Suzuki GSX-R 1300 Hayabusa (2001)

Občas to tady čtu a taky se mi to stalo. Koupil jsem si jiný stroj než jsem původně chtěl. Hledal jsem hodně dlouho a moje úvahy směřovaly přes cendura po silniční cestovní. Nakonec Vám budu psát o 10.000 km na Hayabuse.

Více fotografii

Motorka koupena od kámoše motorkáře - Moc dobře jsem věděl do čeho jdu, žádná pandořina skříňka!

Výška jezdce: 176 cm

První dojmy - Naprosto mě zaskočilo, že Haya je docel hodná motorka, přestože má takovou sílu! Když motor moc nevytáčíte a máte jej do cca 4-5000 otáček a dřív řadíte nahoru, tak je to přesto celkem svižná motorka na cestování a předjíždění, ale nezrychluje nepředvýdatelně, neprotáčí se zbytečně zadní kolo a můžete jezdit s citem bez cukání. Motorku jsem si zamiloval, přestože řídítka níž mi uplně nevyhovovala a k uplný dokonalosti ji chyběl ostřejší nástup brzd. Brzdy nejsou tak tragický jak jsem někde četl na netu.

Motorku bych doporučil pro - Motorka se hodí pro cestovatele, kteří chtějí sportovní svezení a mají rádi dálky. Někdo řekne, že je to motorka pro magory a někdo, že je pro velmi zkušený jezdce. Pro začátečníky není, ale kdo znáš může říct, že je velmi zkušemej... Je to jedno kdo co říká. Prostě motorku musíte vyzkoušet a jestli Vám padne, tak ji nepustíte z ruky, ale to se Vám může stát na čemkoliv...

Doplňky na motorce - Jak jsem už psal, jsem zastánce nechat vše orginál. Úpravu dělám jen když to má pro mě velkej význam. To jaké kvalitní úpravy dělá tady Smrči-GSX-F ze svojí Hayou, tak klobouk dolů. Někdy bych jeho kousek rád viděl. U mě se ani o žádných úpravách nedá mluvit. Protože jsem cestovatel, koupil jsem nový plexi Vario od MRA a původní uchoval. Zjistil, jsem, že s Vario můžu jezdit v klidu a s přímějším posezem bez toho, aby mě otravoval vítr v jakýchkoliv rychlostech. Na druhou stranu, když jsem si chtěl vyzkoušet maximální rychlost, zjistil jsem, že origo je lepší. Nad 270 km/h prostě je potřeba dodržet to co inženýři v aerodynamickým tunelu v Suzuki ladili několik set hodin. Aerodynamika je na této motorce velmi důležitá a ani kvalitní Vario od MRA za 3.500,- Kč v takový rychlosti úplně neobstojí, i když těch 300 se dát taky jet. Kámoš (předchozí majitel) tam dal laďáky od české firmy R.P. a musim říct, že jsem chtěl původně vrátit originály, které mám pěkně zabalené. Jenže ten zvuk oproti originálu je návykovej a přitom nedělá mega bordel, takže tam zůstaly a originály jsou stále uloženy. Přední masku koupil použitou už kámoš (originál z řervený hayabusy), ale pravej blinkr byl naprasklej. Jedinou věc, která nemá extra opodstatnění, ale moc se mi líbí a vynikne až bude nový lak jsou bílý ledkový blinkry. Mě se prostě ty oranžový nelíbí. Taky jsem zjistil na podzim, že mi přední pravý kotouč občas vybruje při brždění. Mohl by se přenýtovat, ale radši jsem tam koupil 2 originály disky v pěkným stavu, sjetý jenom 0,2 mm a rovnou jsem koupil nový destičky od Bremba. Něco to sice stálo, ale nechtěl jsem kupovat disky z druhovýroby a myslim, že desky od bremba jsou nej. Dokonce jsem objednal pancířový hadice, protože na netu hodně lidí chválí zlepšení brzdného účinku. Nakonec jsem je tam nedal, protože kámoš-servisman by tam ty pancíře vůbec nedoporučoval. Sice by tam šly namontovat, ale mají menší průtok než originály a toho by se právě bál. Navíc podle něj jsou originál hadice v super stavu a nevidí moc důvod. I kdyby ty pancíře odpovídaly originálu, tak se zlepší brzdný účinek jen nepatrně a patrný by asi byl jen na okruhu, kde bych šel delší dobu neustále na maximum.
Další cestovatelskou výbavou je držák na držák navigace umístěný na řídítkách a zásuvka na USB kabel.
Poslední výbavou jsou boční největší kufry od Givi a k tomu držáky na hayabusu z Anglie. Za to jsem fakt rád od kámoše, protože se hrozně rychle nacvaknou jak držáky, tak kufry a člověk se nemusí crcat s gumycukem nebo s čímkoliv jiným!
Taky jsem uvažoval o vyhřívanejch heftech, ale žádný se mi materiálem a tvarem nelíbili jako originální, takže jsem si na chladnější dny pořídil pěkný teplý rukavice a teď jsem naprosto spokojenej.

