Honda VT 750C Shadow (2010)

Praha Stodůlky – Staré Město – Troja – 608 – Veltrusy – Krabčice – Mělník – 9 – Tuhaň – Úštěk – Litoměřice – Roudnice nad Labem – 240 – Velvary – Brandýsek – Buštěhrad – Středokluky – Jeneč – Sobín – Praha Stodůlky

216 km

Dnes je velký den. Šedivka prošla technickou kontrolou! Zkušební technik sice zprvu nevěřícně koukal na kufry se slovy: „Ňák moc světel, ne?“, ale nakonec jsme se shodli, že jedno z nich je vlastně mlhovka, což je v pořádku…
Na oslavu tohoto úspěchu hned plánujeme odpolední výlet. Bohužel mám ještě nějakou drobnější práci v centru, takže přibaluji do kufrů nějaké nářadí a můžeme vyrazit. Protože je krátce po poledni, jede se přes Prahu docela slušně. Tedy až na nábřeží kolem Karlova mostu, ale tam bývá volno pouze v noci.
Po práci, která zabrala necelou hodinu, přemýšlíme, kam vlastně pojedeme. Napadl mě Říp. Kačka byla pro, tak jedem. Odpolední provoz se začíná zahušťovat a obzvlášť jízda ucpaným Letenským tunelem je lehce za hranou pravidel a dobrých mravů. Projíždíme Holešovice a za Trojským mostem míříme doleva kolem ZOO a Botanické zahrady do Bohnic. Nad vinicí Salabka se otevřel tak krásný výhled na město, až jsem málem sjel z vozovky!
Za Dolními Chabry opouštíme Prahu a pokračujeme paralelně s D8 až do Nové Vsi. Necelé čtyři kilometry jedeme po 16 na Mělník. Tuhle silnici nemám vůbec rád. Je nechráněná – větrná, jezdí tu hodně náklaďáků a málokdo tu dodržuje předepsanou rychlost. Hrůza! Od Spomyšle už jedeme po malých silnicích do Krabčic a k Řípu. Na konci března před dvěma lety sem vedla naše první cesta na motorce a pomalu se to stává naší jarní tradicí.
Protože ještě máme spoustu času, plánuji další trasu do Úštěku. Chci si projet silnici mezi Liběchovem a Dubou. Labe přejíždíme v Mělníku. Doplňujeme benzín a zakrátko už krájíme zatáčky na oblíbené „devítce“. U Zakšína měníme směr na severozápad. Od Úštěku se pomalu začínáme vracet. S obavami hledíme na oblohu. Od Prahy přichází zlověstná oblačnost. Při pohledu do zpětných zrcátek mám silně schizofrenní pocit: za námi je azurové nebe bez mráčku, vepředu nejistá budoucnost…
V Litoměřicích si dopřáváme svačinovou přestávku. Dívám se do mobilu na počasí a zatím to vypadá, že bychom mohli domů dorazit za sucha. Na levý břeh Labe se vracíme v Roudnici. Ve Velvarech opravují most přes Bakovský potok. Naše navigace se ovšem vyzná a neomylně nás vede k úzké betonové lávce s vysokým zábradlím, sloužící zřejmě pěším a cyklistům. Jako by Sygic věděl, že nejedeme autem. Každopádně je to o hodně kratší než po oficiální objížďce.
Zbytek cesty domů už převážně „vymetáme“ menší silničky v okolí Kralup nad Vltavou a Kladna.
Další krásné hodiny v sedle! Z vyjížďky si Kačenka přivezla kačenky, takže bude ještě skvělá tečka v podobě smaženice.