Renovace Stadion S11

Začátkem ledna minulého roku jsem si jako každý den projížděl inzertní portál. Co je nového, co přibylo a tak… Klasicky jsem se podíval do sekce literatura k veteránům, na díly k motorkám a pak do poslední sekce - mopedy. Na první stránce jsem si nemohl nevšimnout inzerce s názvem „Starý moped typ 11“.

Renovace Stadion S11

Kapitoly článku

Po rozkliknutí byl v inzerci moped Stadion S11 z roku 1958. Byl v kompletním původním stavu, hliníkový kryt zapalování, měl první plastové šlapky, hliníkové ráfky, stojánek do boku, hranaté uši na rámu, měl dokonce i původní neolámaný kryt nosiče, ale měl už vyměněnou přední vidlici, která měla být pryžová (na 95% měněná v mototechně za bílou). Po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodl, že moped koupíme. Čekalo se na konec aukce a přihazovalo se na poslední chvíli. Během poslední minuty jsem propotil triko, aby mě někdo nepřehodil, a taky že nepřehodil. Moped byl vydražen…! Za pár dnů se pro něj vyrazilo směr Klatovy. I přes to, v jakém stavu byl moped, jel i svítil. Vše na něm fungovalo přesně tak, jako před padesáti lety. Moped byl prostě a jednoduše z 99,999% kompletní!

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen flashem.


