yamaha_demo_tour




Test DL650 V-Stroma „po stovce“

Tento článek jsem se rozhodl sepsat, protože můj „Stromek“ je jeden z nejvíce jetých, co se mi podařilo po světě dohledat a i když ještě nemá „nutných“ 200.000 aby šel poměřit třeba s testem Afriky, věřím, že to nebude úplně o ničem. Také bych rád podpořil všechny motorkáře, kteří chtějí pořádně cestovat a při tom si nemohou či nechtějí pořídit drahé stroje typu BMW Adventure či KTM LC8. Nejsem technik, takže můj „test“ není pravým testem s řadou přesných čísel a nenajdete zde ani rozborku motoru s ohodnocením opotřebení jednotlivých dílů. Jde o subjektivní hodnocení „spotřebního zboží“ z pohledu uživatele.

Kapitoly článku

Několik čísel a technický popis:

  • Typ: DL 650 V Strom
  • Rok výroby: 2005, do provozu 10/2005
  • K dnešku najeto: 117 500 km z toho cca 5000km po šotolinách či nezpevněných cestách a cca 20 000km po výrazně špatných asfaltech+občasné terénní vložky po lese či lomu.
  • Plné zatížení (2 lidi+maximum zavazadel) cca 20 000km, velké zatížení (řidič+maximum zavazadel) cca 70 000km.
  • S motocyklem byly jety veškeré jízdní styly od sportovního „na krev“ v Alpách či na okruhu až po pohodové ukolébané přesuny po dálnicích. Bylo ježděno při všech teplotách (od -10 na slunci do +48 ve stínu). Maximální otestovaná výška 3800m.n.m
  • Aktuální výbava motocyklu: ochrana motoru a přesazení olejového chladiče-set od Touratechu, „enduro“ přední blatník od stejné firmy, zesílený padací rám Grave, vypínání světel, vyhřívané hefty, kryty rukou, neoprény na vidlicích, nosiče+kufry HepcoBecker, zadní centrála z litrového stroma, zvýšená a k řidiči posunutá řidítka, „drátový“ kryt světlometu, automatické mazání řetězu Scottoiler, zásuvky, hlavní stojan, hrazda na řidítka pro větší tuhost.

Celkové hodnocení

Úplně nejzákladnější věc při cestování na motorce je z mého pohledu jízdní komfort. V tom zahrnuji věci jako fouká/nefouká, mokré či suché nohy, stabilita a komfort podvozku, dojezd a především spolehlivost. Až v další řadě jsou věci jako bezpečnost, výkony, rychlost, průchodnost terénem a různé technické speciality.

Jízdní komfort - nefouká: v tomhle je Strom opravdu velmi vydařený. Je nutné si dobře naladit výšku štítu (dlouháni používají i nástavec) a pak už je to pohoda. Na dlouhých přejezdech je tato vlastnost hodně důležitá z důvodu únavy a zatížení hlukem. Někomu může vadit, že nevidí přímo před přední kolo, protože kapotáž je hodně v předu. To je pravda a při „hrách“ v terénu je potřeba použít víc intuice a jít třeba dřív do stupaček, ve kterých se ale stojí a ovládá velmi dobře. Celkové naladění ergonomie a ovládání považuji za jednu z největších devizí na V Stromu. Jako spolujezdec jsem nikdy nejezdil, tak nevím „jaké to tam je“ ale ohlasy jsou vesměs velmi pozitivní, především na velikost sedla a velikost a tvar madel.

Mokré/suché nohy: tady má Strom dost rezervy. Je to do značné míry způsobeno mým menším blatníkem, ale i při normálním origo blatníku jde na nohy dost vody. Například u Varadera je to nesrovnatelně lepší. Určitě by se to dalo vyřešit nějakými vychytávkami a udělátky, ale zas tak často neprší.

Stabilita: klidně se nechám nařknnout z podplacené reklamy, ale stabilita je naprosto suprová. Asi je to dáno předimenzovaným rámem na 650-to je ale jedno, prostě i při přetížení motorky se dá v zatáčkách užít dost zábavy - rám se nehne a ovládání je pohodové. Podvozek zmíním níže.

Spolehlivost: z mého pohledu velice dobrá, ale to nechť posoudí čtenáři a majitelé na základě svých zkušeností sami.

Hodnocení „po částech“

Kola: hodně diskutované téma liťáky a dráťáky. Můžu popsat jen zkušenost - chytil jsem takovou díru, že jsem částečně oddělal zadní centrálu a hnul asi o 1cm s ráfkem. Nic neprasklo a kolo mám srovnané - měl jsem E07 s duší, takže vzduch neušel. Totéž měl kamarád (mahoo) na XJ Diverzion a také neprasklo a bylo srovnáno ukrajinskými řemeslníky na koleni tak, že držel i bezdušák. Osobně si myslím, že pokud bude rána tak velká, že praskne lité kolo (nemyslím superlehčené na supersportu), tak se v cestě nebude pokračovat z jiných daleko horších důvodů. Nicméně dráťák se vyrobit dá s pomocí dílů z Caponorda a zručných dobrých kamarádů - před nedávnem se tato úprava úspěšně dotestovala u „pana Zipa“ na cestě z Indie přes Pákistán a Írán, kterou absolvovaly celkem dva „litry“ s třemi lidmi bez technických potíží. Na zadním kole jsem měnil omylem ložiska - asi v 63 000km. Bylo totiž slyšet nějaké cvakání a sibiřští technici usoudili, že to bude ložisko...až po osazení nových bylo jasné, že cvaká rozeta..no..nejsem prostě technik :)

Pneumatiky: měl jsem Anakee, TKC, Touransky,Mitas E07, Dunlopy...je to fuk-každá guma je na něco jiného - píšu to jen proto, že není nutné bát se užšího rozměru na zadek ani duše.

Přední tlumiče: to je místo, kde Strom není úplně podle mého gusta - ale je pravdou, že jej používám někdy na něco jiného než je určen. Asi v 50 000km jsem dal pružiny Hyperpro s dvojím vynutím. Motorka sice jela jemněji na malých nerovnostech,ale přišlo mi, že ztratila trošku stabilitu na předku při sportovní jízdě a v terénu odskakovala. Hodně jsem byl zklamán životností těchto pružin - v 70 000 jsem je vyhodil a vrátil zpět originály, které mám do teď. Pravdou ale je, že už se blíží čas výměny - cosi mi v nich cvaká a nedávno jsem jel na „funglovce“ s 35 000km a rozdíl byl dost značný. Vidle jako takové netečou ani slzičkou. Zdvihy jsou na předku 150mm z čehož je patrné, že na závody v terénu to není-jinak samozřejmě projedete prakticky cokoliv s dostatečnou mírou pohodlí. (enduráci prosím nekřičte-beru to z pohledu potřeb cestovatele).
Přední brzdy: jsou tvrdší na zmáčknutí, ale velmi dobré i při přetížení. Dobře se s nimi dávkuje. Párkrát mi při delších sportovních sjezdech začaly tvrdnout, ale nikdy nepřestaly brzdit :) Kotouče mám zatím původní, opotřebené jsou dost, ale dokud to funguje tak není co řešit. Asi bych měl zmínit občas diskutovanou věc-při brždění předkem se motorka dost „potápí“-zpočátku je to nezvyk, ale „potopení“ nemá žádný vliv na stabilitu, takže jde prostě o zvyk. Nedávno jsem jel na novém Fazeru a přistihl jsem se, že jsem se asi naučil intenzitu brždění vnímat pomocí „potopení“ čumáku, protože mi přišlo, že „to“ nějak nebrzdí..prostě degenerace :) Jinak abych se nikoho nedotkl-Fazer je moc příjemná mašina a krásně tahá.

