Národní technické muzeum – unikátní sbírka motocyklů nejen české výroby

Expozice historie dopravy v takzvané „dopravní hale“ poutá asi největší pozornost návštěvníků. Právě celé první patro je věnováno motocyklům, kdy k vidění jsou kousky od konce 19. století až po nedávnou minulost. Prohlídka motocyklů začíná nejstaršími stroji a po časové ose se postupně posouváme více jak stoletým vývojem jednostopých vozidel. Kromě motocyklů vyrobených v Československu sbírka obsahuje i několik unikátních kusů techniky ze zahraničí. Můžeme tak vidět krásné kusy z dílen BMW, Indian, Ariel, BSA či Harley-Davidson. Převážně se ale sbírají motocykly domácí výroby, kdy zahraniční produkty tvoří kousky, které se nějakým způsobem zapsaly do české historie.

NTM bylo založeno v roce 1908 a expozice motocyklů je z tohoto hlediska jednou z nejmladších sbírek. První tři motocykly Laurin & Klement s typovým označením Slávia daroval muzeu v roce 1935 Václav Klement, které je nechal za tímto účelem zrenovovat pro výstavní účely, a stal se tak zakladatelem celé motocyklové sbírky. Tohoto počinu si všimli následně i další výrobci, takže krátce poté přibyly do muzea motocykly značek Walther, Jelínek či Satan, které věnovali samotní majitelé těchto firem.

Unikátní je sbírka prototypů Jawa, kterou dodala přímo továrna, a na kterou jsou v muzeu náležitě pyšní. Snahou je budování nejhodnotnější sbírky Československých motocyklů s dlouhodobou koncepcí, nikoliv dělat za každou cenu sbírku největší. Pan Nezmeškal to uvádí na pravou míru: „Nechceme dělat jen to, co muzeu kdo dá, nebo co se nám samotným líbí, ale hlavně to, co by do sbírky skutečně mělo patřit.“

K vystaveným raritám tak patří například nejstarší vystavený kus motocyklu značky Hildebrand & Wolfmüller vyrobený v Německu pravděpodobně v roce 1894, jedná se o první sériově vyráběný motocykl na světě, kdy se dochovalo pouze několik kusů a k dispozici je mají pouze přední světová muzea. Kousek vystavený v NTM je prvním motocyklem této značky, který jezdil po našem území. Z novějších kusů je to pak například závodní čtyřválcová dvoudobá vodou chlazená Jawa o objemu 350 ccm z roku 1967 určená pro silniční závody, která je dosud nejrychlejší a nejvýkonnější Jawou, která byla kdy vyrobena. Hned vedle ní pak stojí čtyřválcový závodní stroj značky ČZ, který je na rozdíl od Jawy čtyřdobý. Oba vystavené kousky si se zájmem prohlížejí hlavně zahraniční návštěvníci, kteří si oba závodní speciály prohlížejí s respektem, a to vzhledem k době, kdy byly takto výkonné stroje vyrobeny. 

Zajímavým a cenným prototypem Jawy ve sbírce je motocykl Jawa 250 DIN (značeno dle německých norem) z roku 1942, která je lakována německou vojenskou šedou barvou a jsou na ní německé poznávací značky SS. Jedná se o tajný vývoj za okupace. Když Jawa chystala novou Jawu 250, jezdily se zkušební jízdy za provozu na německých značkách a s německým benzinem. Zajímavou a zvláštní konstrukcí je bezpochyby také Jawa 500 - 824 z přelomu 70. a 80. let s protilehlými válci (tzv. boxerem). Co se týče značky ČZ, tak muzeum má ve své sbírce unikátní dvouválec s objemem 350 ccm s typovým označením 510 OHC, rozvod ozubeným řemenem, který soukromě vlastnil její konstruktér Ing. František Pudil.

Návštěvníci pak nejsou odkázáni pouze na to, že u vystavených exponátů je napsaný například jen výrobce a rok výroby. Každý vystavený motocykl má před sebou na cedulce vypsané nejen základní technické údaje, ale i krátkou historii toho kterého stroje, ze které je pak patrné, proč je zrovna tento motocykl součástí sbírky.

