Triumph triumfoval v Hradci

Do města Hradce sjeli se účastníci z Moravy, Slovenska, Čech i Polska jenom namátkou můžeme jmenovat několik z nich např. urozený pan Josef z Plzně se svoji chotí, známý cestovatel a dobrodruh Martin z Benešova s celou svoji družinou, mistr Jan z Moravy a snad jen hraběnka z Kratihájů se svoji dcerou Drobjenou chyběly …
Hodinu po tom co slunce vrcholu svého opustilo, vydala se družina tato pestrobarevná na svoji pouť směrem východním přes tmavé lesy, hluboké řeky a vysoké kopce do hor Orlických. Cestou projížděla mnoha obcemi malými i velkými kde lidé místní je vítali nadšeně, propukávali v jásot a zpěv písní bylo možno slyšeti ještě dlouhou dobu po průjezdu kolony tyto, protože strojů těchto viděti v tak nadměrném množství jest vzácnost tuze převeliká.
Síla dojmu byla taková, že později bylo možno od lidí o jejichž pravdomluvnosti nelze pochybovati, slyšeti příběhy vskutku zajímavé. Magická moc družiny byla tak veliká, že dívky vzrušením omdlévaly, chromí berle zahazovali, slepí opět uviděli a malomyslní - malomyslní stávali se osvícenými. Mnozí takto prozřivší své stroje japonské, německé ba i americké se jali houfně do příkopů kol silnic vyhazovati a na vrakovištích do ohromné výšky hromady vršiti, neboť poznali přízemnost sedlati stroje tak málo urozené. Jiní konali taktéž neboťˇ hanba jim nedovolovala jezditi po silnicích stejných se stroji královskými.
Tři hodiny po poledni dorazila skupina strojů královských do samého středu hor, do obce jenž Zdobnice se zove. Jelikož jezdci byli převelice zemdleni sluncem a žízni bylo jim podáváno občerstvení formou tekutou i pevnou. Pan hostinský vyvalivše narazil sudy pivní jenž specielně až z Hlinska na vrchovině Českomoravské dovézti nechal, též nad ohništěm kýty vepřové nechal otáčeti to vše pro své hosty velevážené. Několik reků udatných se však vydalo ještě prozkoumati nebezpečné končiny tamty, po cestách klikatých a pěšinách uzoučkých projížděli krajinu tu rozmanitou nedbaje nebezpečí její, navštívili zvláště ty místa, která jsou v mapách ještě bílou barvou značeny. Po návratu i oni se jali občerstvovati co jejich hrdla i břicha snesla se soukmenovci svými do pozdních hodin večerních.
Ráno pak po probuzení všici postupně rozjeli se domů, do zemích svých, aby slávu tu zvěstovali blízkým svým, před tím však přislíbili sobě, že opět za rok sejdou tu pospolu.
Zazvonil zvonec a pohádky je konec. Ba ba, tak to bylo
Honza K
www.triumph-moto.cz