Definice skútru podle anglické organizace Auto-Cycle Union z roku 1920:
"Skůtr je jednostopé vozidlo s motorem o zdvihovém objemu nejvýše 200 ccm, podlážkou pro stojícího jezdce nejvýše 6 palců nad zemí a s celkovou hmotností do 60 liber."

Historie značky

Jak to začalo
Víc než 50 let již uběhlo od 23. dubna roku 1946, kdy bylo v Oddělení patentů a vynálezů Ministerstva průmyslu ve Florencii zaregistrováno jednostopé vozidlo se zakrytou mechanickou částí a blatníky, jménem Vespa.

Autorem této myšlenky byl letecký konstruktér, inženýr Corradino D´Ascanio, na kterého se obrátil Enrico Piaggio, spolumajitel továrny na stavbu lodí, železnic, hydroplánů a bombardérů. Po skončení 2. sv. války se prosperující společnost jménem Piaggio po šedesáti letech svého trvání díky spojeneckému bombardování a ustupujícím Němcům ocitla v troskách. A tak jeden ze synů zakladatele firmy, právě Enrico Piaggio, přemýšlel s jakým výrobkem by šlo znovu zahájit výrobu. Odpověď byla nasnadě. Jednoduchý, hospodárný a hlavně levný dopravní prostředek, který by vyhovoval městskému provozu je to, co teď všichni potřebují. Pravděpodobně stejně přemýšlel také Henry Ford, než se po silnicích Spojených států rozjel jeho slavný Ford T. A protože jsme v teplé a slunné Itálii, musí to být skútr. Již po třech měsících po zadání úkolu se ukázalo, že zmíněný Ascanio byl skvělá volba. Jeho konstrukční řešení se stalo návrhářskou klasikou. Do konce roku 1945 prošel prototyp všemi testy, na konci následujícího roku bylo prodáno cca 2500 sériových výrobků a v příštím roce už to byl čtyřnásobek. Dodnes celkový počet vyrobených kusů přesáhl 16 milionů. Za tímto mimořádným prodejním úspěchem stojí především firemní politika licenční výroby uplatňované od samého začátku výroby. Už v roce 1950 se začala Vespa vyrábět v Německu, brzy na to v Anglii a Francii.

První model měl označení MP6 a nesl všechny pro Vespu jak ji známe dnes,typické klíčové znaky: bodově svařované šasi, karoserii zakrývající pohonný řetěz, jednostranné kyvné rameno vzadu a přední zavěšení na čep předního kola. Při pohledu shora připomíná tvar trupu tělo vosy s charakteristicky zúženým pasem.

"Sembra una vespa" – "to vypadá jako vosa", řekl Enrico Piaggio když uviděl prototyp nového skůtru MP6.

Tahle asociace spolu s bzučivým zvukem motoru dala vzniknout dodnes známému jménu Vespa, což v italštině znamená vosa. Slovo Vespa se později stalo synonymem pro skútr obecně.


Vývoj jde dál
Vespa již úspěšně dobývala trhy ale z trhu se vracelo silnější volání po silnějším stroji. A tak byl roku 1955 spotřebitelům předhozen model 150 GS na 10ti palcových kolech, který se stal okamžitě senzací. Model GS je mnohými povařován za nejlepší Vespu vůbec. Kulatý světlomet se stěhuje z předního blatníku na řidítka. Rok 1965 přinesl verzi 180 SuperSport s typickým umístěním rezervy v ose stroje mezi řidítky a sedadlem. Charakteristické kulaté přední světlo dostalo ani ne tak obdélníkový, jako spíš čtyřúhelníkový tvar, který se v průběhu let zase zpátky zakulatí. Oku neviditelnou, avšak důležitější a praktičtější změnou, bylo automatické míchání oleje a benzinu. Tankování se tak stalo mnohem pohodlnější a čistší záležitostí.

Rok 1978 znamenal celkovou změnu stylu ale s tím, že původní charakteristické linie zůstaly na první pohled I nadále patrné. Chvála bohu. V tomto roce by jste na prodejnách mohli bez problémů nalézt Vespy s objemy 50, 125, 150 a 200 ccm. V letech 1983 následovaly modely PX 125 a 200, PK 80 s elektrickým startérem, T5 v roce 1986. Dalších deset let vývoje modelů firmy Piaggio se ubíralo jiným směrem. Až konec století probudil chuť po retro stylu a tak přišly na motocyklový svět dvoudobý model ET2 a čtyřdobý ET4 s elektronicky řízeným přímým vstřikováním, v takřka původním pojetí, které tak odolalo zkoušce času. Skořepinový rám, motor i převodovka pokračují v koncepci započaté u prvních strojů a historie se v kruhu opakuje. Jen technologie a parametry se mění ale duch odvážného podnikatele Enrica Piaggia a geniálního konstruktéra Corrada d Ascantia žije dál.