Logo Donghai Donghai
  • 3
  • S

Informace o značce

Motocykly Donghai se poněkud vymykají zažité představě o čínském motocyklu. Nosným modelem značky je SM750 – S jako Shanghai (Šanghaj) a M jako Motocykl. Číslovka pak přirozeně prozrazuje nezvykle objemné válce, mající dohromady 750ccm.

Historie značky

Motocykl SM750 nebyl určený na vývoz, ale primárně pro domácí trh – aby na něm obstál, je jeho stavba řádně robustní a poměrně nenáročná na údržbu.
Výroba Donghai není zcela veřejnou věcí. Některé prameny ji lokalizují do Wusong District, Shanghai, ale není jasné, zda samotná výroba probíhá právě zde, nebo zde jen sídlí vedení společnosti.
Proč takové tajnosti? Jsou za tím skryté zakázky pro čínskou armádu, o které se prostě nemluví.
Z historie značky je znám rok 1966, kdy přišlo pověření zkonstruovat silný motocykl pro potřeby armády. Jeho prototyp byl dokončen o dva roky později a v sedmdesátém prvém roce se odhaduje 6 až 7 tisíc vyrobených motocyklů, které krom čínské, vyzbrojovaly i vietnamskou a albánskou armádu.
Orwellovský rok 1984 přinesl spojení s thajskou společností Chia Tai Group na Shanghai Motocykl Factory, přesto byla výroba o rok později ukončena. Odhaduje se, že za celou dobu bylo smontováno na dvacet tisícovek strojů.
Od 1986 ještě stroje vychrlily zásobu náhradních dílů, ale v devadesátém druhém byly výrobní nástroje a formy definitivně zničeny.
Technika Donghai se zatraceně podezřele podobá britskému Triumphu – řadový dvouválec ve čtyřech taktech je chlazený vzduchem. O výkonu existují dva údaje – čínské brožury uvádějí 33 koní, ale u kusů dovezených pro německé milovníky podivných strojů se v techničáku psalo koní pouze 26. Stroje se často prodávaly i s přívěsným vozíkem, který bylo možné během patnácti minut odpojit.
Maximální rychlost umí tenhle twin vyvinout 120km/h, ale motor není na dlouhou jízdu maximálkou stavěný. Němci vysledovali spotřebu benzínu v rozsahu šest až osm litrů benzínu na sto kilometrů. Dobrý dojezd umožňuje velká nádrž s 25-ti litry.

Převodovka disponuje čtyřmi stupni a abnormálním řazením – neutrál-1-2-3-4. Jedná se o další úlitbu jednoduchosti a snadnosti oprav stroje, aniž by byly třeba speciální nástroje. Do drsných podmínek se hodí plně krytý řetěz, ušetřený prachu, špíny i vlhkosti.
Bubnové brzdy jsou ekonomické a nepříliš účinné řešení – retro i s dobržďovacím adrenalinem, jak se patří.
Mazání motoru je vyřešeno oddělenou olejovou nádrží s objemem 3,5litru. Motorový olej nemá svůj filtr. Další tři litry oleje najdeme v převodovce.
Dvanáctivoltová elektrická soustava zahrnuje i startér, ačkoli v záloze je nakopávací páka.
Motor je sycen karburátorem, který je možno demontovat bez použití nářadí.
Typický problém Donghai-ů představovaly poruchy alternátoru (jak hlásí německá základna fanoušků) a majitelé přistupovali k různým předělávkám.
Zajímavý je údaj o hmotnosti motorky se sajdou – 400kilíček připravených k jízdě by mělo uvézt ještě dalších tři sta na svém hřbetě…
Několikrát zmínění Němci provozují přibližně 60 kusů těchto strojů a každoročně pořádají jejich setkávání v městě Rüsselsheim.

Pokud Vám v článku chybí některá data z historie, budeme rádi, když nám pošlete doplnění.


TOPlist