Suzuki GSX 750 F (2000)

Chci kufry. To byl celý důvod, proč jsem se do toho pouštěl - pochopitelně.
Začal jsem slepením desek extrudovaného polystyrenu a následným modelováním kopyt budoucích kufrů, které hodlám laminovat. Zde nastal první problém - neměl jsem drátovou řezačku, takže následovalo krátké období laborování s různými trafy a měděnými dráty, které jsem splašil na půdě atd. Výsledky byly různé, buď se dráty žhavily do červena a začaly se vlastní vahou prohýbat, takže jsem usoudil, že tudy cesta nevede, zkusím delší nebo tlustější drát, slabší trafo atd., anebo to prostě nic nedělalo a drát jsem hodinu držel v ruce a nic. Podotýkám, že bych si všiml, kdybych držel něco horkého Nakonec se mi podařilo od kamaráda půjčit regulovatelný zdroj s jeho modelářskou drátovou řezačkou a tímto jsem mu vděčný za jeho pomoc. To ještě netuší, že si ji budu potřebovat půjčit ještě minimálně jednou Každopádně stačilo mi to na to, abych docílil přibližných tvarů, což jsem potřeboval k návrhu nosičů.
Nosiče jsou kapitola sama o sobě. Původně jsem je chtěl naohýbat z kulatiny. Kulatina nebyla, tak teda z trubiček (samozřejmě nerez kvůli pevnosti). Po několika hodinách boje s ohýbačkou jsem zjistil, že je to pracné jak s*iňa, tak padlo jasné a konečně rozumné rozhodnutí - původní madla, jež čouhají nad zadním kolem zpod podsedlovky, nahradím novými (samozřejmě vlastní konstrukce), do kterých implementuji "jisté konstrukční prvky", do kterých budu kotvit druhou polovinu kotvení kufrů, tedy samotné nosiče. Ty "jisté konstrukční prvky" jsem pak vymýšlel asi dva týdny. Původní madla jsem si důkladně změřil, takže výroba nových nebyl až takový problém. Ohyby trubek jsem vyřešil elegantním řešením - na místa ohybů jsem začlenil kotvící pouzdra, do kterých se budou zasouvat čepy nosiče kufru. Toto byly 2 body kotvení, takže bylo třeba přidat ještě alespoň jeden. Od začátku jsem věděl, že chci využít kotvící body madla spolujezdce, protože jsou velmi výhodně umístěné. Tak vznikl třetí kotvící bod.
Ale zpět k rámu nosiče. Na počátku jsem opět chtěl laborovat s ohýbáním trubiček a kulatin, ale opět jsem to zavrhl. A tak jsem si to docela ulehčil. Vzal jsem karton a začal pomalu vytvářet šablonu plechového rámu. Následně jsem tvar a naměřené úhly převedl do digitální podoby. Jelikož mám možnost a schopnost pracovat s CAD/CAM programy jakožto Inventor, Autocad aj., nebylo pro mě problémem vytvořit si 2D rozvin plechového rámu, výrobní technologii a vše si vyřezat na CNC portálové plazmě, ke které mám přístup a umím na ní dělat. Výpalek je z 6 mm nerezového plechu, hmotnost cca 0,5 kg. Po vyřezání přišlo broušení a vrtání děr pro závity. Závity M6 jsou zde pro upevnění kufrů k těmto nosičům, jsou různě prostorově rozmístěny, takže pevnost by měla být ucházející. Následně bylo potřeba naznačit osy ohybů. K ohraňovacímu lisu ani ohýbačce bohužel přístup nemám, takže jsem musel plech na vnější straně ohybu naříznout, ohnout a sbodovat. Aby vše pasovalo, musel jsem si předtím nachystat čepy, které budou zapadat do pouzder na madlech, a packy z 10 mm nerez. plechu pro kotvení místo madla spolujezdce (viz třetí kotvící bod). Do pacek bylo následně vrtáno za účelem otvoru pro pouzdra, která měla na spodní straně lehce přesahovat kvůli osazení jako na madle spolujezdce - je to kvůli tomu, aby madlo dosedalo přímo na rám motorky a neopíralo se o část podsedlovky. Jakmile jsem vše sbodoval (samozřejmě na moto s odpojenou baterkou, ŘJ apod.), došlo na konečné svaření. Následovala fáze "mlácení těžkým kladivem po teplem zdeformovaném plechu" za účelem zpětné deformace do požadovaných poloh.
Vše se jednoho večera podařilo složit a po utažení všech montážních šroubků jsem došel k zajímavému zjištění - vyrobil jsem extrémně bytelný rám, který by asi přežil i náraz tanku Výslednou konstrukci nosičů kufrů jsem pak jen láknul do černého laku - ano, vše je z nerezi, ale činil jsem tak pouze z kosmetických důvodů, jelikož samotná nerez by strašně vynikala.
Na závěr první části něco málo ke konstrukci samotných kufrů. Jak už jsem zmínil o pár milionů slov zpět, kufry hodlám stvořit laminováním pomocí skelného plátna a epoxidové pryskyřice. Jedna z vrstev bude aramid, který jsem po vlastní úvaze a doporučení solidního pána ve firmě Havel Composites zvolil též. Samotný tvar kufříku by měl lícovat s podsedlovkou motorky, korespondovat s jejím designem, kufry by neměly přesahovat konstrukční šířku moto dle TP. Zde se naskytl jeden podstatný zádrhel - zadní originální blinkry jsou v dost nešikovné poloze vůči mému projektu, takže jsem řešil co s tím, aby nezasahovaly do budoucích kufrů. Jedna možnost by byla vytvořit kapsy do kufrů, do kterých by origo blinkry zapadaly, akorát jsem moc nebyl nadšený z představy, že budou možná lehce zapuštěné a tím pádem viditelné pouze z velmi úzkého zorného úhlu. Takže se muselo vymyslet něco lepšího. Zkrácení kufrů nepřichází v úvahu, vypadaly by jak nákupní tašky. Celkové zúžení v oblastech blinkrů by šlo, docílil bych tak viditelnosti blinkru už i z boku, ale nejsem si jistý, jestli by to nevypadalo hnusně. Nakonec jsem objednal nové specifické přední blinkry na moto (v náhradě), což se neobešlo bez reklamace, ale ta proběhla v pořádku. Tyto blinkry jistým šikovným způsobem umístím na kufry, a tak nebudu omezen z hlediska konstrukčního alespoň zde. A nakonec by to i mělo pěkně ladit s moto.
Tímto končím první část výroby kufrů a jsem sám zvědav, kdy budu pokračovat dál, jelikož času je málo, studia a práce moc.
Výroba kufrů na GSX-F - část II.
Výroba kufrů na GSX-F - část III.