Exkluzivně pro čtenáře serveru Motorkáři.cz nám bylo dovoleno nafotit motocykl, který ještě není oficiálně vystaven, kdy kromě několika pracovníků muzea a renovátora ho ještě na vlastní oči nikdo nemohl vidět. Premiéru pro veřejnost si odbyde až v říjnu tohoto roku na výstavě „Made in Czechoslovakia“, o které bude zmínka později. Jedná se o nově zrenovovaný prototyp motocyklu s označením Jawa 125, Národní řada I. s jednoválcovým motorem. Tento prototyp byl muzeu věnován z továrny Jawa už v 50. letech minulého století. Na první pohled se jedná o Péráka s přední vidlicí „jakoby“ z Kývačky. Na fotografii to není poznat, ale vše je na motocyklu o číslo menší, než na klasickém Péráku. Na začátku 50. let zahraniční zástupci Jawy chtěli něco novějšího a modernějšího, než byl stávající model Péráka, na tomto základě tak byly vytvořeny prototypy Národní řady I., kdy se jednalo o motocykly od objemu 125 ccm po 350 ccm. NTM se může pochlubit tím, že se v jeho sbírce zřejmě dochoval jediný kompletní kus tohoto motocyklu. V 70. letech se měl motocykl externě renovovat, ale byl pouze do šroubku uložen v krabicích. Nyní se podařilo synovi původního renovátora motocykl zdárně dokončit, a to nejen po stránce vzhledu, ale i plné funkčnosti.

Nejdražším koupeným motocyklem, který do sbírky kupoval pan Nezmeškal, byl motocykl za dva miliony korun, což bylo v době pořizování dost peněz. Tehdejší ředitel odboru na ministerstvu kultury údajně musel bouchnout pěstí do stolu s tím, že se ta motorka prostě koupí. Pan Nezmeškal v této souvislosti vzpomíná i na další peripetie ohledně prodeje tohoto stroje: „V době nákupu pro NTM měl majitel motocyklu asi o milion vyšší nabídku z Anglie, ale i tak chtěl motocykl přes nízkou nabídku z naší strany ponechat u nás, aby jeho vnučka viděla tento kus techniky právě v Čechách.“ NTM se samozřejmě snaží od soukromých majitelů nakupovat především motocykly historické hodnoty, kdy nabízí takovou částku, aby byl prodávající co nejvíce spokojený. Vzhledem k tomu, že se ale jedná o státní organizaci (NTM je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR), je zde tak hlavní potíží především časový limit, kdy jako státní instituce musí mít zajištěno před nákupem mnoho administrativních věcí, například posudky soudních znalců a podobně. „Na druhou stranu je to ale určitý způsob kontroly, protože kdyby se nějaký kurátor náhodou zbláznil a chtěl by kupovat nesmyslné věci, tak se mu to prostě nepovede“, dodává pan Nezmeškal. Sbírka motocyklů je dobře uchopitelná, kdy naše motocyklová historie byla nesmírně bohatá, takže je z čeho vybírat. Jednou z negativních stran věci je to, že motocykly naší výroby v posledních letech stoupají na hodnotě, takže muzeum má velkou konkurenci na trhu historických vozidel. Ačkoliv se muzeum snaží velmi slušně majitelům strojů platit, není natolik pružné jako ostatní subjekty, a spousta věcí pak doslova uteče mezi prsty.

Sbírka motocyklů se jednoznačně nesoustředí pouze na motocykly vyrobené například před rokem 1989. V NTM zastávají názor, že historie začíná dnes a aktuální věci se sbírají celkem snadno, protože se dají koupit v obchodě, což předkové nedělali, takže dnes se tak dost věcí již špatně shání. Důkazem je například nejmladší vystavený exponát - speciál motocyklu Praga ED 610 z roku 2002, který jel slavnou Šestidenní soutěž v enduru, ale jehož výroba pak pro velký smutek vývojářů nepokračovala. Velký nedostatek má pak sbírka paradoxně z období socialismu. Dost motocyklů z této doby ve sbírce prostě chybí a pan Nezmeškal má tak v tomto ohledu ještě spoustu práce před sebou.

Pravidelná údržba vystavených strojů probíhá především v utírání muzejního prachu, který se na motocyklech usazuje a expozice je dělaná tak, aby údržby bylo minimum. Například pumpování pneumatik by zabralo neúměrné množství času. Údržba se tak zaměřuje především na estetickou stránku, aby exponáty nebudily u návštěvníků pohoršení. Vystavené motocykly se kurátor sbírky snaží také občas obměnit, což je trochu problém, protože NTM vlastní kolem 130 motocyklů, ale vystavená může být pouze necelá polovina z nich. Návštěvníkům se tak nejčastěji ukazují nově zakoupené přírůstky. Pan Nezmeškal v této souvislosti upozorňuje na fakt, že expozice samozřejmě není nafukovací a více vystavených motocyklů už se prostě na určené místo nevejde: „Mým snem je mít ve sbírce klidně 300 motocyklů a všechny je vystavovat, ale bohužel to není v současné době reálné. Pevně doufám, že se na to zaměří příští generace.“