Recenze

Není to ani moc recenze, ale spíše moje pocity a postup k tomu proč tenhle stroj a co jsem zjistil během praxe. Koupeno s 32.000 km a nyní o 10.000 km víc:

Nápad koupit cenduro jsem odložil, protože bydlím v Praze, nejezdím vůbec v terénu a moji kamarádi co jezdí, tak bydlí 120 a více kilometrů ode mě. Zjistil jsem, že i když mám rád dobrodružství, tak to stejně vždycky skončí na asfaltu a málo kdy na trochu horší cestě. S přihlédnutím na cenu kvalitních cendur, jsem se rozhodl jít do cestovních strojů. Nechtěl jsem chopery, protože jsem přece jenom vyznavač víc užitku než stylu a taky moderních technologií. Nemám nic proti choperům, taky je mám rád, ale asi jsem do nich nedozrál... :)

Po tom co jsem vyzkoušel víc motorek, zjistil jsem, že mi bohatě stačí výkon kolem 90 koní. Protože rád cestuju, chtěl jsem něco s dobrou ochranou proti větru a dešti, takže moto nejlépe s kapotou, potom něco s dobrou spotřebou a velkou nádrží kvůli dojezdu a šrajtofli. Pohodlí k cestování taky patří, takže i na tom mi dost záleželo, stejně jako na spolehlivosti. Dalo by se říct, že bych byl schopen ubrat pouze z ochrany proti větru a dešti, při zachování jiných parametrů, které jsem tady popsal, protože nejsem žádný milovník dálnic a dokážu jezdit rozumnou rychlostí na přesouvačkách. Rád tahám za hefty hlavně v zatáčkách.

Po přečtení různých recenzí, se mi líbilo BMW RT a cenově jsem si mohl dovolit spíše 1100/1150 než modernější 1200. Jenže pěknější kusy od roku 1998 byly za rozumnou cenu na jaře najednou pryč a to během jednoho týdne, kdy konečně opadl sníh. Během zimy jsem furt poslouchal kámoše o tom, že na svojí Hayabuse už jezdit nebude, že jí prodá a vrátí se k fárošovi, protože ten mu nejvíc seděl. Že prý hayabusu koupil hlavně kvůli cestování se svoji drahou polovičkou, že ale nikam nejezdí a naopak by radši sjížděl okruhy v Mostě a Brně. On už tu motku neměl rád, protože byla první na který mu to ulítlo. Jezdil asi 8 let na různých motorkách a na okruzích, ale Hayabusa mu dala poprvý na frak ráno na Grossglockneru, když ve vracečce dal na 2-jku plnej plyn a na vlhkým povrchu se mu rozhodilo kolo nejdřív na jednu stranu, pak na druhou do koryta pro vodu, takže motorka lehla na pravou stranu a šoupla se po silnici. Další sklouznutí na stejnou stranu bylo na kačírku v Brně na okruhu. Naštěstí oba pády byly v malý rychlosti a motorka nikam nenarazila. Nebyl jsem u toho, ale další kamarád mi povrdil, že skutečně k žádnýmu tvrdýmu nárazu nedošlo. Říkal jsem si, že Hayabusu musim zkusit a uvidíme jestli mi padne do ruky. Do té doby nejsilnější motorka, kterou jsem měl jen na týden půjčenou z Inveltu byla BMW K 1300 GT (tušim, že 160 koní), ale nikdy jsem moc nejezdil na super/hyper sportu a K je víceméně cestovní náčiní s vysoko položenýma řídítkama. Bál jsem se toho, že nízko položený řídítka nejsou moc dobrý na cestování a hlavně, že ten výkon je pro mě naprosto k ničemu. To co jsem ocenil na K, byla perfektní ochrana proti větru, nejpohodlnější sedačky na kterých jsem dosud seděl, nikdy nekončící zátah motoru při předjíždění a sametovost 4 válce. Vadila mi komplikovaná elektronika, vzhled dost zvláštní, ale na tom mi tolik nezáleží, těžká manipulace na místě. Manipulovat sám s motorku na nezpevněným povrchu někde v kempu nebo u penzionu je dost těžký a člověk si musí každý pohyb předem promyslet.

