Yamaha XSR 900: Tohle retro není pro starý!

O XSR můžu hned na úvod říct, že tuhle motorku strašně miluju. Tohle není motorka na parádu. Retro styl už frčí nějakou dobu, ale všechno je to takový kafíčko a drátěný kola, sem tam chrom. Jenže XSR, dámy a pánové, funguje přesně tak, jak prohlásil výrobce. Tady a teď říkám, že na rukou budete mít mozoly od tý petelice, co ze sebe motor po každém přidání vyfoukne. A jestli ne, tak deset ran křížovým klikovým hřídelem z tohohle devítikila na holou. Potom jste totiž nepochopili, že tohle je krutej závoďák...do města.

Výroční edice v závodních barvách jakoby dodávala mému rozporuplnému názoru na motocykly tohoto typu na významu. Lakování přitahuje pozornost a byť by se tady hodila spíš nějaká matná šedá, zelená, tak nelze říci, že je vyloženě mimo. Jakmile pak zatáháte pořádně za plyn, budou tyhle sportovní barvičky dávat smysl, ale o tom až později. Teď se pojďte pokochat designem.

Po dlouhé době motorka, která mě hodně zaujala a dle názorů okolí v tom nejsem sám. Zapomeňte na design na obrázku a zajeďte k dealerovi si ji osahat. Je to poctivě udělaná motorka, byť ne všude je kov. S váhou u XSR připravené do provozu se pak dostáváme na 195 kilogramů a to je moc hezké číslo. Plastů je tu minimum a pokud nejste vyloženě pedant a nemusíte na všechno sahat, ustojíte to bez nějakých návalů. Například výztuha předního blatníku - plast, zadní světlo - plast. Zbytek je paráda, ale pár věcí bych poladil. Právě zadní světlo komplet s blatníkem a držákem na značku si říká o odstranění. A bakule pod motorem alias katalyzátor by pak mohla díky Akrapoviči zmizet úplně. Mimochodem výrobce tuto možnost v nabídce má a mimo ní ještě dalších více jak 30 doplňků. Dál už ale s designem není potřeba nic dělat. Dobrá volba padla na zlaté přední vidlice a černé přední světlo a zpětná zrcátka. Pokud chcete od motocyklu moderní vzhled, moderní techniku a zároveň se vám líbí klasický styl motocyklů, nemůžete si vybrat lépe. Od XSR dostanete všeho vrchovatě.

Sedí se tady dost vysoko a na zalehávání a nějaké nepohodlí zapomeňte. Výrobce šel nejjednodušší cestou, udělat motorku pro každého. Místa je tu dostatek. Mezi nataženýma rukama k řídítkům a vašim tělem je dost prostoru. Nohy jsou v přirozené poloze a nikdy jsem neměl sebemenší pocit, že by mi něco vadilo. Po týdnu testování pak mohu prohlásit, že tohle je vůbec jedna z nejlepších pozic řidiče, jakou jsem kdy okusil. Snad nikdy jsem se tak netěšil opět do sedla jako tady. Ducati Scrambler, podobný stroj, je taky pohodlný, ale sem tam jsou věci nad kterýma přemýšlíte a víte, že by to šlo udělat líp. Tvar řídítek, umístění stupaček, atd. Jenže to by nebyla Ducati. Podobný je ještě posed Suzuki GSX-S1000F, ale ta má nižší řídítka. XSR900 je tedy opravdu TOP.

XSR je vstřícná a rovný pohodlný posed oceníte nejen při blbnutí, ale i na delších cestách a při nepřehledné situaci v provozu. Stačí, že vás nějaké auto zdržuje a jelikož vidíte přes něj už dávno víte, že před ním je čisto, otočíte heftem a jste tam. Tohle musím zmínit hned na začátek, protože předjíždění je na tomhle biku úplně ta nejlepší věc. Je to souhra zmiňovaných věcí. Tedy perfektní pozice za širokými řídítky, které vybízejí k rychlé a přesné manipulaci a pokud k tomu máte i dostatečný výkon, dostanete se do problémů jen výjimečně. A že tenhle motor funguje, o tom nepochybujte. Tříválec z Anglie by se měl mít na pozoru, protože Yamaha svůj klenot postupně vylaďuje. Brblal sem loni v testu MT-09 nad škubáním elektronického plynu, brblal jsem i nad vibracemi motoru a letos už sem dobrblal.

Přepínání palivových map je tu stále stejné, tedy mapy A, B a Standard . Odezva plynu je rozdílná, kdy se od měkkého Béčka, přes univerzální Standard dostanete na plnotučné Áčko. A ani v jednom případě nepotřebujete přemýšlet, že vás motor otravuje škubáním. Rozdíl v přepínání map je patrný a v dešti si volím Standard a tím reakci motoru a plynu zjemňuji.

Většinu času jsem pak ponechal právě zmiňovanou prostřední mapu a nepřišlo mi, že bych v provozu ztrácel a že by mi Áčko chybělo. Mapa A se však hlásí o slovo, když chcete aby XSR900 ukázalo svou drsnou tvář. Ve spojení s přesným podvozkem a tuhými tlumiči se pak jedná o naprosto unikátní závoďák. Charakteru má přitom motor na rozdávání a drajv krouťáku, který se dere od 6000 otáček z motoru všemi směry, si vás omotá kolem prstu. Motor je tedy starý dobrý tříválec a nespokojil se jen s tím, že je vyhlazený od rušivých elementů. Jakmile zkrátka přijde na řadu chuligánství, ukáže že má koule.

Viset na plynu na rozvášněnym tříválci je jako posadit se na bednu s petardama. Jakmile to chytne, už to nezastavíš a bouchá to pořád stejně. Tam, kde na čtyřválci šplháš postupně na vrchol a na dvouválci zarachotíš od volnoběhu abys hned umřel, tam tři válce chytnou saze odspodu a nepustí. Nepustí, dokud si nestrhneš všechny mozoly na rukou, který sis tady vypěstoval. Je ale potřeba říct, že odpich má XSR už od volnoběhu, ale do 3000 se motor chová příjemně gumově a je teda ideální i do ucpanýho města. Motorka funguje fantasticky v reálném životě, kdy se pohybujete nejčastěji mezi 50 a 120 km/h. Tady je XSR900 dokonalé a ještě jednou píšu, že dokonalé. A to jak ve městě, když chci kličkovat mezi auty, nebo na okreskách na oblíbené trase v plném tempu. Ale i v dešti, v místech kde to neznám a potřebuji, aby mě motorka šla na ruku a byl jsem si jistý. Všude tam je XSR flexibilní a i přes svůj charismatický motor si neklade žádné požadavky a podvozek vždy příkladně poslouchá.

A u podvozku bych se chtěl ještě zastavit. Tady můžu bezezbytku použít přirovnání, že je dobře tuhý. To sebou nese sportovní jízdní vlastnosti, přesné vedení v zatáčkách a pocit z předního kola jako ze sportovní motorky. I přesto, že sedíte rovně a nemáte tolik zatížený předek, není řízení odtažité. Tlumení ale přesto pracuje na plno, abyste neměli naklepaný ledviny a zároveň to s váma moc nehoupalo. Při hodně agresivní jízdě, ke které motor vybízí s každým rychlejším pohybem plynu, je vidět, že se tlumení neodfláklo. Yamaha si moc dobře spočítala, že pustit mezi lidi takhlej ostrej motor na vyměklém podvozku by byl obrovskej průšvih.

A tim se dostáváme k brzdám, kterými jsou typicky yamahácký zátkovaný čtyřpístky, kde se rovněž nešetřilo. Jasně, na první pohled to nejsou žádný Brembo, ale tohle funguje taky. Nástup je okamžitej, ale jemnější. Brzdný efekt neni vůbec gumovej a necitelnej, vždy víte jak moc ještě máte na páčku zabrat.

Za budík se sice moc neschováte, ale najdete tu vše potřebné. Sklon budíku pro odečítání údajů je perfektní. Horší je to s přehledností. Máte tady na malém prostoru mraky čísel. Je to jako hrát tetris za jízdy, chvíli sem se až bál, že jakmile se objeví ještě jedna kostička, zaplní se ciferník uplně. Zamrzí přepínání údajů pomocí dvou tlačítek přímo na budíku. Kdežto vypínání/zapínání kontroly trakce jde pohodlně na řídítku. To bych prohodil a raději si brouzdal v menu pomocí přepínače na řídítku. Nádrž pojme 14 litrů paliva a se spotřebou okolo 5,5 litrů počítejte, že se vám kontrolka rezervy rozsvítí vždy po najetí nějakých 180 kilometrů.

Nic víc není potřeba dodávat. Na jízdních vlastnostech a výkonném motoru si pošmáknete. Univerzálnost XSR oceníte každý den ve skutečném životě plným neomalených řidičů. Ty mžikem oka vyzmizíkujete a pro ně se vy stanete přízrakem. Můžete si motocykl i upravit dle sebe, abyste se stali ještě víc ojedinělí. Máte možnost vybrat z několika doplňků, které výrobce nabízí. Pokud bych chtěl motorku, která bude zábavná i praktická a pokaždý se za ni ohlédnu, když budu odcházet z garáže, je XSR 900 velký favorit. Yamaho, tleskám za motorku, která umí udělat den lepší. Tohle devítikilo fakt funguje, i když cena by mohla být nižší. Za žlutou limitovanou edici zaplatíte 279.990,-Kč, za modrou a stříbrnou barvu 269.990,- Kč.

Informace o redaktorovi

Tomáš Procházka (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 177 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE