Triumph Tiger 800 XR (2016)

Po ročním půstu jsme opět s partou vyrazili na motorkách na dovolenou. Letos jsme absolvovali Rumunsko.
Jedna skupina vyrazila po vlastní ose přes severní Slovensko (nocleh u přehrady Velká Domaša), druhá se později dopravila autovlakem do Humenného. Sešli jsme se na slovensko-maďarských hranicích, přelítli Maďarsko a dojeli k přehradě Fantanele v Rumunsku. Hned další den nás čekala Transalpina, jeden z vrcholů naší tour. Moc krásný pojezd, nádherné výhledy. Navíc v horách byla příjemná teplota. Jakmile jsme sjeli z hor, opět se ozvalo vedro, výjimkou nebylo 38 °C. To už se člověk ohřeje v motohadrech. A ani jízda moc nepomáhá, protože to připomíná puštěný fén. Kde to šlo, tak jsme se koupali, v horském potoku, v řece, v přehradě. Když už jsme zavítali do pěkného města (Brašov), nebyla bohužel chuť ani síla na nějakou prohlídku.
Po Transalpině nás čekal Transfagarašan. A opět krásné pojezdy s nádhernou okolní krajinou. Nahoře bylo více lidí, trochu to připomínalo Stelvio, ale šlo to zvládnout. Horší byl sjezd, kdy se dojela pomalá auta. Většinou však řidiči byli slušní a pouštěli nás. To platilo celou dobu v Rumunsku.
Obecně platilo, že na hlavních tazích jezdily mraky kamiónů a sem tam to zpestřil koňský povoz. Ve vesnicích jezdily koně a krávy a sem tam to zpestřila Dacia.
Ač jsme s sebou vozili stany, raději jsme hledali ubytování v penziónech. Většinou to vyšlo. Jen jednou jsme museli vzít drahý penzión, ale jinak to cenově vycházelo dobře. Nejlepší spaní však stejně bylo na koňské farmě v Cotormani . Mohli jsme spát v pokojích či v jurtě. Vybrali jsme jurtu. Doporučuji!
Z dalších zajímavostí bych zmínil jezero Lacul Rosu s pohřbenými kmeny ve vodě či Bicazskou soutěsku. Navštívili jsme i "veselý" hřbitov v Săpânțě. Moji původní představu o idylickém hřbitově na kopci za obcí pokazilo množství stánků s prodejem všemožných suvenýrů. Inu, komerce se nevyhýbá ani hřbitovům. Ale hřbitov je to jinak zajímavý. Měli jsme to cestou, tak jsme si nic nezajeli.
Na závěr pobytu v Rumunsku jsme ochutnali sarmale, mleté maso zavinuté do vinných či zelných listů. Na pohled nic moc, na chuť výtečné.
Pak už jsme jen přejeli Maďarsko, které nám tentokrát dalo zabrat, aneb když zlobí navigace. A pozdě v noci jsme se ubytovali v kempu u Zemplínské Šíravy. Museli jsme hledat klidné místo, protože vedle diskotéky se nikomu po dlouhém dni spát nechtělo. Ráno jsme se vykoupali a dojeli do Dukelského průsmyku. V Polsku jsme si dali oběd a tady nám poprvé během dovolené pršelo. Déšť se nás s přestávkami držel až do druhého dne a teprve někde u Žiliny jsme mohli svléknout nemoky. V Rožnově jsme si dali poslední oběd, na benzínce u D1 si řekli ahoj a rozjeli se domů.
Nikdo se nerozvěsil, stroje nás podržely a drobné technické problémy jsme byli schopni si opravit. Přes úmorné vedro a závěrečný chcavák jsme to zvládli kolama dolů. Najeto cca 3430 km.