minimálních nerovnostech, je to zkrátka nepříjemné a nepohodlné
Pokud se tahá, dává ta motorka smysl. Na pohodu to moc není, na kochačku po rozbitých silnicích už vůbec ne, pak člověk vnímá jen nepohodlí. Jinak jsem na ní docela rychlej jako na ničem předtím, takže dává hodně důvěry a opravdu mi padla do ruky. Nebýt toho drncání a zvuku, ani bych neuvažoval o výměně. Jo a už jsem si škrtnul asi 3x v zatáčce výfukem o zem. Ta ošklivá věc pod motorem musí pryč !
Pro někoho, kdo přechází ze sterilního japonského čtyřválce se jedná o motorku s charakterem, pro mě, který přechází z dvouválce, to na mě působí jako takový o dost hezčí litrový Fazer, co má motor s trochu hrubším chodem a lepším spodkem otáček. Sorry všichni příznivci značky, je to jen o trochu lepší než čtyřválec, ale charakteru dvouválce to ani zdaleka nedosahuje. A tak na příští rok začínám teoreticky koukat po Ducati Streetfighter...
10/2017
Už toho letos asi moc nenajezdím, chtělo by to tedy nějaký nějaký závěr ke konci sezony. Jsem spokojený. Ano, s výhradami, ale lepší už to nebude. Po najetých cca 8tis.km a po posledních úpravách je motorka konečně podle mých představ (viz. deník). Vzhled je až na drobnosti dořešený (zbývá jen dostat dolů černou barvu sprejovku z blatníku a držáků stupaček). Motor konečně tahá odspodu jak čert a jeho ne zrovna podmanivý zvuk je příjemně tlumený. A podvozek ? Jeho tuhost jsem vyřešil tím, že jezdím teď převážně v Německu Tam je kvalita povrchu prostě někde úplně jinde. Motorka mi sedla jako žádná jiná a momentálně asi nevím o jiné, na které bych si dovolil takové vylomeniny jako občas předvádím. Dává mi důvěru, opravdu hodně důvěry. Skvěle se ovládá, výborně brzdí a jede.
Myslím, že příští sezonu si ji (asi zatím) ještě nechám Momentálně jediný adept na náhradu je Speed Triple R, když už mi ten zadní Ohlins z eRka na ebay za třetinu ceny nového utekl. To má podle mě cenu, vrážet peníze do podvozku a ne do motoru...
Na nalezení ideálního dvouválce jsem rezignoval. Ducati mi žádná nesedla, vzhledově ani jízdně a KTM Superduke je cenově mimo i ojetá. On ten tříválec má vlastně obrovskou výhodu v té až krémově sametové jemnosti, hlavně odspodu. Necuká to, neprotestuje, jen to prostě táhne. Na projev motoru v nízkých otáčkách, který je výhodou hlavně po městě, nebo v jedničkových vracečkách a v malých rychlostech, se snadno zvyká...objektivně vzato je největší výhodou dvouválce hlavně charisma a zvuk. Třívál zní mizerně, ale zase se s ním líp jezdí. A já mu to po jízdě prominu.
Ano, ovšem ! Málem bychom zapomněli na Vé čtyřku, ta má zvuk ! Jenže. VFR 800 je slabý a těžký a Tuono V4R až moc zběsilý, chtělo by to něco mezi. Ale protože takovou motorku nevyrobili, nemá cenu o tom přemýšlet (ano, Yamaha MT-10 zní také skvěle i když je to jen přesazený řaďák a navíc je to dle recenzí výborný mix ostrého, přitom na běžné ježdění použitelného naháče, ale ten vzhled..brrr, fuj, bych blil. Vypadá to jako plastová hračka)
05/2018
Jak se letos jezdí ? Celkem dobře Ale jelikož mi přes zimu s podvozkem nic neudělali k mojí spokojenosti, opět koketuji s myšlenkou co s tím:
1) varianta č.1 znamená nechat si Speeda a koupit na ebay jetý zadní tlumič Ohlins z modelu R. Údajně má mnohem větší možnosti nastavení, takže by se to po výměně pružiny za měkčí dalo nastavit na mou váhu a jízdní styl. je tu ale pár "ALE" Vzhledem k tomu, že jsem dosud neměl možnost se na modelu R svézt, nedokážu posoudit, zda by to bylo ku prospěchu věci. Jednak se bojím toho, že budu stále nastavovat a přitom to pořád nebude ono a další věc která mě napadla, je ta, že na předku pořád zůstanou standardní vidle. A i ty se mi pořadí občas vyvést z míry mým stylem jízdy.
2) A což takhle koupit rovnou celého jiného Speeda, tentokrát ve verzi R ? Ano, i tato možnost mě napadla. Když už jsem s tím motorem tak spokojen a tak jsem si na motorku zvykl, nebyla by to žádná velká změna. Nemusel bych s ničím laborovat, prostě místo montování bych rovnou přišel k hotovému. Ano, a i tu červenou barvu bych holt oželel a pořídil motorku černou nebo bílou. Život je plný kompromisů... Tuto variantu jsem ale nakonec také zavrhl. O své motorce vím, že je ve výborném stavu a bez investic, je po repasi podvozku, po servisu a má nový gumy. Takže celou sezonu bych mohl jezdit bez investic a při prodeji to stejně nikdo neocení. Zatímco po koupi jiného stroje se vždycky nějaká investice najde.
A pak mi taky nedává smysl prodat jednoho Speeda a koupit jiného. I když s lepším podvozkem, kovanými lehčími koly a pár kousky karbonu, pořád je to "jen" Speed a tedy nic nového.
3) A poslední varianta spočívá v tom, že prodám Speeda a koupím úplně něco jiného. A co místo něj ? Pár adeptů by bylo. Model R tedy ne jak už jsem psal výše. Tak mě napadlo zkusit Street Tripla, láká mě o cca 30kg nižší váha, takže to bude mnohem hravější. Zase se ale bojím aby to na mě nebylo slabý, když to má i cca 30k méně.
Anebo Ducati ? Když jsem se letos tak pěkně svezl na Ducati tour...ale zase finančně by to znamenalo po prodeji Speeda poměrně dost doplatit.
Cokoliv MT od Yamahy jsem zavrhl, důvody jsou popsané v deníku z návštěvy na Yamaha dni. Cokoliv jiného japonského je ee, z Italů - Tuono už jsem měl, MV Agusty se bojím a vše od BMW je prostě fuj. Nesnáším boxer motor a čtyřválec nechci.
KTM Superduke je i jako ojetá pořád dost drahá, navíc je to ošklivý a jezdil bych na tom ještě víc jako prase.
Každopádně abych to nějak shrnul, jak že se tedy letos se Speedem jezdí ?
Vyjížďka začíná tak, že si vždycky ze začátku stěžuji jak je to tvrdý a že cítím každý hrbol. Pak se nějak rozjezdím a čím rychleji jedu, tím dává ta motorka větší smysl. Nakonec to stejně vždycky dopadne tak, že lítám po okrskách jako smyslů zbavený a užívám si to. Když se s tím ne.eru, dává motorka moře důvěry a můžu si dovolit strašně moc, to jsem na jiné nezažil. Brzdy na poslední chvíli, pak to zlomit do zatáčky a na výjezdu pořádně zabrat. Že občas při tom klouzne přední či zadní kolo, nevadí. Nebo menší či větší nadzvednutí předního kola při jízdě přes horizonty, to přímo žeru.
Když jedu kolem stovky a silnice svým povrchem připomíná spíš povrch měsíce než dětskou tvářičku, je to nepohodlný jak to drncá. Ale když porychlím na cca 140-160, už se motorka přes nerovnosti ladně přenáší a všechno do sebe zapadá. Při přehazování z jedné zatáčky do druhé se jen tak lehce zhoupne a už je tam. Dokonale stabilní (i bez tlumiče řízení !) a krásně vykružuje mnou zvolenou stopu. Řízení nemá příliš živé, musí se do zatáčky poslat silou (příčinou je vyšší hmotnost a hlavně nahoře, kde jsou výfuky), ale jak se tam jednou pošle, drží. Brzdy ? Bez připomínek. Síly a citu dostatek a ABS nepotřebuji, mám ho v pravé ruce Citu nabízí páčka tolik, že si troufnu na suchu brzdit s pískajícím a podkluzujícím předním kolem.