Kdo by měl zájem o zapůjčení nějakého motocyklu třeba pro film, tak po minulých negativních zkušenostech s půjčováním techniky, se za tímto účelem žádné nepůjčují. Výjimečně se zapůjčují především partnerům, kteří se zabývají podobnou tématikou, což jsou především státní muzea, která ručí za to, že se exponátům nic nestane. Pan Nezmeškal doplňuje, že u soudu je pak úplně jedno, jestli jste někomu půjčili motorku, nebo korunovační klenoty. Opatrnost je tedy v tomto směru na místě. Nejvýznamnějším partnerem muzea je pak expozice na hradě Kámen, která vznikla v roce 1974, kde je z NTM dlouhodobě zapůjčeno několik desítek předmětů, včetně motocyklů.

Soukromý sběratel, který by si snad brousil zuby na nějaký z vystavených exponátů, má smůlu. Jako každý státní majetek podléhají i vystavené motocykly určitým regulím, a celkově se expozice rozprodávat nemůže a ani nesmí. Ani po odchodu pana Nezmeškala se tak pro expozici nic nezmění. Každému bývalému majiteli je tak zaručeno, že o motocykl bude slušně pečováno a bude tu uchován pro příští generace, což žádná soukromá sbírka nemůže zaručit. „Je to asi tak reálné, jako když chtěl Harry Jelínek prodat Karlštejn“, dodává s úsměvem pan Nezmeškal.

Co se týče „neposlušných“ návštěvníků, kteří například poškodí vystavené motocykly tím, že si na památku odnesou nějaký díl, tak za dobu znovuotevření muzea, kdy jím prošlo okolo 1,5 milionu návštěvníků, byla zaznamenána ztráta tří drobných součástek. Celkově tak pan Nezmeškal hodnotí tuto bilanci pozitivně: „Na jednu stranu je to velice smutné, na stranu druhou je poměrně dobrou vizitkou, pokud uvážíme, že se na půl milionu lidí vyskytne jeden blbec.“ NTM tak chce poděkovat všem návštěvníkům muzea, že se ke sbírkám chovají slušně a exponáty si prohlíží skutečně pouze očima. V muzeu funguje moderní bezpečnostní systém obsahující například kamery, elektronické závory, také se zvýšila úroveň fyzické ostrahy objektu.

Kromě samotných vystavených sbírek má muzeum velice slušně vybavený archiv, k dispozici je veřejnosti také odborná knihovna, připravují se různé programy pro školy. Za zmínku stojí také možnost objednat si komentovanou prohlídku a také fakt, že prostory muzea se dají pronajmout pro společenské akce včetně svateb či oslav významných výročí.

V roce 2018 čekají pana Nezmeškala přípravy hned dvou akcí. V letní sezoně se chystá menší výstava připomínající vznik nejstaršího H-D clubu na světě, kterým, jak je známo je ten, který byl založený v Československu v roce 1928. V souvislosti se stým výročím založení Československa pak proběhne 18. října vernisáž výstavy s názvem: „Made in Czechoslovakia aneb Průmysl, který dobyl svět“, jež představí návštěvníkům technický a průmyslový vývoj československého státu za dobu jeho existence, tedy od roku 1918 do roku 1992. K tomuto významnému výročí se chystá také spousta doprovodných akcí.

Pan Nezmeškal již nyní avizoval, že v roce 2019 se chystá výstava k výročí založení značky Jawa mapující zejména historii jejích závodních silničních motocyklů.

Otevírací doba muzea:

Pondělí:                        zavřeno
Úterý - pátek:               9-18 hod
Sobota, neděle
a státní svátky:            9-18 hod

Vstupné:

Plné:      220 Kč
Snížené: 100 Kč
Pro seniory (nad 65 let), držitelé průkazů ZTP, ISIC, ITIC, Staff Card, děti 6–15 let, studenty SŠ a VŠ (do 26 let) po předložení studijního průkazu
Rodinné:        420 Kč
Pro rodiče s dětmi do 15 let (maximálně 2 dospělé osoby a současně maximálně 3 děti)
Vstup zdarma:  Děti do 6 let, dětské domovy, SOS dětské vesničky, držitelé průkazek: ZTP/P a jejich průvodce.

Informace o redaktorovi

Karel Novák - (Odebírat články autora)
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE