Triumph Scrambler (2010)

Vzpomínám na okamžik, kdy jsem na ní poprvé nasedl. Záda rovná jak pravítko, ruce široko od sebe a natažené. Od prodávajícího jsem sjížděl z travnatého a kamenitého kopce a měl pocit, že se tam hned před ním složím a utrhnu ostudu.

Výška jezdce: 187 cm

První dojmy - Po řadě sportovních motorek si na Triumphu připadám, že jsem z koncertu Pražské filharmonie přešel na The Clash. Motorka má zvuk, kterého se nemůžu nabažit. Je to klasické enduro, které se valí po silnici stejně jako po prašné cestě nebo šotolině. Mám pocit, že to je jedna z nejuniverzálnějších motorek, co fantasticky vypadá i zní a poutá pozornost. V porovnání s tolik oblíbenými Café racery pro metrosexuály je tohle motorka do nepohody.

Motorku bych doporučil pro - Já bych Scramblera vůbec nikomu nedoporučil :) Doufám, že hodně lidí bude jezdit na motorkách jako Hornet, Bandit a jiných Octáviích motocyklového světa, aby vynikla jedinečnost takových motorek, jako je třeba já nevím... Triumph Scrambler :P

Doplňky na motorce - Výfuk Arrrow se svody 2-1 je v případě Scrambleru naprostý "Must have item". Dělaný přímo pro Triumph a zní tak, jak žádná motorka této kategorie nezní. Neméně důležitým upgradem jsou zadní stavitelné tlumiče Hagon Nitro. Pak už jen gelové jednosedlo s nosičem, větrný štítek, mřížka před světlometem, šusplech, padací rám (oboje origo), jiný zadní blatník, zadní světlo a blinkry.

Recenze

Po mém nešťastném setkání se srnkou na silniční motorce jsem byl dočasně vyřazen z motosezony a bylo to utrpení. Pocítil jsem potřebu mít v garáží tzv. záložní stroj (TL jsem se chystal opravit). Když jsem byl v červnu na dovolené v Itálii, stala se taková zvláštní příhoda. U Lago di Garda, Mekce to klimatizací kaváren ošlehaných německých "edvenčr" bajkerů, co přijeli na těch svých hovadech o hmotnosti ultralehkého letounu, rozezněl se ulicí zvuk, za kterým se otáčela i těla německých tlustokožců. Otáčeli se za zvukem, který nezněl jako když Hitler mlátil do stolu v Pádu třetí říše, který mi tak připomíná německé motory. Po chvilce melodické předehry zpoza rohu vyjel motorkář na Kawasaki W800 v tradiční zeleno-stříbrné kombinaci s jediným bočním nosičem a koženou brašnou na něm. Měl tenisky, jeany a koženou bundu, otevřenou helmu a letecké brýle. Když W-čko projelo kolem skupinky Němců, kteří zrovna vcházeli do hotelu s motokufry v rukách, se zájmem se otočili za jeho zářivě žlutou registrační značkou s mezinárodní zkratkou "NL" v modrém poli. V tu chvíli jsem si představoval, co si asi myslí ti "motorkáři", kteří přijeli okufření jak kdyby balili do Auschwitz-Birkenau. Když motorkář na Kawě dojel k pláži u jezera, sesedl ze stroje a z té své boční brašny vytáhl knížku, která dle rozměrů a tloušťky musela zabírat alespoň 80 % celého objemu, dále malý ručník a sluneční brýle. S tím vším si lehl na pláž a bylo mu dobře. Přihlížející edvenčuristi nebyli vůbec schopni pojmout to, co se před nimi právě odehrálo. Asi si vzpomněli, o čem že bylo před pár lety motorkářství.

Tohle mně utvrdilo v tom, že méně je více a v dnešní high-tech době je možná taková motorka jako je Triump Scrambler, která je politicky zcela nekorektní, možná jednou z posledních možností, jak ukázat ekopokrytcům v Toyotách Klitoris pověstný finger. Dobře, je to motor se vstřikováním, ale jinak je to rebel :)

A jak to vlastně zní?