Toliko k podvozku. A motor ? Pohádka. Myslím tím samozřejmě zátah a průběh výkonu, zvuk stojí pořád za starou belu, ale na to jsem si už za ten rok zvyknul To, jak zatahuje od necelých třech tisíc na otáčkoměru až po téměř deset, je dechberoucí, použitelnost maximální. Pořád má síly dostatek a kdyby náhodou ne, stačí jen podřadit. Na klidnou, přitom svižnou jízdu v pohodě stačí točit cca 4-6 tis.ot. Pokud chci zrychlit, nebo předjíždět, je třeba točit 6-8 tis. a kdyby to náhodou i tak nestačilo, omezovač je v 9500 ot. Takže motor, to je opravdu poklad. Přitom nevibruje a dá se s ním za den ujet spousta km a je jedno zda na kochačku, nebo stylem plyn/brzda.
Vzhledově se mi motorka stále moc líbí, je krásná. Jako celek teda dává opravdu smysl, ale jen pokud na ní jezdec vážící 62kg s trochu bolavými a tudíž nadmíru citlivými zády jezdí jak hovado. Na klidnou jízdu to pro mě není, sedačka přitom nemá chybu a že na mě fouká, mi nevadí. Ale pohodlí tam pro mě prostě není. Nebaví mě jezdit jen jako pako a pak stejně dva dny po vyjížďce si stěžovat jak mě z toho bolí záda. Ano, chyba není tedy v motorce, ale spíš ve mně. Nepochybuji o tom, že normálně rostlý jedinec, takže těch 80-90kg a se zdravými zády si bude na motorce užívat stále.
Nejen z toho důvodu, že mě z toho bolí záda, ale zčásti i proto, že bych chtěl zpomalit a ne pořád lítat jako pako, zvažuji co dál. Dělám totiž hrozný věci a obávám se, že jednou by mi to třeba nemuselo vyjít a to bych nerad. Kličkovat mezi auty, na poslední chvíli po předjetí to zlomit do zatáčky, na každé vyjížďce si s někým "poměřovat pinďoury" to znamená závodit, agresivní jízda stylem plyn / brzda a to i tam, kde to úplně neznám, zvedačky přes horizonty, zkoušet kdy že se v náklonu za dva konečně utrhne ta zadní guma, kam až se to dá naklopit, nebo kam až se dají na silnici posouvat brzdné body...zkrátka mám pocit že bych se měl zklidnit a to i přesto, že mě to fakt baví :-) Ale chci se taky někdy vrátit z vyjížďky v klidu a ne jen vyplavovat spousty adrenalinu a v garáži se kochat nad stydnoucí motorkou a přitom vzpomínat kde a kolikrát mi to jak dnes vyšlo...
A z toho všeho, co jsem právě napsal, plyne následující: Speed je momentálně na prodej. Nemám z toho radost, po dlouhé době mi zase nějaká motorka přirostla k srdci, ale z důvodů už výše psaných, chci zkusit zase něco jiného...
07/2019 Prodáno.
Každá motorka má prostě něco a žádná není ideální. Fazer byl první kdo mě vzal do Alp, Raptor byl můj první dvouválec a najezdil jsem toho na něm nejvíc, Tuono V4 mělo nejlepší zvuk a nejsilnější motor, Ducati má zatím nejlepší podvozek, ale Speed, ten měl prostě koule a měl ze všech motorek nejpoužitelnější motor. Tolik síly a zároveň jemnosti v tak naprosto dokonale kontrolovatelném balení...v tom byl nejlepší. A tak jsem ho dnes s těžkým srdcem prodal a přeji novému majiteli ať mu rozdává co nejvíce radosti, protože o tom ty motorky jsou, o tom dělat nám radost...
Moc pěknej Speed,škoda žes prodal.Určitě 10 bodíků.
