Zapomenuté projekty: Čtyřtaktní ČZ 180

Kapitoly článku

Začátky na dvoutaktu
Jak jsem se k realizaci čtyřtaktních prototypů ČZ dostal? Cesta byla docela prozaická, i zde ale hrála roli pořádná porce štěstí a náhody. S bráchou jsme motorkařili odmala. Brácha si v roce 1994 pořídil dvoutaktní ČZ 180 typ 487.4. Stála tehdy v Mototechně v Chotěboři za výlohou, v modré metalíze s bílým rámem a červenočerným sedlem. Cena motocyklu byla kolem 29 000 Kč, díky nadstandartnímu vybavení – kotoučová brzda, metalická barva, to bylo tenkrát něco! Já v té době zrovna jezdil na ČZ 250 typ 455 a samozřejmě se mi moderní 180 líbila. Brácha jezdil na číze dva roky, než přesednul do auta. Takže od roku 1996 jsem na 180 stejně jezdil víc než on, takže mi ji v roce 1997 odprodal.

Původní dvoutakt ČZ 180 typ 487.4 v modré metalíze, zakoupený r. 1994 za 29.000 Kč.
Mezitím jsem pátral po osudu tyrkysové ČZ 180 typ 487.6 z prospektu (viz předchozí kapitola), který jsem tehdy právě v Mototechně viděl. Ptal jsem se jak v různých prodejnách motocyklů, tak i v samotné ČZ Strakonice. Bohužel všude bez úspěchu. Jak je známo, v 1997 skončila výroba motocyklů ČZ, a tak to vypadalo na konec mých snah. Už ani nevím od koho, ale dostal jsem tehdy informaci, že i po ukončení výroby je pořád několik prodejen zásobeno náhradními díly na nové čezety. Pamatuju si to přesně, byl to v Liberci obchod Ducati Motor (RNDr. Libor Vrabec) a u Kladna Moto Robert (R. Papežík). V podstatě šlo o firmy zaměřené na italské motorky, takže měly kontakty na značku CAGIVA a tím pádem i na ČZ-CAGIVA.

Motor je základ
U pana Papažíka mi tenkrát sdělili, že mají několik motorů ČZ 200 pro sériový model Roadster. Mě ale mnohem víc zajímal tenhle motor v modelu 180 typ 487.6 z prospektu. Informace od pana Papežíka byly samozřejmě vodou na mlýn, a tak jsem hned vyrazil na své dvoutaktní 180 z Ledče směr Kladno, abych motory obhlédnul.
Sériově vyráběný motor ČZ 200 typ 866, který Petr zakoupil v roce 1998 za 25.000 Kč.
Když jsem dorazil, jako bych se ocitnul ve snu. Na zemi v obchodě leželo pět fungl nových motorů ČZ 200. V tu chvíli bych býval nejraději vzal všechny, jak mi také paní Papežíková nabídla, ale cena 25 000 Kč za kus byla rozhodující - můžu vzít jen jeden! Když mě to tak napadá, dodnes jsem se nedopátral, za kolik se tyhle motory po krachu ČZ-CAGIVA vyprodávaly, ale můj odhad je tak 10-15 tisíc korun... No každopádně už za týden jsem si to s půjčeným vozem hasil pro vysněný motor. K němu jsem dostal kompletní katalog náhradních dílů na dnes už skoro zapomenutém mikrofiši.

Výroba dílů pro repliku není ani přes detailní technickou dokumentaci rychlou a snadnou záležitostí. Od zdokumentování součástek přes vytvoření výkresu je k hotové motorce dlouhá cesta.
Motor nějakou dobu ležel vystaven v mém pokoji ve stěně, byl to hezký pohled, ale ještě lepší by byl motor vrčící v rámu motocyklu! Takže jsem zatím intenzivně sháněl, kdo by mi zvětšil a vytisknul mikrofiše. To se nakonec povedlo až v ČKD Praha. Dále jsem sháněl elektroinstalaci motocyklu, což se mi podařilo v TESLA Blatná, kde mi i po ukončení jejich výroby elektroinstalací pro ČZ Strakonice vyrobili elektriku z pozůstalých dílů, stála asi 250 Kč. Zbývyjící elektropříslušenství jsem pořídil u pana Papežíka - šlo o regulátor dobíjení, relé startéru, regulátor zapalování, relé zapalování, cívku zapalování - všechno to přesně pasovalo na patice elektroinstalace z Blatné. Ke čtyřtaktní stoosmdesátce už bylo tak blízko!

Dnes už Petr díky získaným zkušenostem staví repliky čtyřtaktních prototypů ČZ v profesionálně vybavené dílně (foto ze stavby stříbrné ČZ 180 typ 487.6 - r. 2013).
Pamatuju si to jako dnes - psal se podzim 1998, když jsem odvezl svou dvoutaktní ČZ 180 ke kamarádovi do dílny. Celou jsem ji odstrojili, vyndali 2T motor a elektroinstalaci a rozřezali jsme spodní část rámu, abychom tam dostali motor ČZ 200. Bohužel tehdy nebylo zvykem, jako dnes, všechno podrobně fotit a dokumentovat, ale pamatuju, že výsledkem nejprve bylo, že v dílně stála na kolech vykuchaná motorka a v ní podložený motor. Chtělo to nosníky motoru! Asi jsem zapomněl zmínit, že jsem povoláním projektant - z prospektu jsem tedy vyčetl a nakreslil přední a poté i zadní nosník, který jsem nechal vypálit a naohýbat. A pak už to šlo: držák hlavy motoru, pospojování a uzavření spodní části rámu, zadní brzdy, úprava záchytu reakce na kyvné vidlici, úprava sání a mnoho dalších prací.

Petrova stříbrná replika ČZ 180 typ 487.6 ve finálním provedení.

Čtyřtakt vrčí - hurá na silnici!
Když byly práce hotovy, kovové a hliníkové prvky byly nalakovány. Finální montáž probíhala u mně v předsíni od zimy 1998 do jara 1999. Zjara jsem měl hotový podvozek s motorem, sáním a elektroinstalací. Výfuk jsem použil ze dvoutaktu, pouze se upravil ohyb kolena a hrdlo, přičemž vypreparovaná koncová tlumivka dala motocyklu příjemný basový hlas. No abych nenapínal, zkrátka už v březnu 1999 jsem v suché koleji vyjeté ve sněhu poprvé projížděl ČZ 180 se čtyřdobým motorem!

Takhle vypadala Petrova ČZ (přestavba dvoutaktu 487.4 se 4T motorem) v první verzi z roku 1999.

Po funkčních testech sem dokončil motocykl do 100% stavu. Tentýž rok jsem na něm úspěšně najel cca 5 tis km, včetně každoročního motočundru. Tehdy jsem taky naprostou náhodou absolvoval neplánovanou srovnávací zkoušku s dvoutaktní ČZ 180. To léto jsme jeli z Českých Budějovic z akce Streetfighter day. Já jel v čele naší kolony. Valili jsme do rovného táhlého stoupání, kde jsem náhle dojížděl pomalejšího motorkáře. Už z dálky bylo poznat, že jede na dvoutaktní ČZ 180. Jel jen s batohem na zádech, ale úplně přikrčen, aby snížil odpor vzduchu. Já s motorkou naloženou bagáží, na pětku, ve vzpřímené poloze a profrčel jsem kolem něj, jako by nic. Moderní motor se dvěma deci objemu navíc a s pěti kvalty prostě jel jak z praku...

Detail modelu 487.4 s vestavěným motorem 4T 200.

Osudové setkání ve Strakonicích
To léto jsem zažil ještě jedno významné setkání. Koncem prázdnin 1999 jsem se dozvěděl, že je v září ve Strakonicích 80. výročí ČZ. Dobře si pamatuji, jak se mi přátelé se zahraničními motorkami vysmáli, když jsem jim navrhoval, abychom tam jeli na víkend společně. Jel jsem nakonec sám a to bylo dobře.

Výroční logo strakonické ČZ z oslav r. 1999.

Páteční podvečer byl plný mraků s průběžnými přeháňkami, ale bylo teplo. Dojel jsem do Strakonic z Ledče někdy kolem 19 hodiny a ubytoval se na internátu tamní školy. Večer byl jediný program - promítání filmu Motocyklení. Přejel jsem tedy do místního kulturáku na sídlišti Mír. Protože už zase pršelo, nabídl mi místní pořadatel, abych si motocykl strčil do vestibulu budovy. V tu dobu již film běžel. V Motocyklení, mimo jiné, jsou zachyceny vzpomínky zaměstnanců vývojových dílen ČZ Strakonice, které byly tehdy již vystěhované a prázdné. Krátký film vzbudil velkou vlnu nostalgie. Když skončil a všichni jsme odcházeli ze sálu do vestibulu, vzniklo v té nostalgické atmosféře velké pozdvižení nad mojí čtyřtaktní čezetou. Okamžitě se rozpoutala dlouhá diskuze nejenom o vzniku té mé, ale i o originálu z někdejšího prospektu. Dověděl jsem se tehdy spoustu zajímavých informací.
Druhý den byl naplánovaný další program oslav přímo v továrně. Ráno jsem jel do prostoru parkoviště před hlavní vrátnicí. Docházel mi benzín, tak jsem jel ještě tankovat. Cestou z pumpy jsem se jen tak náhodou zařadil za muže na motocyklu ČZ. Poznal jsem, že jde o čtyřtakt. Jeho zlatá metalíza mi připomněla, že by se mohlo jednat o prototyp ČZ 350 z roku 1979, o kterém jsem kdysi četl v Gomolově knize o historii ČZ. Zvláštní motorku jsem sledoval, jela k továrně jako já. Takže jsme do prostoru parkoviště, kde se už tvořila výstava, dojeli společně a zaparkovali vedle sebe. Slezu tedy z motorky a honem zvědavě letím k tomu pánovi. Představuji se mu, on se usmívá a představuje se mi jménem - Pudil!

Setkání z roku 1999 a dva prototypy vedle sebe - Petrova ČZ 180 a Ing. František Pudil na své zlaté čtyřtaktní 350.
Nevěřícně zírám na motocykl i na něj. Potkal jsem se s naším nejslavnějším konstruktérem všech čtyřdobých jak závodních tak i prototypových motocyklů ČZ, a ještě k tomu na jednom prototypu přijel! Tehdy jsem zjistil spoustu zajímavých informací a získal hromadu kontaktů, které mi později při shánění dalších motorů a při realizaci dalších staveb prototypů moc pomohly.

Pamětní diplomy z oslav výročí založení ČZ - rok 1999 a 2009.
Hned následující rok jsem pak dokončil přestavbu čtyřtaktní ČZ 180 definitivně na verzi tyrkys podle starého prospektu. S touhle motorkou jsem pak po deseti letech přijel opět na oslavu jubilea značky - tentokrát už devadesátého.

Petrova ČZ 180 v provedení tyrkys podle prospektu (dokončena r. 2000).