globalmoto_duben_nolan




Yamaha YZF R6R

V loňském roce jsme Vám přinesli test Yamahy R6, letos máme pro Vás novinku pod označením R6R, která se na trhu objevila po boku stále prodávané „loňské“ R6tky. Jedná se už o čtvrtou generaci celosvětově jedné z nejúspěšněji prodávaných šestistovek. V následujících řádcích se zaměřím na některé vybrané změny, ve kterých se oba motocykly liší.

Kapitoly článku

Design


Jestli si předešlé tři generace R6tek byly vzájemně dost podobné, tak tato generace vypadá zcela jinak. Při prvním pohledu na tento nový model se oči zaměří na nezvykle krátký tlumič výfuku, na místo klasické koncovky. Zcela přepracovaná je přední část motocyklu, zejména oblast otvoru pro přívod vzduchu do komory sání a přední světlomety. Tvář motocyklu tak působí ještě sportovnějším dojmem, než předchozí verze. Zcela jiné provedení je také zadní podsedlové části, kde v případě, že si odmyslíme líbivý a zajímavě provedený držák SPZtky, který se dá i jednoduše vymontovat, dostáváte vzhled hodně příbuzný závodním speciálům. I boční kapotáž a kryt nádrže se podstatně změnily a dotvářejí tak celkově vzhled R6tky, která působí mnohem lehčím a obratnějším dojmem.




Motor


Díky úpravám na motoru, má nová R6R 133 koní při 14 500 ot/min, což je asi o 7 koní více než měla předešlá verze a maximální výkon se tak přesunul i do vyšších otáček. Červené pole otáčkoměru tak nyní začíná až v 17 500 ot/min. Kroutící moment zůstal zhruba na stejné úrovni jako u předešlé verze. Motocykl je o 1 Kg lehčí a tak populárně sledovaný poměr výkon/váha ještě o trochu vzrostl.


Průběh výkonové křivky podle mě trochu ztratil v nižších otáčkách a tak nástup je mírný a až od nějakých 8000 ot/min začíná teprve to pravé peklo. Jednotlivé rychlostní stupně zapadají přesně a lehce, tak jak nám to Yamaha předváděla i v minulých letech, jen pohyb nohy s řadící pákou se o trochu zkrátil.

Podvozek


Zde bych neměl žádné výhrady. Vcelku dobře tlumí nerovnosti a přispívá k celkově ještě lepší ovladatelnosti než u předchozí verze. Navíc ho lze individuálně nastavit dle vašich potřeb. Brzdný účinek je dostatečný a dobře dávkovatelný jak na přední, tak i na zadní brzdě.


Jízda


Při prvním usednutí na motocykl je jasné, že váha se více přesunula na přední část motocyklu, celkově se cítíte dost nakloněni dopředu a ani na chvíli nemůžete pochybovat na čem, že to vlastně sedíte. Typicky sportovní posed. Po rozjetí a projetí první zatáčky jde Yamaha tak lehce do zatáčky, že si říkáte, že to snad ani s takovou lehkostí není možné. Opak je však pravdou, skutečně se Yamaha krásně pokládá a průjezdy zatáčkami jsou tak téměř pro každého hračkou.




Problém pak trochu nastává s celkově posazeným maximálním výkonem do vyšších otáček. Když jedete v otáčkách nízkých, motor trochu postrádá dynamiku a tak výjezd ze zatáčky je dost pomalý. Nezbývá než si zvyknout a jezdit zatáčky na nižší rychlostní stupně než jste zvyklí z obdobných strojů. Potom se ale výkon pohybuje už v horním spektru otáček, plynová rukojeť reaguje na sebemenší pohyb a při prudším otočení musíte dávat pozor na to, co vám dělá zadní kolo. Pro některé lidi to může být trochu zrádné, každopádně jde o zvyk.


Na druhou stranu se stáváte s touto šestistovkou rychlejší ve výjezdu ze zatáček, pocit z jízdy je perfektní a motocykl se stává tak i zábavnějším. Já jsem si na to zvyknul docela rychle a celkově mi tento styl jízdy přirostl dost k srdci. Ve chvíli, kdy jsem předával stroj kolegovi bylo loučení se s touto kráskou opravdu těžké. Ovladatelnost a průjezdy ve vysokých otáčkách bych hodnotil na výbornou. Na čem se to trochu negativně projeví je spotřeba, která u této generace nepatrně vzrostla. Nemám to tedy potvrzené přímým porovnáním, ale jelikož mě tato verze nutila jezdit trochu ostřeji, tak je to dost pochopitelné.

Přístrojová deska


Ovládací prvky jsou nezměněny, budíky podsvícené do červena působí efektně a jsou z nich dobře čitelné všechny údaje. Zpětná zrcátka nejsou jen na ozdobu, ale když si je dobře nastavíte, tak můžete očekávat i dobrý rozhled za sebe. Pro někoho může být problémem prostor pod sedlem spolujezdce, kde není už místo ani na ten zámek. Tedy lépe řečeno, zde není místo totiž už vůbec žádné. Navíc z vlastní zkušenosti vám mohu doporučit, abyste spolujezdce v tomto případě nechali raději doma. A to sem tam vzadu strávil pouze jen 30 Km. Díky celkovému sportovnímu duchu tohoto motocyklu jsou však tyto výtky zcela opodstatněné.


Závěr


Yamaha asi dobře ví, proč ponechává na trhu i původní verzi pod označením R6 za cenu 259 900 Kč. Ta totiž pokryje klientelu zákazníků, která hledá sice motocykl sportovní, ale ne předurčený strhávat rekordy na závodním okruhu. To bude s úspěchem plnit nová verze pod označením R6R za 319 000Kč. Navíc tak tento výrobce dohání náskok Kawasaki nebo Hondy, které už i dříve nabízeli vždy dvě verze jejich šestistovek.

Informace o redaktorovi

Pavel Růžička - (Odebírat články autora)
Petr Szabó - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):
Motokatalog.cz



TOPlist