Ve své době byl motocykl rovnocenným soupeřem ostatním sportovním
šestistovkám typu Honda CBR 600 nebo Yamaha FZR 600 a byl také řazen do třídy supersport. Dnes již pochopitelně oproti moderní konkurenci zaostává, nejen výkonově a tak se o něm dá mluvit jako o sportovně-cestovním. Jeho kvality to ale nijak nesnižuje. V čem ale podle mého názoru pořád drží krok, je design. Ve své době to byla zcela jistě nejelegantnější šestka na trhu a jeden z nejhezčích motocyklů vůbec a i dnes se v konkurenci podstatně mladších strojů rozhodně neztrácí.
Čtyřválcový, řadový, kapalinou chlazený motor poskytuje výkon
72 kW (98 k), což 218 kg těžkému (pohotovostní hmotnost) motocyklu dává slušné zrychlení a dostatek výkonu na velmi sportovní jízdu. Při té se díky tuhému ocelovému rámu cítíte velmi jistě a odpadají jakékoli projevy nestability v zatáčkách. Odpružení je nastavitelné jak vpředu na 41 mm teleskopických vidlích, tak ve čtyřech stupních vzadu na centrální jednotce, takže si podvozek můžete naladit přesně podle potřeby. Dělené sedlo poskytuje jezdci dostatek pohodlí i na delší jízdu, spolujezdec ho má už trochu méně, ale není to zase tak hrozné. Tím se dostáváme k cestování. Na této motorce jsem poprvé vyjel někam dál do zahraničí a podle mě se na větší cestování moc nehodí. Ve dvou a s téměř maximálním užitečným zatížením už nejsou jízdní vlastnosti to pravé, motorka je dost líná, musí se neustále točit a na větších nerovnostech i při nastavené nejtvrdší charakteristice tlumičů občas chytá spodkem. Ale je třeba si uvědomit, že je to původně sportovní šestistovka, kterou jenom čas přesunul do kategorie
sportovně-cestovní a samozřejmě. Neznamená to, že se na ní nedá cestovat, jen to chce (pokud jedete se spolujezdcem) zvolit přiměřenou váhu zavazadel. Cestování naopak nahrává velký prostor
pod sedlem a k dispozici je ještě malá neuzamykatelná schránka pod levým řidítkem, kam se dá uložit např. lékárnička. Jízdní pozice je poměrně pohodlná, je takovým kompromisem mezi sportovní a cestovní. Ochrana před větrem je průměrná, ale dá se výrazně zlepšit vyšším turistickým plexi. Šestistupňová převodovka je odstupňovaná optimálně. Spotřeba se při klidné jízdě pohybuje kolem
6 litrů, při blbnutí na okruhu však není problém jít nad 9.
Palubní deska poskytuje všechny potřebné údaje, palivo hlídá kontrolka spolu s palivovým kohoutem. Brzdy
Nissin jsou zcela dostačující, i když samozřejmě na dnešní poměry jsou už slabší. Ve své době se však jednalo o špičku. Mechanická přístupnost je velmi dobrá, po sundání nádrže, příp. kapot je ke všemu dobrý přístup.
Údržba a náklady na ni jsou srovnatelné s jinými stroji této kategorie, olej s filtrem se mění po 6000 (filtr se může podle výrobce měnit až po 12000, ale na tom by se šetřit nemělo), vzduchový filtr po 12000, stejně tak seřízení ventilů a karburátorů, řetězovka při řádné údržbě vydrží tak 25000, destičky podle stylu jízdy tak 15000, svíčky 12000 km.
Příležitostí k vylepšení motorky je také poměrně dostatek, od výše zmíněného vyššího nebo jinak tvarovaného plexištítku, přes K&N filtr, karburátorový kit, laděnou koncovku výfuku nebo po pancéřové hadičky brzd a mnoho jiného.
Závěrem lze říci, že pokud se rozhodnete pro tuto motorku, určitě nebudete litovat. Výkonným a spolehlivým motorem, nevšedním designem a jízdními vlastnostmi (pokud ji nebudete
nutit k něčemu, na co není stavěná) vás určitě nezklame.
POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE
