Tajný závod přes ČR – Transpublik CZ Cup

Byla to odveta Diamond Race, milionářů pořádající tajný závod z Prahy do Budapeště, který probíhal minulý rok, kde boháči jeli se svými super drahými a silnými auty označenými pořadovými čísly. Rozdíl byl ale ten, že se jelo s motocykly a to všech druhů, značek, kubatur a roků výroby. V cíli nás nečekal 3,4 karáty těžký diamant, ale výtečně naložené prasátko a pivo.

Tajný závod přes ČR – Transpublik CZ Cup

Kapitoly článku

Celé to vymysleli Rraol a Džánek, měla to být od začátku jen sranda a chuť si projet na jeden zátah celé ČR. Někteří z nás, ale tento závod brali opravdu vážně, jak se pak ukázalo na výsledkové listině.
V pátek byl sraz v kempu Rybářská bašta u Chebu, kde jsme se všichni setkali, poklábosili, obdrželi itineráře a šli brzo na kutě. Teda většina z nás – (jak jsem se pak dozvěděl, někdo opravoval své stroje až do 3 do rána.) Ráno nás totiž čekal budíček už v šest a některé ještě dřív. Oficiální výjezd byl z Aše, kde jsme museli být v čas, abychom stihli naplánovaný start. Byli jsme rozděleni na tři skupiny z důvodu rozmělnění velikého počtu motorek. Přeci jenom kdybychom startovali houfně z Aše mohli by vzniknout potíže.
První dobrodruzi s malými objemy opustili tábor už ráno v 5.20 hodin. Sousedi vedle od stanu mě probudili hláškou: „Měli by jsme vzbudit ty skopčáky, když tu večer dělali bordel.“ kolega odpověděl „To víííš soo to dobytci!“ Od té doby začalo být rušno v celém kempu, kdy většina začala vstávat, balit, túrovat stroje a nervózně pokukovat po hodinkách. Myslím, že jsme to těm "skopčákům" vrátili.....
Počasí ráno nevypadalo vůbec nadějně, mraky se nad námi převalovaly a představa, že by se měla změnit předpověď mi na optimizmu nepřidávala. Kouknul jsem pro jistotu znovu na družicové a radarové snímky a byl opět v klidu. 
Na startu probíhalo celkem vše podle plánu a všichni postupně startovali jak měli. Jen místní co přijeli nakoupit do Lidlu, pokukovali co se tam děje. Dokonce nás přijela zkontrolovat i místní Policie. Čas rychle ubíhal a konečně se dostalo i na mě s Petrou. První zastávka (průjezdní bod) byla v Peruci na benzínové pumpě. Hned za Aší jsme chytli pěknej slejvák, ale protože jsem věděl, že nás dál čeká sluníčko ani jsme nezastavovali a projeli to. Na první pumpě se nás ještě sešlo spousty a houfně jsme zabrali celé parkoviště. Další průjezdní body, opět pumpy byly v pořadí Benátky nad Jizerou, Nový Bydžov a Dobruška. Čím déle jsme jeli, tím méně jsme se potkávali s ostatními. Jen sem tam přišla informace kdo nedojel, kdo boural a kdo to vzdal. S klidným svědomím můžu říct, že jsem v Dobrušce taky byl na vážkách zda jet dalších 280 km do cíle nebo „jen“ 20 km k nám na chatu. Nakonec jsme to dotáhli s Péťou až do cíle a nelitovali.
V cíli na benzínové pumpě v Jablůnkově jsme se zase všichni houfně sjížděli. Tady jsme potkali i Aleše z Ostravy co jel závod s Jawou 350, jak nakládá svou motorku do dodávky. Dozvěděl jsem se od něj, že měl celou cestu pech. Třikrát píchnul zadní kolo, pak mu začal téct olej a nakonec přidřel kliku. Do cíle dojel, ale do tábořiště už musel v dodávce. Těch 30 km nebylo stejně počítáno do času a šlo jen o to přepravit se do tábořiště U rybárny na břehu Žermanické přehrady, kde nás čekalo pohoštění a zábava na večer. Stačilo jen předat všechny účtenky (chybějící 1 účtenka 1,5 hodiny penalizace) postavit stan, jít se bavit a zapomenout na bolavé zadky.
O zábavu bylo večer postaráno formou výborného nakládaného prasátka, piva, hudbou, striptér show, vyhlášení výsledků závodu a tipovací soutěže za jak dlouho projede nejrychlejší jezdec trasu z Aše do Jablunkova. V anketě se zúčastnilo celkem 54 tipujících. Nejkratší odhad byl 5:48, nejdelší 14:00. Nakonec nejblíže byli čtyři lidé s rozdílem pouhé minuty. Věcná cena pro vítěze ankety byla naštěstí snadno dělitelná (lihovina). Nejrychlejší byli dva a ujeli to za 7.14 hodin.
My jsme dopadli následovně: vzdálenost cca 760 km jsme ujeli za 11.05 hodin kdy jsem byl celkově 48 a Péťa celkově 50. Na to, že jsme dodržovali předpisy a víceméně se poflakovali je to víc než dobré umístění. 
Jako třešnička na dortu byl v cílovém kempu k vidění a osahání vůz "PGO Cevennes" francouzské automobilky PGO Automobiles, která již 30 let výrábí sportovní vozy v "Retrostylu" podobné těm "Legendárním", které nás vždy chytnou u srdíčka. Automobilka PGO Automobiles prozatím vyrábí tři modely v tomto retrostylu - Cevennes, Speedster II a Hemera. Na světový trh dodává pouze 50 vozů ročně a není tedy lehké se s nimi na silnici setkat. Ti, které tento "Mazlíček" zaujal o něm najdou vše na PGOAutoCZ

Aktivita závodníků se nezaměřila jen na závod, ale i na pomoc lidem postiženým povodní. Celé si to vzali na starost "Jirka_Dragstar" a "Jirka_Virago". Kluci se uvolili dopravit soudek od pětilitrového štěněte na výběr peněz, do kterého měl možnost každý v průběhu celého galavečera "něco" hodit. V pondělí pak bylo slavnostní předání sbírky starostovi obce Mgr. Tomáši Machýčkovi, v obci Jeseník nad Odrou, který byl darem příjemně překvapen.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.54
Známkováno: 41x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist