Design SP
Na stroji proběhly minimální designérské změny (představce, zrcátka,
nádobky na kapalinu, sem tam kus chromu atd.), ale lakování stroj naprosto „rozsvítilo a změnilo“. Především chválím nádobky na kapalinu u spojky a přední brzdy, to je naprosto adekvátní změna, kterou jsem hodně přivítal. I když v roce 2006 byla k dispozici trochu poupravovaná edice s malými spoilery a laděným kompletem od „pana“ Akrapoviče, nelze až tolik design srovnávat…
Když jsme si byli vyzvednout MT-01 a Vmaxe, z kterého kouká ta černo černá temnota, tak z MT-01 vyzařovala neuvěřitelná pohoda. Jemně nahrbená silueta MTéčka dává tušit přeci jen trochu víc sportovního nádechu, než byste si užili na původním dárci motoru. A
červeně obšité sedlo a zlaté ráfky to jen a jen podporují. To co vás bude pravděpodobně fascinovat jako mě jsou obrovské svody, které ční na boku stroje jako maximalistické rohy. V podstatě už tady si říkáte: „
U všech rohatých , to zas bude maso“. Minimálně v této váhové kategorii to pro mou osobu maso je, ale v podstatě stačí dva tři dny a manipulace přechází do rutiny a na místě se mi s MT-01 hýbalo lépe než s Vmaxem.
I na předních vidlích, brzdičích a zadní kyvce je na první pohled vidět, že stroj je dimenzován na pořádnou zátěž a nikde se nešetřilo, spíše naopak. Minule jsem
kritizoval zadní lampu, že se ve svém uchycení dost třásla. Ted bylo nyní v naprostém pořádku a nikde jsem nezaznamenal ani drobnou odchylku od perfektního provedení. Co zůstalo nezměněné je obrovský výstup tepla z motoru. To okamžitě poznáte když jen na pár vteřin zastavíte na světlech. A třeba i když jen v kraťasech posunujete motorku u focení, začínají se vám škvařit chlupy na lýtkách. Ale i tohle v podstatě akceptujete jako nutné zlo, proto, aby to vypadalo takhle skvěle. Vzhled je naprosto perfektní. Co dál? Technika? Tak tedy ano, když už je otevřen učet na brzdě, tak jdeme na to.
Technika
Motor je obří
čtyřtaktní Véčkový dvouválec s čtyřmi ventily na válec. Jeho zdvihový objem je 1670 ccm a výkon udávaný výrobcem by měl být na hodnotě 90 koní při 4750 ot./min. No a kroutící moment je výrobcem udáván v hodnotě 150 Nm při 3750 ot./min. Každopádně když je k dispozici brzda, tak se přesvědčíme a nebudeme jen přepisovat údaje dodané v technických detailech. Podle grafů je fakt vidět, že za deklarovanými hodnotami si výrobce jen tak „nehoní“ triko.
Převodovka je
pětirychlostní se stálým převodem a o sekundární přenos na zadní kolo se stará masivní řetěz. Rám je tlakově litý hliníkový. Taktéž zadní kyvka je pěkně zpracovaný odlitek. Kyvka je horizontálně uložená a přes centrální pružící a tlumící jednotku s přepákováním zachytává nerovnosti. V podstatě je už fabrické nastavení asi to nejlepší co můžete použít. U předních vidlí jsem s nastavením trochu laboroval, ale zpětně jsem se vrátil k tomu co tam bylo, protože v podstatě se to jevilo jako solidní kompromis. Přední brzdy jsou dvojité s kotouči o 310 mm. Zadní kotouč se nemá za co stydět s 267 mm. Předek je obutý do rozměru 120/70 – 17“ a zadek je standardně ve 190/50 – 17“. Technika je adekvátní, v podstatě tak nějak ideální, by se dalo říci.
Jízda
Jízda na téhle lokomotivě je naprosto uchvacující. Nikdy nekončící
příval krouťáku vás stále bude tlačit do sedla a vy jen budete žasnout nad tím, kolik ho tam ještě je. Ručička otáčkoměru se rychle sune vzhůru a čísílka rychloměru na displeji přeskakují jak zběsilé. Je jedno jestli jedete 40 a nebo 120, v podstatě je i jedno co tam právě máte za kvalt, prostě jen otočíte plynem a MT-01 vás vystřelí třeba až
na Mars.
Usazení na stroji je příjemné a vše podporuje velké solidně tuhé sedlo, které poskytuje výbornou oporu pozadí a netlačí ani po 300 km v kuse. Pro spolujezdce to není také špatné, jen zde chybí jakékoli záchytné body a tak vše spolujezdec řeší zachycením se řidiče. Také i stupačky jsou dost vysoko a není pravé mít kolena u uší.
Podvozek má ovšem plné kecky váhy stroje a i přes svou sportovnější charakteristiku má s váhou na větších výmolech práci o to větší, hlavně když špatně trefíte vyjetou kolej. Tedy výmol v podélném směru jízdy. Díky zadní 190tce se pod vámi stroj nakrátko začne zpěčovat a sem tam i „hodí kopýtkem“. Ale nikdy se mi nestalo, že by to právě ta váha stroje nesrovnala. U lehčích motorek dojde k vlnění nebo kmitání řidítek. MT-01 se přes to prostě převalí i když to zaznamenáte a stroj vám to dá najevo, že se snaží to schroupnout. Ovšem na kvalitním podkladu se máte na co těšit, táhlé oblouky se dají „říznout“ naprosto s chirurgickou přesností a zvolenou stopu si MT-01 drží úplně skvěle. Ve vracečkách či utaženějších pasážích si řidič musí zásadně vzpomenout na váhu stroje a na brzdovou páčku si připravit víc než jeden prst. Nedobrzdění na správnou rychlost do utažené smyčky vás nemilosrdně vytrestá tím, že ta
hmota v pohybu vás táhne ven z oblouku a nedá se s tím prostě udělat vůbec nic.
Jinak není skoro nic na co by jste museli myslet. Jde jen o to si to správně zažít a příště nebudete mít problém. Brzdy a jejich konfigurace je naprosto odpovídající tomu co musí zvládnout. Fungují velice dobře a jsou skvěle čitelné. Povedlo se mi i zastavit předek a pneu si několikrát krátce pískne, přesto se mašina sune dál, i když cítíte obrovskou razanci jejího nástupu. Každopádně je potřeba doporučit používat i zadní brzdu, protože to výrazně pomůže ve zkrácení brzdné dráhy.
Takhle bych si představoval charismatické vibrace a ne to co Yamaha uvádí u XVS 950. U naháče MT-01 je jedno jestli máte 2 tis nebo 4 tis na otáčkoměru. Vibrace jsou tu stále, ale není to nic nepříjemného. Čekáte je a úplně se třesete na to opět si sednout na vrčící mašinu. Jediné, čeho jsem snad na tomto stroji litoval, byly sériové výfuky. Ne že by byly špatné či nedávaly slušnou kulisu, ale laděné Akrapy jako minule by byly naprosto super. Nejen lakování ale i výfukový systém by byl adekvátní ke slovům
limited edition. Tedy aspoň tak bych si to představoval já. I když je pravda, že jsem se dostal při běžné jízdě k neuvěřitelné spotřebě
4,97 L/100km. Při velice svižné jízdě a prohánění se po letišti jsem se nedostal přes 6,8 což oproti předchozím ročníkům je o víc než litr méně. Nabízí se dvě varianty, buď byl proveden nějaký „úsporný“ zásah nebo jsem už starší a netahám za to tolik jako mladý kluci. Nevím, o úsporném zásahu se asi nedá mluvit, protože stroj jede nachlup stejně jako předloni a tachometru vykouzlí číslovku 202. I když kdo ví :o)
Masivní nápor vzduchu je znát až kolem 140 a výše. Do té doby jde skoro o bezproblémovou jízdu. Což je dost příjemné, protože využijete povolené limity k skvělé projížďce. To drobné zaváhání, o kterém se zmiňuji je někde kolem 110, kde jsem měl pocit jemného náznaku na jiný druh vibrací, než který stroj neustále produkuje. Je jedno, na který rychlostní stupeň tuto rychlost míjíte, takže to nebude mít spojitost s pohonnou jednotkou, ale spíše s geometrii nebo pneumatikami. Ovšem neprojevilo se to pokaždé a mohlo by to souviset i s vozovkou v určité kombinaci souhry náhod.
Závěr
V podstatě nemůžu konstatovat nic jiného, než co jsem psal o tomto
stroji minule. Chybí vám u chopperu či cruiseru trochu víc sportu? Skočte do MT-01 a budete nadšeni. Už nechcete na sportech lítat jak urvaní z řetězu, ale nesedí vám moc třásně? Skočte na MT-01 a budete jen příjemně překvapeni. Sice vám asi bude na 100% prvních pár kilásků dělat problémy hmotnost, ale pokud to vstřebáte, budete nadšeni.
Informace o redaktorovi
Marek Hrodek (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Stáhněte si vybrané fotografie na pozadí vašeho PC
POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE
Motor je obří čtyřtaktní Véčkový dvouválec s čtyřmi ventily na válec. Jeho zdvihový objem je 1670 ccm a výkon udávaný výrobcem by měl být na hodnotě 90 koní při 4750 ot./min. No a kroutící moment je výrobcem udáván v hodnotě 150 Nm při 3750 ot./min. Každopádně když je k dispozici brzda, tak se přesvědčíme a nebudeme jen přepisovat údaje dodané v technických detailech. Podle grafů je fakt vidět, že za deklarovanými hodnotami si výrobce jen tak „nehoní“ triko.
Podvozek má ovšem plné kecky váhy stroje a i přes svou sportovnější charakteristiku má s váhou na větších výmolech práci o to větší, hlavně když špatně trefíte vyjetou kolej. Tedy výmol v podélném směru jízdy. Díky zadní 190tce se pod vámi stroj nakrátko začne zpěčovat a sem tam i „hodí kopýtkem“. Ale nikdy se mi nestalo, že by to právě ta váha stroje nesrovnala. U lehčích motorek dojde k vlnění nebo kmitání řidítek. MT-01 se přes to prostě převalí i když to zaznamenáte a stroj vám to dá najevo, že se snaží to schroupnout. Ovšem na kvalitním podkladu se máte na co těšit, táhlé oblouky se dají „říznout“ naprosto s chirurgickou přesností a zvolenou stopu si MT-01 drží úplně skvěle. Ve vracečkách či utaženějších pasážích si řidič musí zásadně vzpomenout na váhu stroje a na brzdovou páčku si připravit víc než jeden prst. Nedobrzdění na správnou rychlost do utažené smyčky vás nemilosrdně vytrestá tím, že ta hmota v pohybu vás táhne ven z oblouku a nedá se s tím prostě udělat vůbec nic.
V podstatě nemůžu konstatovat nic jiného, než co jsem psal o tomto stroji minule. Chybí vám u chopperu či cruiseru trochu víc sportu? Skočte do MT-01 a budete nadšeni. Už nechcete na sportech lítat jak urvaní z řetězu, ale nesedí vám moc třásně? Skočte na MT-01 a budete jen příjemně překvapeni. Sice vám asi bude na 100% prvních pár kilásků dělat problémy hmotnost, ale pokud to vstřebáte, budete nadšeni.