Začátkem srpna roku 2010 jsme se pustili do renovace. Sehnal jsem jednu z prvních pryžových vidlic, byla doslova a do písmene „za děkuju“. Jen bych teď rád popsal, proč byla na mopedu vlastně vidlice měněna... První jedenáctky se prodávaly v uvozovkách pár let, a i za těch pár let se na nich podepsal vývoj. Pár věcí se dalo jiných, něco se vylepšilo, něco úplně vyměnilo, a to již třeba zmíněná vidlice. Osobně jsem viděl asi tři nebo čtyři druhy pryžových vidlic, postupně se zlepšovaly, ale i tak je měnili za jiný typ. Měnili se z důvodu, že byly nebezpečné. Uvnitř vidlice je silentblok a ten se kolikrát utrhnul, a nebo samotná vidlice praskla a dotyčný jezdec si pěkně nabil ústa, jelikož se mu přední kolo seklo a šel přes řidítka! I moje vidlice byly popraskané a bylo třeba je opravit. Ještě bych rád dodal, že složit zpátky vidlici byla neskutečná pakárna! Když se mi vidlice vrátila z lakovny, byl tam pěkný nános laku, který bylo třeba obrousit a očistit. No opravdu to byla hrůůůza, zaprášené tváře, probroušené prsty, ale stálo to za to...
Postupně jsem pracoval na jedenáctce. Dal jsem dolů motor, rozebral jsem kostru, připravil vše na lak, na čištění motoru a sháněl jsem díly. Rozebrané díly kostry jsem si nechal opískovat a nalakovat.
Jedna z dalších „bolístek“, tedy alespoň podle mě, byly plastové pedály. Ty, co jsou na mopedu, praskaly. Kdyby člověk na pedál špatně a silou stoupl, tak prostě praskne. Ve šlapkách jsou skleněné odrazky, které jsou z většiny popraskané, a já je musel nahradit plastovými replikami, ale poznat to jde jen z blízka. Šlapky jsem spolu s krytem nosiče vyčistil a výsledek byl famózní. Povedly se mi krásně vyčistit, že vypadají jako nové.
Mezi tím se postupně vrátily díly z lakovny, z chromování, z čištění hliníkových dílů a mohlo se začít vše postupně skládat. Na mopedu byly původní pneumatiky, sice trochu popraskané, ale „snad¨ použitelné. Zakoupili jsme jakýsi přípravek na péči o pneu ve spreji. Po vystříkání spreje na dvě gumy byly krásné a z dálky jako nové. Stáří je sice trochu potrhalo, ale prostě jsem chtěl, aby měl moped původní gumy, přesně s tímto vzorkem. Pár lidí mi říká, že jsem blázen, že mám na motorce, původní padesát let staré gumy. No co? Je tam taky sebevražedná vidlice a taky se na ní dřív jezdilo. Až gumy prdnou, tak na moped zase nasadím stejné, co mám doma.
GO kliky a výbrus mi dělal Milan Dvořák. Jakmile se mi od něj vrátily díly, začal jsem skládat motor. Kvůli výbrusu jsem musel krapet strhnout hranu v hlavě, aby do ní píst nenarážel. Vše šlo hezky podle plánu, do motoru jsem dal nová ložiska, naskládal jsem převody, řadící vidličku atd…
Motor byl hotový a připravený k nasazení do rámu. Rám složit byla celkem brnkačka. Na rám jsem narazil štítek, který jsem očistil a přítelkyně mi ho ručně vymalovala. Postupně jsme složili zadní blatník, na který jsme přidělali nosič, na přední vidlici jsme dali chromové lištičky a vše jsme dali zpátky do rámu
.
Postupně jsme začali dávat do rámu kola, osičky, krytky a vše ostatní, co tam prostě patří. Jak člověk takhle skládá motorku, tak je to moc krásný pocit. Opravit něco, co x let někomu stojí v garáži, rezne to člověku pod zadnicí, kterou si vozil třeba pro rohlíky a nebo s chlapama z vesnice na pivo. No paráda, ale zpátky k renovaci: Kostra byla skoro celá, vše bylo na svém místě, sedlo bylo na svém místě spolu s nepohodlnou gumou, teď už zbýval jen a pouze motor, co čekal na usazení do rámu.
Motor sedl do rámu jak zadnice na hrnec, sice po drobnějším obroušení laku na držácích, ale motor usedl. Až byl motor v rámu, namontoval jsem zapalování. Zapalování a jeho následného seřízení jsem se od začátku bál. Na Jawettě a Jawě 555 mám bezkontaktní zapalování VAPE co se v podstatě jen nasadí, jednoduše seřídí a člověk jezdí. Netrápí ho kladívka, kondenzátor, cívky prostě nic. Musím se přiznat, že mě napadlo dát na jedenáctku VAPE, ale cívka je poměrně veliká, neskladná a nebyla by kam dát, proto jsem se rozhodl, že staré zapalování si opravím a sešteluju si ho sám. Po pravdě to není nic složitého. Demontoval jsem původní kladívko i spolu s jeho osičkou a nasadil jsem novodobé. Nové kladívko se muselo trochu upravit, tuhle kousek ubrousit a zase tuhle zvětšit dírku pro šroubek. Na zapalování jsem použil novou cívku zatavenou v plastu, kterou si chválí dost lidí.
Motorku jsme si snesli na zahradu, nalil jsem do ní benzín a se zatajeným dechem z obavy, že moped nechytne, jsem ho nakopl. Ano, jedenáctka chytla na první(!) našlápnutí. Jediná chybička bylo to, že moped nesvítil. Po zkoumání, jestli není někde zkrat, a nebo jestli je vše zapojené, tak jak má být, jsem zjistil, že je špatná cívka. Ze zásob jsem vytáhl staro-novou, přidělal jsem jí na zapalování a „voalááá“ - moped svítil, přední, zadní, obě světla svítila. Stačilo jedenáctku pojistit a vyrazit na silnici.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen flashem.

Mopeda jsem pojistil za 106 korun na rok a tento týden jsem vyrazil na silnici. Moped jede naprosto úžasně, nevynechává, táhne, no prostě paráda. Teď ho jen zajet a hurá na sraz do Žebráku. Dost lidí se mě ptá, na kolik to všechno vyjde. Kdybych to shrnul bez práce, která je samozřejmě k nezaplacení, tak cena byla kolem 23 tis. bez ceny stroje. Renovace trvala cca 8 měsíců práce a nervů.
U další renovace nashledanou!
Jakub Š.
www.motokuba.cz

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.08
Známkováno: 75x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist