Guzziny v Humpolci

Jejich mateřskou základnou se stalo v pátek 12. července místní Motorkářské doupě, které je zařízené v pěkném retro stylu. Bujará zábava začala již v pátek po ubytování humpoleckých návštěvníků. K poslechu i tanci zahrála živá hudba, ale hlavní program proběhl až v sobotu, kdy vše začalo výstavou převážně rudých strojů s motorem ve tvaru V.
Členové klubu Moto Guzzi Bohemia zde rozložili své ležení v podobě stanového přístřešku, na kterém nechyběl skalní orel s roztaženými křídly, kterého má Guzzi ve znaku. Ve stánku klub prodával mnoho suvenýrů legendární značky z apeninského poloostrova. Kolem jedenácté hodiny se stroje rozjely do „branně – bezpečnostní“ soutěže, která byla doplněna i náročným testem fyzické zdatnosti. To když v lanovém centru na Křemešníku, soutěžící prolézali v plné motorkářské výbavě.
Další body se guzzisté pokoušeli získat v muzeu motocyklů na hradě Kámen. Střelba ze vzduchové zbraně proběhla u Želivského opatství a jak jinak než v „plné zbroji“. V podvečerních hodinách se všichni v pohodě vrátili do oblíbeného "Doupěte" a pobyt v něm si všichni náramně pochvalovali.
Proběhla tradiční soutěž v pojídání špaget a následovalo vyhodnocení celého víkendu, kdy se nezapomnělo ani na nejvzdálenějšího účastníka. O hudební produkci se postarala kapela Pražský výtěr. Následovala veselá zábava do ranních nedělních hodin.
Na několik otázek mi odpověděl Jiří Riant, prezident Moto Guzzi Clubu Bohemia.

Proč jste si Jirko pro váš sraz vybrali Humpolec?
„Protože to je celkem zajímavé město a je zhruba spravedlivě v polovině republiky. Tak to tam mají skoro stejně daleko členové, jak ze západních Čech, tak z Moravy. Je zde okolo spoustu zajímavých míst a také tu kousek odtud má působiště náš člen a kamarád páter Maximilian z Keblova. No a hlavně je tam Doupě.“ 

A proč Doupě?
„S Milanem se známe už pár let, spolupráce je bez problémů a má to tam úžasný. Nic nemusíme shánět, pódium, jídlo a tak. Je tu i 56 lůžek, což je pro naše účely dostačující a hlavně je tam spousta místa na stany a ještě pár gaučů pod střechou kde se všichni vyspí.“

Co přijelo za zajímavé Guzziny?
„Celkem se tam otočila asi stovka Guzzin. Jedna z nejzajímavějších byl malý Cafe Racer našeho člena Radima Kubeše. Dále krásný exemplář Moto Guzzi Le Mans III 1000, vyleštěný do bezvědomí Miloše Černohlávka. Pár výročních Californií a to je asi tak z těch nejzajímavějších. Jo a nesmím zapomenout na tři kousky nových Californií 1400.“
Z jakých států guzzisté dorazili?
„Nejvzdálenějším účastníkem byl Marko z Finska na Moto Guzzi SP III 1000 a měl to sem 2290 km. Další Finové to měli o kousek blíže, dále se zúčastnili naši přátelé Italové z Moto Guzzi Clubu Mandello del Lario a ty to měli asi 820 km. Přijeli i Němci a jeden Francouz a nesmím zapomenout na naše slovenské bratry a Maďary. Mrzí mne jen, že nepřijeli Poláci a i z Čech byl hodně malý zájem.“ 

Co se ti na letošním ročníku líbilo?
„Asi to, že se náš klub dokáže vzchopit, máknout a uspořádat takovou parádní akci. A jinak ještě to, že se lidi perfektně bavili a je jedno, z jaké země přijeli. Hlavně perfektně vyšlo počasí, což už je dnes velká vzácnost.“ 
A komu bys chtěl na závěr poděkovat?
„Hlavně asi Městskému úřadu v Humpolci, za pomoc a poskytnutí zázemí. Dále sponzorům WSM, A-spiritu, Motocyklu a taky Milanovi Davidovi a Vlastičce a spoustě dalším. A také členům, kteří makali a tak jen pár jmen. David Jiroušek s Ivčou, Jaruška Riantová, Pavel Kubů, Radim Kubeš, Tomáš Dostál.“

Informace o redaktorovi

Bohumír Špaček - (Odebírat články autora)