První seznámení s Hayabusou

Hayabusa byla v něčem stejná jako K od BMW: Velmi podobné pohodlné sedačky, jasná stabilita na silnici, až by se dalo říct majestátní jízda se sportovními ambicemi. Taky velmi dobrá ochrana proti větru a dešti (BMW je na tom s K ještě lepší díky šíři a nastavitelnému obrovskému plexi), nekonečný výkon a fantastickej krouťák, takže se motor nemusí vytáčet, když nejedete sportovní jízdu, ale zrovna potřebujete vyrazit. Váha Hayabusy je asi o 40 kg menší než u BMW K 1300 GT, takže mi manipulace přišla lepší a přitom je výkon a krouťák vyšší. Naprosto mě zaskočilo, že Haya je celkem hodná motorka, přestože má takovou sílu! Když motor moc nevytáčíte a máte jej do cca 4-5000 otáček a dřív řadíte nahoru, tak je to přesto celkem svižná motorka na cestování a předjíždění, ale nezrychluje nepředvýdatelně, neprotáčí se zbytečně zadní kolo a můžete jezdit s citem bez cukání. Motorku jsem si zamiloval, přestože řídítka níž mi uplně nevyhovovala a k uplný dokonalosti ji chyběl ostřejší nástup brzd. Brzdy nejsou tak tragický jak jsem někde četl na netu. Když to porovnám z BMW, tak rozdíl je velkej. Káčko od BMW má brzdy totiž naprosto jedovatý a v kombinaci s ABS, který je vyladěný mnohem líp než například na Yamaha 1300 FJR, je to v naprostým pořádku, ale ABS Vám do toho furt kecá a kdyby nekecalo, tak to vyžaduje víc citu a zkušenosti v ostřejší jízdě a brzdění. Ale Hayabusa nemá ABS a proto nejedovatej nástup účinku mi celkem vyhovuje. Mnohem líp mám pod kontrolou, kdy mohu ještě tlačit na brzdy a kdy se už přední kolo dostává do smyku. A věřte mi, že ty brzdy nejsou tak slabý, že by do smyku nemohly jít. Když jsem se v Bosně za vesnicí konečně pořádně rozjel, skočil mi tam pes a rozhodl jsem se brzdit místo toho, abych ještě přidal plyn a zajel ho. Důsledkem bylo zadní kolo 20 cm ve vzduchu a přední mi plavalo ve smyku, ale po uvolnění přední brzdy se vše srovnalo a po opětovným rychlým zmáčknutí brzdy, brzdy dobře brzdily a psa jsem nezajel. Na okruh to zřejmě není, ale s tím zkušenost nemám, takže nemohu sloužit. Jsou tady borci co si dělali různý úpravy a takovej Beringer může být fakt pecka.

Proč Hayabusu:

Zjistil jsem, že Hayabusu má ráda jen úzká skupina lidí a většinou na ní nadávají cestovatelé, i když cestovatelské ambice má velké nebo jí odsuzují vyznavači sportovního svezení kvůli její těžkopádnosti. Přitom byla motorka konstruována pro dlouhé přesuny a pro zážitek ze sportovní jízdy.

