Honda SH 300 (2009)

Už jsem měl těch Sháček víc, tak těžko napíšu něco nového. Snad jen to, že jedna motorka prostě nestačí, tak to občas prohodím. Vždycky mně chybí ta, kterou zrovna nemám a skoro vždycky si říkám, že na výměně zase prodělám, není to rozumný, a tahle je už

Více fotografii

Výška jezdce: 187 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Piaggio Beverly 350 SportTouring: Přiznejme si, že tento skútr se zatím prodává cca za dvojnásobnou cenu než starší Sh a dvakrát lepší podle mě není. O \"rychlosti\" dodávek případného dílu asi netřeba mluvit. I když jinak se mi tato Beverly líbí vážně moc.

První dojmy - Sháčko znám snad vcelku dobře, takže jsem věděl, do čeho jdu. Po delší cestě vlakem do místa určení jsem byl trochu (dost) zklamán přístupem majitelky. Prostě jen jezdila a prodej svěřila synovi. Kdybych ten skútr neznal, od ní bych se nedozvěděl asi nic.

Motorku bych doporučil pro - Skútr - jakýkoliv - je nejvhodnější pro lidi, co se jim nechce řadit. Menší z nich navíc po městě nemají konkurenci v rychlosti dopravy a možnosti zaparkovat. Osobně na skútr nedám dopustit pro jeho praktičnost a užitečnost.

Doplňky na motorce - Namontoval jsem své oblíbené plexi, protože po najetých cca 130 km domů jsem vypadal jak rozzuřená mucholapka a přes plexi na přilbě jsem viděl maximálně muší střeva a obtisk motýla. Maximálka byla 135 tacho. Měl jsem na sobě volnou bundu a víc jsem se už bál. O moc víc by to asi stejně nešlo a bunda už začala fungovat jako padák. Ještě jsem nalepil reflexní samolepky na boky skútra, protože když občas vyčučuju mezi autama, tak doufám, že si mě plechovkáři snad rychleji všimnou. Zvláště večer.

Recenze

Jak jsem už uvedl výše, prvotní pocit nebyl nic moc. Pak ale pan syn ještě přihodil slevu a já si řekl, že ačkoliv se považuju trochu za pedanta, záleží asi víc na technickém stavu, než na tom optickém. Je snadnější to přinejhorším přelakovat, než zjistit, že je to svařené ze dvou totálek. A tenhle skútřík měl najeto necelých 7 000 km a původní, ne moc sjeté pneu. Takže to nakonec rozhodlo. Po příjezdu domů jsem našel nálepku ze servisu o výměně oleje v loňském roce, kdy byl stav tachometru 6 200 km.
K tomuto skútříkovi, kterého považuji snad za nejpraktičtější dopravní prostředek pro větší město i blízké okolí jsem se vrátil z několika důvodů. Oproti minulému Silverovi 600 je samozřejmě po městě mnohem obratnější a protáhne se takřka všude. Jasně, ten zátah takový není - zvláště ve dvou do kopce je to dost rozdíl, ale na druhé straně po městě zas moc velkých kopců není a v 95% stejně jezdím sám. Poté, co jsem používal SW 600 i na každodenní ježdění do zaměstnání jsem stále porovnával a vzpomínal na předchozí Sh. Tam, kde jsem se dříve protáhl, jsem nyní čekal a nějak mi to začínalo vadit. Na druhé straně je zase fakt, že na SW bylo jaksi tepleji. Teda rozhodně tam nefučelo na kolena tak, jak na Sh. Ale člověk nemůže mít všechno. Ke kladům Sh proti SW patří samozřejmě i prakticky poloviční spotřeba. Zase je pravdou, že na Sh asi nepojedu 100 km na výlet. Jasně, dá se to, ale SW a ten úložnej prostor a pohodlí... No jak jsem už řekl, všechno má klady i zápory a já se momentálně rozhodl, že více využiji Sh. Na projíždění kolem komína pro radost mám ještě Freewinda, tak co. Taky času stejně není tolik a mít tři motorky - stejně bych to nevyužil a SW mimo cest do práce stejně jen odpočíval. A kdo se podívá na moji historii motorek, tak pochopí, že asi nejsem v této oblasti plně normální. A to jsou tam jen motorky z posledního období, kdy jsem měl nějakou fotku. V mládí jich bylo taky celkem požehnaně.
---
Tak jen konstatuji, že po pěti letech od koupě to prostě vrčí a jezdí a kromě nové aku a pravidelné výměny oleje a filtru to nic nechce. Vlastně ještě dán nový řemen z důvodu stáří, jen preventivně.
---
Srpen 2020 - skútr prodán. Celou dobu naprosto spolehlivý dělník do města. Řekl jsem si, že si chci ještě udělat radost a pořídil Forzu 300. Asi už zůstanu jen u skútrů.