Yamaha YBR 125 (vs. Honda CBR 125)

Yamaha se jako první ze zavedených a renomovaných značek rozhodla nabídnout na evropských trzích model využívající čínský výrobní potenciál. Podívejte se s námi, jaká je Yamaha YBR 125 a jak obstála v porovnání s etalonem této kategorie - Hondou CBR125 (samostatný test motocyklu Honda CBR125 ročníku 2004 najdete zde.

Yamaha YBR 125 (vs. Honda CBR 125)

Kapitoly článku

Málokdo ví, že model YBR125 se poprvé objevil již v roce 2000 a byl uveden na jihoamerické trhy. Byl vyráběn hlavně v Brazílii, odkud byl v Evropě nabízen třeba v Itálii a Turecku. U nás prodávaná Yamaha YBR, představená v roce 2003, vychází z modelu navrženého pro čínský trh, kde je také vyráběná. Původně měla být v nabídce jen pro střední a východní Evropu, ale díky změnám věkových omezení pro začínající řidiče se brzy objevila i v dalších zemích, například Francii a Španělsku. Ve Francii je navíc nabízena i jako YBR125 Diversion s krásnou polokapotáží připomínající zašlou slávu modelů XJ 600/900 Diversion.




Model pro porovnání, Honda CBR125, je snem mnoha začínajících motorkářů. V samostatném testu obstála výborně. Letos testovaný model se lišil jen drobnými vylepšeními a tvary kapotáže. Při srovnání s YBR bylo zajímavé sledovat, zda bude konkurenci převyšovat i něčím jiným než cenou a slušivou kapotáží, když přitom papírové parametry vypadají podobně. Jak se těch pár rozdílů projeví v provozu? Musím ale konstatovat, že CBR nám opravdu sloužila jen jako metr pro měření Yamahy. Nejde o klasický srovnávací test, protože obě mašiny spadají do odlišných kategorií.




Ale zpět k YBR. Na pohled jednoduchý a slušivý naháč. Starší a praktičtější konstrukci prozrazuje hlavně zadní odpružení po stranách, absence čiré optiky v světlometu nebo třeba ne úplně moderní tvar litých kol. Na důraz na užitnou hodnotu upozorňuje také praktický zadní nosič, který zároveň funguje jako madlo pro spolujezdce. Zbývající prvky už nesou moderní rukopis - klasický tvar nádrže a řešení bočních plastů i zadního světla v ničem nezaostávají za posledními modely konkurence. Co je ale ještě důležitější, všechny komponenty vykazují kvalitní zpracování. Výtku bych si dovolil jen vůči chromovým šroubům trčícím z druhé strany černých budíků přístrojovky jako pěst na oko.


Posaz na YBR je trochu zvláštní, nohy jsou předsunuté dost dopředu. Hodně mi to připomínalo posaz na Simsonu, na kterém jsem kdysi v minulém století/tisíciletí začínal. Celkově je posaz díky málo pokrčeným kolenům pohodlný a díky slušně polstrovanému sedlu se dá snést i celodenní pojíždění, což na stopětadvacítkách není až tak samozřejmé. Srovnání s CBR je v tomto hledisku skoro nemožné - zatímco YBR nabízí posaz skoro jako u skútru, CBR je proti ní supersport. Váha těla vysunutá na řidítka, stupačky posunuté dozadu, sportovnější sedlo dělané spíš na nějaké to povysednutí, než na dlouhé jízdy. U obou modelů ale byla hlavním ergonomickým problémem moje nadměrná výška. Pokud tedy máte přes 180 cm, na CBR125 rovnou zapomeňte. Na YBR se dlouhánovi sedí o něco lépe, ale i tam bych těch 180-185 cm výšky odhadoval jako limit.


Přístrojové vybavení YBR obsahuje vše potřebné - klasický tachometr a otáčkoměr, celkové a denní počítadlo kilometrů a kromě povinných kontrolek také nadstandard - ukazatel množství paliva v nádrži. Zrcátka testovaného kousku moc neladila s klasickým designem - tak jednoduchému naháči by určitě víc slušela kulatá zrcátka. Co se výhledu týče, něco vidět bylo, ale u modelu určeného do města bych čekal lepší výhled. Trochu mě taky zamrzela absence postranního stojánku a ani hlavní stojan mě moc nenadchl, na lehkou stopětadvacítku by mohla jít YBR vyhoupnout na hlavák o něco jednodušeji.


Příjemné na druhou stranu bylo integrované zamykání řidítek do zapalování, to v této třídě zatím není úplně samozřejmé. Pro porovnání - jak je na tom CBR? Přístrojová deska kapotovaného motocyklu nabízí stejné množství informací, ale zabalených do sportovního pocitu. Místo hlavního stojanu má CBR jen boční stojánek - to je u sportovně laděného modelu logické. Zrcátka proti YBR poskytují o něco málo lepší viditelnost.


