"Pro mnoho lidí, včetně motocyklových novinářů, je to vůbec nejlepší silniční motorka, jaká kdy byla postavena." (zdroj: mcn.com/reviews) - tak uvidíme... ;)
Motorka koupena od Soukromá osoba (není na m.cz) - Měl svatou trpělivost, korektní jednání, ale o co méně jezdil, o to méně se staral. Takže motor přelitý olejem, řetěz s průvěsem asi 5 cm (origoš nářadí i se speciálním klíčem naštěstí pod sedlem = vyřešeno za 5 minut), totálně podhuštěné pneumatiky (viz níže) či nesmyslně dopředu skloněná a nakřivo namontovaná plotna, která svou hranou udělala zářez do podsedlového plastu - to jsem vůbec nepochopil. Asi jinej gang...
Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Kawasaki ZRX 1100: Jedna pěkná mi utekla a všechny ostatní byly buď nad můj finanční strop, nebo zbastlené polovraky.
Honda CB 750: Prakticky nulový výběr pěkných kousků v posledních několik měsících, možná i letech. A taky přesvědčení několika místních členů, že vůbec nemá koule a podvozek taky nic moc. Ani jedno z toho se právě naštěstí o VFR říct nedá...
Suzuki GSX 1200: Žádná nebyla delší dobu v nabídce (což se hned po koupi změnilo). Bral bych i její slabší verzi, ale Inu a vůbec Suzuki mi rozmluvilo několik zdejších zkušeností s ne úplně ideálním zpracováním a naprosto mizerným předkem (želé vidlice a přední brzda).
První dojmy - Zkušební jízda při koupi: Strašně měkký předek a žvatlavý podvozek bez jakékoli odezvy od předního kola, ale to byly jen brutálně podhuštěné pneu (100kPa - :D) a do toho potřeba přetěsnit vidle. Jinak posez příjemný a váha značná... První legální jízda: geniální podvozek na naše prasosilnice - díry žehlí, ale přitom je dost stabilní. Někdo tvrdí, že VFRo má trochu záludný handling, že dlouho jedete v pohodě a pak najednou nezatočíte. Myslím, že tohle můžou říci pouze borci, co jsou zvyklí na moderní lehounké supersporty s ultrakrátkým rozvorem. Jenže VFRo má o cca 40 kg více, takže se musí řídit. Až nechám přetěsnit vidlice, bude to neskonalá paráda. Motor je točivý a přitom se s nim dá hbitě a přitom uvolněně klouzat při 3-4 tis.ot/min. Jsem zvědav, jak bude zvládat náklad.
Motorku bych doporučil pro - Při zkušební jízdě mi ihned došlo, že určitě není pro začátečníky, ani mírně pokročilé (což jsem patrně bohužel já). Ale určitě lepší než nadlitrovej naháč s ocelovym krouticím se rámem, že jo... Je to taková princezna koloběžka - umí všechno, ale nic úplně dokonale. Myslím, že pokud někdo váhá, jakou cestou se vydat, přestupní stanice v podobě VFRa mu může hodně pomoci.
Doplňky na motorce - Kufr Kappa 52 l (!) a plotna Givi s nosičem Monorack - až na demontáž z plotny zatím supr!
Recenze
Dlouho jsem chtěl naháče, byla to jasná volba (asi jako Jihlavanka). Nejvíc jsem prahnul po jedenáctce Rexovi, ale špatný výběr těch modelů, které jsem chtěl, a některé pěkné kousky, které jsem propásnul, mě zavanuly až k tomuhle polovičnímu Ferrari. Je tam tedy dost kosmetiky, kterou budu řešit až naposled (na to to nejezdí), a pár věcí, které jsou potřeba dořešit v důsledku toho, že majitel s VFRem najezdil za poslední 2 roky 800km. Takže nové náplně včetně vidlí, seřídit karbece, vyjezdit starý benzín, napnout řetěz (hotovo) a hurááá!
edit (27.5.2013): velmi záhy proběhnul servis, který čítal přetěsnění vidlí s novou náplní, seřízení podtlaků (hurá, už nestřílíme do výfuku :), výměnu vzducháče (mám sto chutí nafotit ten starý - takovej humus, velebnosti!) a svíček (a už i startujeme bez problémů). Svépomocí jsem paralelně vyměnil olej s filtrem a chladicí kapalinu (to první přelil (a musel poté zase odpustit), to druhé naopak po odvzdušnění 2x dolíval) a několikrát čistil, mazal a šteloval řetěz. Nyní je tedy už možné hodnotit motorku jako takovou a jízdu na ní:
charakter motoru je to, o čem tato strojovna asi nejvíc je. Zábavná už je jízda mezi 3-4,5 tis.ot. a když to díry ve vozovce a strach dovolí, můžete otáčkoměr prohnat k dvojnásobným cifrám a 200km/h je tam až nečekaně brzo a vzhledem k účinné kapotáži a stabilnímu podvozku vám to vůbec nepřijde... S čím se stále trochu nemohu zkamarádit, je řazení nahoru (buďto pouštím spojku moc rychle, ale častěji spíš příliš pozdě, takže plynulost je ta tam), zato podřazování s vrknutím je lahůdkové a dá se říct, že člověk většinou ani nepotřebuje brzdy, všechno odbrzdí motor. V důsledku toho jste ale ve většině zatáček pomalejší, než by bylo třeba a než to vypadalo před nimi, a tak je stále se co učit a nezapomínat, že máte taky koule a přinejhorším docela slušné brzdy.
Jízda se spolujezdcem proběhla jen jedna a zdá se, že tvar a umístění madel není úplně ideální, hlavně v kombinaci s nasazeným kufrem. Taky bylo na místě přitvrdit zadní pružinu, což jsem neudělal, ale přesto o nějakém dorazu s 95 kg baťohem nebyla řeč, jenom to prostě moc houpalo. :) Navíc takto naložená motorka získala na stabilitě. To se ovšem nedá říct při jízdě se samotným kufrem, který, ač dobře připevněn a nikterak nepřeložen, uměl slušně rozkmitat puštěná řidítka a zatáčky s ním byly najednou daleko víc nejistější, než jsem si myslel. V kombinaci s nulovým místem pod sedlem je skutečně asi lepší jezdit s baťohem na zádech a bez kufru.
Jako největší negativum jsem zatím shledal to, že ač jde především o cestovní stroj, VFRo vypadá hlavně pro neznalé jako zatraceně dravé a sportovní náčiní, a tak tandem zůstává obvykle neobsazen a životy tím pádem ušetřeny. Stejně tak bych si rád někdy vyzkoušel jízdu jako spolujezdec a přestože bych kvůli tomu bez skrupulí porušil pravidlo, že ty tři zásadní životní mužovy věci se nepujčují, tak se zatím nenašel nikdo, kdo by mi dal ochutnat (ne)pohodlí VFRáckého zadního místečka.
edit: v prosinci 2013 prodána do dobrých rukou mladému cestovateli do Liberce, stále jsme v kontaktu. Pomalu se hledá nástupce... ;)
pěkné
Krasavice jasna 10b
Krásná mašinka