Cestovatelé neocení sportovní posez a zbytečně vysoký výkon, který způsobuje nadměrnou spotřebu pneu a řetězů. Mě vydržely Dunlop Qualifier II. 10.000 Km a to není vůbec špatný. BMW RT není takovej dravec a vydrží tam cca 12.000 km. Řetězovku jsem dal na jaře novou a řetěz jsem napínal jenom jednou po 200 km, když si sednul. Od tý doby jej pravidelně kontroluju, ale nepotřebuje vůbec napnout. Jen čistim a mažu. Musim se přiznat, že se sportovního posezu mi nevadí stupačky trochu výš než u vysloveně cestovních motorek nebo cendur. Nebolí mě nohy po delší době na mašině víc než na jakýkoliv jiný motorce co jsem cestoval. Musel jsem si zvykat nižší a trochu dál posunuté řídítka. Naštěstí nejsou tak nízko jako na supersportu, ale když jsem strávil celý den na motorce, tak dopoledne šlo, ale odpoledne jsem začínal mít bolesti v horní partii zad. Naštěstí jsem před první letošní motodovolenou s touhle motorkou najezdil cca 2000 km kolem Prahy, takže se tím tělo trochu zpevnilo kde mělo. Potom co jsem strávil 4 celý dny na hayabuse a potom celý 2 dny odpočíval u moře, si unavené svaly odpočinuly a zbytek léta jsem už neměl žádné problémy ani po 1000 km za den! A to jsem najel celkem přes 10.000 km tenhle rok. Celý ten problém s níž položenými řídítky byl v mé (ne)kondičce! Uvažoval jsem o různých možnostech zvýšení řídítek, ale ty kvalitní stojí alespoň 200 EUR a nebyl jsem si jistej jestli tu motorku spíš nezkurvim. Každej začátek sezóny mi chvíli trvá než si na to zvyknu. Určitě neodsuzuju ty, kteří na úkor aerodynamiky a 100% kontroly nad předním kole si řídítka zvýšej. De facto si z toho udělaj motorku podobnou BMW K 1300 GT, Kawasaki GTR 1400 nebo Yamaha 1300 FJR a to nejsou špatný motorky, že ne ?!

K cestování na Hayabuse také hovoří fakt, že dlouhé přesuny z Prahy do zajímavějších míst buď absolvujete po zacpaných silnicích první třídy, které Vás nebaví nebo můžete rychleji po dálnici, ale nikdo ji na motorce nemá rád. Na Hayabuse Vám najednou dálnice vůbec nevadí. Frnknete to rychle od Prahy po dálnici 200 nebo 500 km daleko a pak si můžete užívat nových krásných cest, kde to ještě neznáte.

Supersportovci nemají rádi Váhu Hayabusy (215 kg suché váhy, cca 245 kg se vším včetně 21 litrové nádrže), která má za následek težkopádnost a horší překlápění motorky v sérii zatáček za sebou. Na tohle není co říct. Pokud pojedete ze supersportem, tak v jedný zatáčce Vás asi nedá, díky skvělýmu zrychlení hned za vrcholem zatáčky a díky nízkému těžišti, ale pokud příjde série, tak ani brzdy a ani vyšší váha stroje Vám nedovolí s lehkými supersporty dlouho držet krok. Na rovince je zřejmě zase dáte, ale i litry už dosahují čím dál tím větších výkonů, takže Hayabusa zřejmě brzo ztratí i tuhle výhodu. Skvělá ale věc je ta, že podvozek je velmi pohodlný a v žádném případě nevytřese z Vás duši než přijedete třeba na úpatí Alp. V alpách se pak sportovně vyblbnete a potom můžete urazit ještě další štreku v klidu a pohodlně v údolích třeba k moři nebo po dálnici do Španělska.

To co mě na Hayabuse hodně překvapilo byla spotřeba. Na první delší cestě na balkán jsem na většině cesty měl spotřebu mezi 4,5 a 5 litrů! Je pravda, že jsme byly smíšená skupina, kde převládaly cendura typu Afrika nebo Transalp, takže se jednalo o velice poklidnou jízdu. Mimo obec do 120 km/h a v obci 50-60 km/h na 5 nebo 6 převodový stupeň. Hayabusa s tím neměla nejmenší problémy a odměnila se neskutečnou spotřebou. K 5 litrům mi šla spotřeba ve chvíli, kdy mezi obcema byla zajímavá cesta v horách a kde jsem si to začínal pěkně dávat v zatáčkách. Nejhorší spotřeba za celou cestu byla 7,1, když jsem to rval po dálnici směrem domů a to se ručička tachometru málo kdy dostala pod 200 km/h. Za tenhle rok byla nejhorší spotřeba, když jsem se letos loučil s motorkou před zazimováním a po volné dálnici jsem trhal rychlostní rekordy. Chtěl jsem si vyzkoušet magických 300 km/h a na 100 km volné dálnice jsem strávil polovinu času mezi 240 a 300 km/h. Spotřeba byla v tu chvíli 9,2 litrů na sto.

