Nové technologie u oblečení Halvarssons

Povrchová úprava NanoSphere má za úkol odpuzovat vodu a nečistoty z vnější strany, zatímco membrána C-change se naopak stará o stálé klima pod oblečením. Zatím se s oběma revolučními technologiemi současně můžete setkat u dvou špičkových produktů; Halvarssons je používá v bundách Odyssey a kalhotách Mercury. Společný je i původ obou zlepšováků - vyvinuli je specialisté ve švýcarské textilní firmě Schoeller Technologies AG, která má na kontě už celou řadu vychytávek pro motorkáře.

Jak už prozrazuje název, důležitou roli tady hrají populární nanotechnologie, které pracují s rozměry na úrovni jádra atomu - to je pro představu asi tak velké, že se jich do milimetru vejde milion. Díky tomu dosahují specifických vlastností a funkcí, v tomto případě tak jemné struktury povrchu, že kapka vody nebo částečky špíny jsou proti ní mnohem větší a nemají šanci k látce přilnout. Inženýři ze Schoelleru se jako už několikrát nechali inspirovat přírodou, a vzali si za vzor listy rostlin. Ty jsou také většinu času čisté - částečky špíny na ně buď vůbec nepřilnou, nebo se velmi rychle smyjí - a to právě díky struktuře povrchu.
Stejně tak na textilii, ošetřené technologií NanoSphere, se neusazuje voda ani špína, a díky tomu oblečení zůstává čisté a suché. Na rozdíl od běžné impregnace má tahle povrchová úprava prakticky neomezenou životnost a dosahuje výrazně lepších výsledků, pokud jde o odolnost vůči vodě, oleji a všem dalším nečistotám. Účinnost neztrácí ani praním, a tak zřejmě jedinou nevýhodou je, že se nedá koupit ve spreji a nastříkat na libovolnou bundu či kalhoty.
Jak dobře povrchová úprava Nanosphere odolá nejrůznějším testům se podívejte v následujícím videu.

Chvíli horko, chvíli zima - tenhle problém na motorce už někdy řešil každý. Zvlášť cestovatelé, kteří sedí za řídítky od rána do večera by o tom mohli vyprávět. Východiskem mohou být ventilační zipy, ale ty bývají obvykle umístěné i na zádech, kam za jízdy nedosáhnete, a špatně se dají obsluhovat i po zastavení, aniž byste bundu sundali. Kromě toho fungují jenom lokálně, na rozdíl od tzv. funkčních membrán, které odvětrávají rovnoměrně celý povrch. Mezi ně patří také novinka od Schoelleru - membrána c_change.
Prvotní nápad opět pochází z přírody. Vývojáře tentokrát zaujala obyčejná jedlová šiška - tedy konkrétně to, jak rychle reaguje na změny počasí. Otevře se, když je teplo a zavře se, když se ochladí nebo začne pršet. A stejně se chová i oblečení s membránou c-change. Když je teplo a vlhkost pod oblečením stoupá, polymery v membráně se otevřou a vypustí teplo i vlhkost pryč. Zvenku je oblečení ale stále vodě a větruodolné. Když je tělo méně aktivní, poklesne teplota i vlhkost a membrána se opět uzavře. Teplo tedy zůstane u těla pod oblečením.

Membrána c_change ve srovnávacích testech prokázala vynikající prodyšnost, ale možná ještě důležitější je, že propouští vlhkost směrem ven o 25 % rychleji než klasická hydrofobní membrána. V látce  pak díky tomu zůstává méně vlhkosti. Další velkou výhodou při použití v motorkářském oblečení je, že membrána c_change se dá použít i na strečové materiály.
Podrobnosti ukazuje následující video.