Kapotáž: vzhled je věc subjektivní, takže nehodnotím (samozřejmě je nádherná!). Funkčně se jedná o jednu z nejzdařilejších částí-na Stromu prostě nefouká. Je akorát nutné dobře si naladit výšku štítu z důvodu turbulencí-někdy je to závislé i na tom, jedete-li solo anebo ve dvou. Měřím 170 cm a mám jí na nejvyšším stupni, někteří velikáni jí mají naopak níž, popřípadě mají turbulátor. Co do pevnosti a pružnosti je kapotáž i plexi dobré-mnohokrát jsem lehnul, mám to různě podřené, chytil jsem i kameny, co mi rozmlátily držák Garmina 550ky a plexi stále drží. Na kapotáži je dost místa na přidělání zásuvek. Rovněž se do ní dají uchytit věci jako ochranná mřížka světlometů či přídavná světla.

Světla: Svítí to fakt dobře. Zatím jsem nejel na ničem, co v základu svítí takhle-prostě pořádné žárovky a velký „voči“. Před světlem mám nainstalovanou mřížku proti kamenům-svařenec roxorů a „králičího“ pletiva-doporučuji všem co jezdí mimo asfalty. Za celou dobu nebyla měněna žádná žárovka (krom rozbitých blinkrů). Jediný problém se světly jsem měl, když mi vyhořely relátka, přes která mám udělané vypínání světel.

Sedlo: pohodlné pro jednoho i dva. Mě jako malému člověku vyhovuje tvar sedla umožňující při zastavení mírné sklouznutí ke straně pro jistější došlap. Potah zatím nepraská a sedlo nejeví známky prosezení.

Hlavní stojan: v základu není což beru jako závadu či nedostatek, protože při cestování je to nutnost z důvodu servisu či oprav pneu „ v terénu“. Dokoupit se dá asi od 5ti různých výrobců, ale vždy to snižuje světlost a při velkém zatížení si při propružení v levotočivé zatáčce dřív brnknete. Myslím, že tady by japonci měli ještě trochu zabrat.

Padací rámy:  nejčastější jsou Givi, moje zesílené Grave vypadají ošklivě masivně, ale dokonale fungují při pádu a jako úchyt při tahání z bahna - neměnil bych. Padací rám doporučuju všem-při pádu bez rámu je hned pod plastem nádrž a také se vám ohnou řidítka, protože jsou dost široká-s padákem tomu předejdete. Vůbec nemluvím o ochraně nohy, kterou padák při položení na asfaltu vytváří-né vždy se noha včas vytáhne z pod motorky.
Ochrana motoru: často diskutované téma. Strom nemá moc velkou světlost, takže je vhodné motor chránit. Měl jsem nainstalovaný origo chránič za ošklivé peníze. Byl dobrý, ale hodně zmenšuje prostor za předním kolem, což se mi (v důsledku mojí chybné montáže) málem stalo osudným-POZOR šrouby držící kryt pod chladičem se při dorazu předního tlumiče dostávají velmi blízko spodní hraně blatníku-zkontrolujte si to kdo to máte nainstalované. Hrozí zaseknutí hlavy šroubu o blatník a následné zablokování kola ve smyslu ovládání(prostě nezatočíte), je to neuvěřitelné, ale ten blatník to udrží a letíte-já málem pod kamion. Nyní mám namontovaný kryt motoru od Touratechu, který zároveň vyžaduje přesazení olejového chladiče-prodává se to jako set. Myslím, že je to perfektní a dobře udělaná věc a podle zářezů na krytu i značně užitečná-nechápu, proč to tam nedávají v základu, nestálo by to skoro nic a zvýší to užitnou cenu o dost nahoru. Na krytu jsem ještě nechal vyříznout otvor pro přístup k vypouštěcímu šroubu, takže se kryt při výměně oleje nemusí sundávat.

Chlazení: za celo dobu jsem neměl problém s přehříváním i přes to, že mám před chladičem pletivo proti kamenům. Možná je to opět důsledek toho, že chladič je stejný jako na litru, takže je s rezervou.

Motor: jak už jsem psal, nejsem moc technik, takže jen laicky-prvních 30 000km jsem dělal servisní intervaly po 6-7 000km jak je psáno v manuálu, pak už po 9-11 000km. Motor má samozřejmě jiný zvuk než funglovky, ale tahá velmi dobře a do otáček jde skoro líp. Asi u 70 tisíc km mi začalo trošku kapat kolem těsnění, kde vylejzá řadička z motorové vany...kape málo, tak to neřeším i když mne to cestou do Kanady stálo týdenní zpoždění motorky na cargu. Olej to nežralo vůbec a asi od těch 70 000 km dolévám cca deci na 2000 km. Je to závislé na stylu jízdy-vyšší otáčky=víc sežraného oleje. S motorem se nedělaly žádné úpravy, neměnily se ložiska..prostě nic. Se startováním nebyl nikdy problém, s volnoběhem taky ne. Akorát na mé první enduro vyjížďce mi to lehlo hlavou dolů a pak to šíleně kouřilo a blafalo...ale vyjezdilo se to samo :)
Maximální ozkoušená výška byla 3800m.n.m. Projevilo se to pouze nižším volnoběhem a možná trochu nižším výkonem-z pohledu cestovního tempa to znát nebylo. Spotřeba je pořád stejná-dlouhodobě 5,4 s bagáží. Dá se jet pod 4,5 ale taky přes 7,5. Novější modely (od r.2007) jsou na tom dle tvrzení kamarádů o cca 0,3-0,5 l/100km líp)

Spojka: v 45 000 jsem dával novou lamelovou sadu a v 75 000 jsem z původní a „nové“ složil třetí staronovou, kterou mám doteď. Ještě chvíli vydrží, myslím. Někdy v terénu, když to moc trápím, je spojka cítit, ale zatím to vždy dobře dopadlo...takže ..je to asi dobře udělané :)

Vzduch: do 50 000 jsem používal klasické filtry, od 50 000 mám pořád jeden KN filtr-doporučuju při první výměně a pak je na dlouho klid a úspora. Servisní interval praní jsem si upravil na cca 20 000km, nebo když klesne volnoběh.

Nádrž: má 22litrů a myslím, že při troše dobré vůle mohla Suzuki ještě 3litry přidat-místo na to je. Je pár míst, kde se to hodí i když to zas není nějak velká nutnost-kanystr nebo PET lahev se dá chytit na padáky nebo kamkoliv jinam a kdo z nás potřebuje pravidelně ujet víc než 450km v kuse?

Palubka: nemám rád digitální věci, takže-spokojenost-je to přehledné a dostatečně velké. Tachometr bohužel využívá skoro celou maximální povolenou odchylku, takže při rychlosti 200 jedete 183-185. Vzdálenosti ukazuje správně. Zásuvky umístíte kamkoliv a vešla by se i malá schránka.

Elektro: Za celou dobu bez problémů, po dvou letech mi odešla baterka-nechal jsem rozsvícená světla a zabilo jí to. Také jsem po jednom pádu nerozchodil pojistný spínač bočáku=nenastartujete-musel jsem ho vyměnit. Je to Japonec, takže má hodně různých "pojistek" na chod motoru-náklonové čidlo, spojkové čidlo, čidlo bočáku….je dobré s sebou vozit malý káblík pro případné odblokování čidla-normálně přemůstkovat a je to-pokud s tím ovšem nemlátíte o zem, tak to nepotřebujete.

Výfuk: mám originál-vedení už vykazuje trochu stáří, ale díra nikde ještě není. Pomocí laďáku se dá docílit krásného zvuku „litrového“ motoru.

Řetěz: přenos síly- od druhé řetězovky mám Scotoiter, takže se o řetěz nestarám skutečně vůbec-samozřejmě krom případného dotažení. Životnost mám od 15 do 30 000km podle značky a hlavně podle toho jak a kde s ním zrovna jezdím a jestli jsem zrovna nezapomněl dolít olej do nádržky. Kdo namítne, že „to“ špiní, tak má pravdu..ale nejsem leštič, tak mi to nevadí-teď už jsem zašel tak daleko, že do nádržky dávám starý Mogul, co jsem našel v garáži ještě do Škodovky 120ky-a je to o.k. :) . Nejdéle mi vydržel řetěz ČZ (32 000 km) a nejméně také ČZ (14500km)..takže je to jedno co tam dáte. Vždycky odejde první náhonové kolečko-hvězdička-takže teď dávám na jednu rozetu a jeden řetěz dvě hvězdičky.
Zadní „pérování“: do 50 000 km jsem měl origo tlumič i péro, pak jsem tam nechal dát hyperpro péro s dvojím vinutím. Bylo tužší, ale nebylo to zas tak moc znát jako na předku. Pak ale přišla po asi 15 000 km osudná ruská mega díra (viz „kola“), kde šel na doraz tlumič i moje páteř.V centrále se (zjištěno až doma po dalších ca 10 000 km) prý nějak kouslo těsnění a jak jsem jel dál, tak se vyžvýkalo a ušel mi tlak...výsledkem byl pokles celé motorky asi o 1,5-2cm. Doma jsem pořídil centrálu z bouraného litra (díky Matesi-dobrý nápad) a tu mám do teď. Chování podvozku se změnilo celkem výrazně-při solo jízdě je motorka míň hravá, ale už při naloženém topcasu je jízda komfortnější a pohodovější. S nákladem je to jednoznačně lepší-možná by stálo za to jí tam dávat od začátku, protože většina V Stromáků jezdí často s baťůžkem a u Suzuki by ušetřily. Jednotka z litra má také o 1cm větší zdvih což se vždycky hodí.

Rám: jak už jsem psal výše-předimenzovaný a tuhý. Povedl se. Dobře se na Stroma věší držáky na kufry a fůra dalších potřebných věcí.

Co bych neměnil:

• pohodlí, ergonomie, krytí proti větru
• motor
• brzdy
• rám, nosnost, tuhost

Co bych upravil:

• tlumiče-na předek vyšší zdvihy, na zadek jen „litráckou“ jednotku
• výfuk-nebylo by od věci najít místo pro vedení roury od výfuku jinudy než pod motorem-rázem by byla světlost o min 3cm vyšší
• zvětšit nádrž na cca 25 l.
• u ABS vypínatelnost – naštěstí ho nemám 

Závěr

Suzuki DL650 je levný univerzál se vším co k tomu patří-nikdy nebude královnou na okruhu ani na krosové trati a na výstavě nikdy nebude focena tisíci reportéry. Je to obyčejná, velmi pohodlná motorka, na které je občas vidět, že je vyráběna pod cenovým tlakem. Je to stroj pro lidi bez rozdílu věku, protože je lehký na ovládání, není zákeřný a ani moc ostrý. Pokud člověku ale není líto motoru a má v sobě kousek toho závodnického toužení, tak při otáčkách mezi 7 a 10000 se to dá krásně užívat a trápit streety a sporty (Mostecký okruh za 2:12 v mých nezávodnických rukách) stejně, jako můžete projet i zdánlivě neproniknutelné kaluže a výjezdy v lese Řáholci.
Pokud to půjde (hlavně pokud budou mít doma pochopení) budu se snažit co nejdříve dotáhnout „test“ na 200 000 km aby se Strom konečně dostal do „lepší společnosti“.
Doufám, že jsem svým „testem“ nikoho neurazil a budu rád za případné připomínky či dotazy, náměty a zkušenosti.
Libor Martínek (Trinidad)


Napište nám podobné zkušenosti s Vaším motocyklem. Zajímavý a věcný článek uveřejníme na našem serveru, navíc od nás dostanete předměty s logem serveru Motorkáři.cz. Případné dotazy směřujte na Info@motorkari.cz

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (277x):
Motokatalog.cz



TOPlist