Teď si asi říkáte, že jsem blázen, když jsem na dálnici jel tak šíleně. Běžně tak nejezdím, ale musím říct, že ta motorka je neskutečně stabilní a nemáte problém se postupně dostat až k takové rychlosti a relativně v klidu si to vyzkoušet. Už v malých rychlostech cítíte, že podvozek a celé naladění motorky Vás přesvědčí o velké stabilitě. K tomu ještě přidáte motor, který Vám je ochoten zrychlit ze 100 na 250 km/h během několika vteřin (nevim, ale asi 10 - 12 sekund) a ve 250 ten motor furt neumírá, ale táhne dál jako by jste jeli jenom 100. Zřejmě díky podvozku nebo sametovýmu motoru nebo náporovému sání a skvělé aerodynamice nebo taky díky všemu dohromady je motorka stejně klidná ve vysokých rychlostech jako v těch velmi malých.

Servis po zakoupení:

Protože kámoš nejezdil na hayabuse 2 roky od nehody na Grossglockneru, udělal jsem velký servis, abych měl klid. Dunlopy byly nový, takže ty zůstaly a až po 10 tis za sezónu 2013 jsem usoudil, že jsou na výměnu. Na zadní pneu už je hladká ploška uprostřed. Na jaře jsem vyměnil řetězovku, olej, olejovej a vzduchovej filtr, kapalinu v chladiči, svíčky, brzdovku a novou gelovou baterku. Po pádu se s motorkou nic moc nedělalo, i když je z pravé strany kapota dost sjetá viz foto. Vyměnila se akorát pravá stupačka a dala se jiná přední maska a známej v servisu, který mi dělal komplet kontrolu, tak říkal, že motorka je ve fantastickým technickým stavu. Je to jeden z mála kterýmu důvěřuju, když už na něco nestačím sám, protože miluje motorky, servisuje je i závodní a sám závodí. Takže kapota i když je dost odřená, zůstala na svým místě. Protože motorka ujela 10.000 km a přede fantasticky, tak ji dám novej lak a na jaře nový gumy, olej a filtr. Podařilo se mi sehnat z anglie origo nálepky, takže po nástřiku půjdou nálepky a teprve potom bezbarvej lak. Původně jsem uvažoval i o jiný barvě, ale je škoda ji nemít v originálu. Ta motorka je legenda a zaslouží si to. Jo a origo nálepky stojí přes 2000 Kč!!!

Výbava: viz Instalované doplňky

Závěrem:

S Hayabusou jsem spokojenej na moje cestovatelský choutky a přitom občasný sportovní ambice v horských úsecích nebo na dálnici. Sice mi bude 38, takže riskování jde dost do útlumu, ale občas chci zažít na motorce i ten opojnej pocit ze zátahu motorky nebo pěkně projetý zatáčky. Když si vzpomenu jak jsem to pálil s klukama u Mariazellu nebo na silnicích na Rakouské straně Šumavy, kde jsem se honil s Yamahou R1 nebo Hondou 929 Fireblade a přitom jsem bez problému stíhal tempo v zatáčkách a jindy zase ujížděl. Nebo když jsem na druhou stranu projel 3600 km do Albánie v naprostý pohodě a se spotřebou 4,5 l na sto, tak si nemám na co stěžovat. Až mi nebude stačit Evropa a budu mít jiné cestovatelské choutky, tak budu uvažovat asi zase o nějakým cenduru. Ale teď je to pro mě ideální motka.

Moji kamarádi pro tuhle motorku nemají ve směs pochopení a nikdo by si ji v mém okolí nekoupil. A to ani kamarádi na Moravě. Pro sporťáky je moc pohodlná, pro cesťáky moc výkonná a pro dobrodruhy málo terénní. Já jsem po sezóně hodně spokojenej a naopak překvapenej, jak se na ní všude dobře jezdí.

Díky za přečtení tak dlouhý recenze. Nechal jsem se unést vzpomínkami na sezónu, Vašimi recenzemi a cestopisy a mám strašnej absťák na motorku! Jestli víte jak ten absťák překonat v zimních měsících a přitom necestovat do Afriky nebo Jižní Ameriky, tak mi to dolu napište.

Parametry, které jsem tady uváděl jsou opravdu jen přibližné. Všechny si nepamatuju. Jenom spotřeba odpovídá přesně. Nevím jestli je normální nebo jen mám takové štěstí, ale zdá se mi naprosto perfektní!