Čtyřdobý vzduchem chlazený jednoválec Yamaha o objemu 123,7 ccm je posazen do středních a vyšších otáček. Konstruktérům se podařilo postavit motor téměř bez vibrací. Ty se dostaví až v nejvyšších otáčkách, které YBR až tolik nesvědčí. Přetáčení k 8tis ot/min už nepřináší nárůst výkonu, vyplatí se řadit a udržovat ručičku otáčkoměru mezi 6500 a 7500 ot/min. Maximální výkon má od roku 2005 hodnotu 10 koní při 7800 ot/min, krouťák je 10 Nm při 6500 ot/min. Předchozí verze byly o něco výkonnější, za ty chybějící 3 koníky proti minulosti bohužel může katalyzátor ve výfukové soustavě. Motor poskytuje dobrý průběh výkonu, kdy hlavní síla je soustředěna na vyšší-střední otáčky. Motocykl je vybaven elektrickým startérem a navíc záložní startovací pákou, při startování ale musíte sáhnout dolů ke karburátoru, kde je umístěn sytič. Motor vyžaduje poměrně důkladné zahřátí - takové to "ohřát to pomalou jízdou" tady moc nefunguje, motor škube a dává najevo, že tento přístup nepodporuje.
U tuhé převodovky si majitel musí zvyknout na relativně značnou sílu, kterou řazení vyžaduje, a taky na převodovku nesmí moc pospíchat. Převody jsou spíše kratší. V porovnání s Yamahou je malé cébéerko sporťák. Motor je posazený více do otáček a má o trošku více výkonu. Na druhou stranu ale ve městě vyžaduje více řazení, převodovka je podstatně jemnější a lehčí než u Yamahy, ale nejpřesnější zrovna není, pár "nedořazení" jsem během testu potkal. Co se maximálky týče, Yamaha pohodlně vytáhne 80 km/h, pak už stoupají vibrace a motocykl jen neochotně zrychluje, aby při příznivých podmínkách dosáhl 100 km/h. Honda dokáže vytáhnout ještě o 10 km/h (někdy i 20) více. Co se spotřeby týče, u obou modelů máte záruku, že se vejdete pod 4 litry/100km. No a jak se oba modely chovají v zatáčkách a na nerovnostech? Yamaha má živé řízení a neuvěřitelný rejd, díky kterému ji otočíte "na pětníku" a proplétání městským provozem je požitek. V zatáčkách se ale projeví měkké přední odpružení a mašina se dost kroutí. V náklonu to chce pevně sevřít řidítka a usilovně držet stopu. Moc chuti do větších náklonů nepřidávají ani tuhé pneumatiky s univerzálním vzorkem - které ovšem zase oceníte, když budete muset někde u rybníka sjet na polňačku či na trávu. Tahle holka zkrátka na broušení sliderů není. Na hrbolech je jízda díky měkkému předku vcelku v pohodě, ale držení stopy je díky absenci odezvy od předního kola trochu jankovité.
CBR v zatáčkách dělá čest svým větším sestřičkám. V porovnání s YBR s jistotou krájí zatáčky, řízení je klidné, nenechá se hned tak rozhodit ze stopy. Logicky si to ale odnesete na hrbolech, které si vyžerete do rukou.


Co se brzd týče, tady se Yamaha YBR moc chlubit nemůže. Jednopístek kotoučové brzdy vepředu sice má dostatečný účinek, ale není moc citlivý a hůř se dávkuje. Zadní bubnová brzda naopak plní svoji úlohu a má slušný účinek.
CBR s dvoupístkem vepředu dodává přesně to, co se k tomuto modelu hodí - razantní a snadno dávkovatelné brzdění, které přitom zvládne ukrotit i začátečník. Zadní brzda ale tak účinná není. A jak se spolujezdkyní? Yamaha poskytuje docela dost místa a pohodlí a motor pěkně táhne při středních otáčkách. Po zatížení zadku je ale řízení trochu nejisté a při rozjezdech do kopce má sklony si přizvednout přední kolo.
Kupodivu i na CBR se dva lidé vcelku únosně svezou, řidič ale musí naprosto přesně řadit a správně odhadovat, který převodový stupeň plné zatížení ještě "pobere". Pokud se vám podaří spojit příjemné s užitečným a přesvědčíte slečnu, aby se pořádně přitiskla na vaše záda, zůstanou i jízdní vlastnosti v zatáčkách velmi slušné.


Takže pokud to shrnu, Yamaha YBR 125 je praktická motorka za výbornou cenu. Je jen o pár tisíc dražší než čínské dovozy na obdobné či o něco nižší technické úrovni. Za zmíněný příplatek ale získáte kvalitu zpracování a jistotu servisního zázemí značky Yamaha. YBR je hodně univerzální a pohodlná, má nezničitelný motor, jen na podvozku a řízení už je trochu znát konstrukční stáří. Je docela pohledná, takže v osmnácti na ni před školou taky něco ulovíte.
Honda CBR 125 spadá do úplně jiné kategorie a za jiné peníze poskytuje jiné vlastnosti i image. Svému majiteli zajistí první zážitky ze světa sportovně laděných motocyklů a naučí základy, se kterými se za pár let může posadit do sedla nějaké té pětistovky - nebo rovnou CBR 600?.

Informace o redaktorovi

Filip Tichý - Výška testovacího jezdce: 195 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.67
Známkováno: 9x

Náš tip

Yamaha YBR250

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist