Yamaha FZ6-S Fazer

Text: Filip Tichý | Foto: Jarda Ducháček , Lukáš Růžička | Zveřejněno: 2.9.2004 | Zobrazeno: 71 716x

Kapitoly článku

Motor, řazení

Zkrocený agregát z Yamahy R6 je vyladěn tak, aby byl použitelný ve středních a nižších otáčkách. Oproti starému Fazeru sice přibyl výkon o 3 koně a točivý moment o 2 Nm, podstatně odlišný je ale průběh dodávky výkonu a krouťáku. Motor sice díky elektronickému vstřikování snese plný plyn již od 2000 ot/min, jenže až do 7000 ot/min se nic zvláštního neděje a motocykl jen "líně" zrychluje. Okolo 7000 se tah plynulým přechodem zvýší a až do 14 000 vás odmění raketovým zrychlením a přiměje spolujezdce se pořádně chytit řidiče (i když proti zběsilému kopanci eršestky jde o kultivovanou a uhlazenou záležitost). Maximální výkon 72 kW (98 koní) máte v ruce při 12 000 ot/min. Pak už se tah nezvyšuje a vyplatí se motor netočit až do maxima a seknout tam další rychlost.
V praxi to vypadá tak, že při pohodové turistické jízdě můžete jet pohodlně stovkou na trojku při 6tis otáčkách stejně jako na šestku při 2tis otáčkách. Klidnou jízdu ale trochu narušuje neklidné chování při malých polohách plynu. Každé i sebemenší přidání plynu ze zavřené polohy se projeví mírným cuknutím, jak vstřikování konečně plivlo do válců nějaký ten benzín. To zhoršuje komfort při ploužení ve městě nebo jízdě ve dvou. Víc mi to ale vadilo v situaci, když jsem si chtěl v náklonu v zatáčce jemně přidat plyn a motor mi cukl zadním kolem. Když jsem se ale ptal majitelů nových Fazerů, nikdo si na tento neduh nestěžoval, takže se možná jednalo jen o rys testovaného vzorku, který už toho měl dost za sebou.

Pokud situace vyžaduje předjíždění, musí řidič bohužel rychle sešlapat rychlosti dolů, aby dostal otáčky nad již zmíněných 7tis. Pak má k dispozici raketový zátah, díky kterému bleskově přeskočí pomalejší účastníky provozu. Síla motoru je ale velice svádivá a po předjetí se mi vždy jen těžko vracelo do klidného režimu a většinou to skončilo ostrou jízdou za hranicí povolených limitů. Pokud jste příznivci rychlých dálničních přesunů, vězte, že Fazer kdykoli bleskově zrychlí až na 200 km/h. Pak už zrychlení uvadá a chvíli trvá, než tachometr vyšplhá na maximální hodnotu 228 km/h. Při hlavním nástupu výkonu se hlavně do stupaček dostane trochu vysokofrekvenčních vibrací, ale opravdu jen trochu, nic co by unavovalo i na dlouhé cestě. Poslední postřeh týkající se motoru - Fazer nezvykle výrazně brzdí motorem. Opravdu o dost víc než srovnatelné čtyřválce. To bych bral jako pozitivum, radost ale trochu zakaluje zmiňované cuknutí při přidání plynu, které je díky brzdnému účinku výraznější. Výfuk se systémem 4-2-1 svedený pod sedlo vydává v nízkých otáčkách temné hučení. Pokud ve dvou tisících vezmete za plyn, hučení se pomalu zvyšuje, okolo čtyř tisíc ve výfukovém systému něco vztekle zarezonuje, okolo šesti tisíc se hučení mění ve řvaní a po osmi tisících následuje vysoký závodní jekot, který stále stoupá - zdánlivě do nekonečna, protože do maxima 14 tis je stále ještě daleko. Mezi 10tis a 14 tis otáček se podle zvuku jen těžko odhadují aktuální otáčky a je nutné mrknout na otáčkoměr. No a po mrknutí se ještě jednou pořádně podívat, kde se, sakra, ty čárky displeje zrovna potulují.
Řazení je bezproblémové a hlavně velmi rychlé, doprovázené ostrým cvaknutím. Jen při přechodu z jedničky na dvojku mi někdy scházela odezva zařazené rychlosti ve špičce boty a občas jsem páčku nedotáhl na dvojku a protočil motor na neutrál. (Ostatním se to ale nestávalo, že by problém nebyl v páčce?)

Rám, odpružení, jízda

Moderní rám je ukázkou pokroku na správném místě. Fazer je nadprůměrně ovladatelný a i ve vysokých rychlostech je v zatáčkách perfektně stabilní a řízení je jisté a klidné. Přední vidlice sice není nastavitelná, přesto slušně drží stopu a vychytá většinu nerovnosti. Zadní centrální tlumič se sedmi stupni nastavení předpětí upevněný přímo k rámu a kyvka bez přepákování poskytují podle mého názoru optimální poměr mezi komfortem na našich rozbitých vozovkách a tuhostí při řádění v zatáčkách.
Řízení je v každé situaci neutrální a motocykl v náklonu poskytuje skvělou odezvu a jisté držení stopy bez nutnosti větších korekcí. Velkým překvapením pak byla jízda se spolujezdcem, kdy si motocykl nejen zachoval slušné jízdní vlastnosti i při rychlé jízdě, ale vedle toho se i odpružení velmi dobře dokázalo vypořádat i s velkými dírami a jízda i řízení bylo řekl bych na úrovni velkých cesťáků! Jedinou výtku jsem měl k pomalejšímu překlápění v sérii zatáček nebo v pomalých vracečkách, kdy řízení vyžadovalo více pozornosti ze strany řidiče. Perfektní chování ve vysokých rychlostech je zde podle mne vykoupeno trochu pomalejší reakcí při ostřejším zatáčení v malých rychlostech.

Brzdy, kola, pneumatiky

Přestože zarytí příznivci starého Fazera žalostně žehrali nad ztrátou modře eloxovaných čtyřpístků, výkon dvoupístkových brzd střední třídy u nového Fazera je plně dostačující. Pro širokou veřejnost jsou dvoupístkové brzdy u této univerzální streetové motorky asi vhodnější. Protože co se stane, když nevyježděnému mladému závodníkovi skočí do cesty veverka? Instinktivně skočí na brzdy a závodní čtyřpístky pošlou přední kolo do smyku a motocykl k zemi. Dvoupístky se pro méně zkušené jezdce snadněji dávkují a v podobných situacích usnadňují řízení brzdného účinku podle síly působící na páčku. A z veverky si můžete udělat efektní potah na helmu a ocásek dát do auta na anténu.
Zadní brzda je spíš tupoun a moc práce nezastane - přeci jen vzpřímená poloha jezdce a vyšší těžiště udělají své a k zablokování zadního kola stačí opravdu málo. Ke slovu přijde jen při jízdě se spolujezdcem, jinak na ni můžete zapomenout. Aspoň se naučíte pořádně brzdit předkem. Fazer dostal lehčí kola vypůjčená také z R6 a v hrbolatých zatáčkách je snížená hmotnost neodpružených hmot docela znát. Zmohutnění do šířky se dočkaly pneumatiky - 120/70-17 vepředu a 180/55-17 vzadu (v minulosti 110 a 160).

Co na to spolujezdec?

Spolujezdec vás začne okamžitě nutit, abyste se vydali napřed do banky (buď s kartičkou od svého movitého účtu, nebo s punčochou přes hlavu a maketou pistole) vybrat peníze a pak hned do Yamahy pro nového Fazera. Vzpřímená jízdní poloha, výborná dlouhá madla s možností přehmátnutí dopředu či dozadu při akceleraci či brždění, uvolněný úhel kolen a pohodlné sedlo... Navíc motocykl při zatížení dvěma osobami plynule pluje i na hrbolatých silničkách, kde jinak při jízdě sólo přeci jen trochu poskakuje.

Souhrn

Fazer je tak trochu schizofrenik a skrývá v sobě dvě osobnosti. Na jedné straně nabízí vzpřímený posez, komfortní odpružení a pohodlí i pro spolujezdce, hladký motor s možností klidné jízdy v nízkých otáčkách. Na straně druhé tu máme stokoňový výkon a podvozek s eršestkovými koly, který vás podrží i pokud ve vás bouchnou saze. Tyto dvě stránky se spolu sice někdy trochu perou, ale ve výsledku jde o dobrý produkt především v tuzemském prostředí, kde hodně lidí vyžaduje přesně tento typ - něco sportovního, ale také s užitnou hodnotu, co vás v létě pohodlně sveze i s partnerkou na dovolenou. Není divu že u nás poptávka převyšuje dostupnou nabídku dovozce!
Já osobně jsem ve Fazerovi objevil senzační zábavnou motorku. Když jsem se při předjíždění nebo výjezdu z vesnice dostal do vyšších otáček a motor zatáhl, skoro nikdy jsem se neudržel. Následovalo mírné přikrčení za štítek a další vytáčení motoru a ostrá jízda poblíž hranice mých schopností. Je to zkrátka hrozně svádivá motorka a jak jednou vytočíte motor, těžko se budete vracet do klidného tempa. Hlavně proto se také spotřeba během testu pohybovala okolo osmi litrů na 100 km, přestože při klidné jízdě jsem naměřil jen něco okolo pěti litrů.

Na Fazera je nutné si chvíli zvykat. Není z těch motorek, které vám okamžitě padnou do ruky a po pár stovkách kilometrů už nemají čím překvapit. Naopak. Tahle motorka poroste s vámi a čím víc toho budete v jedné stopě zvládat, tím víc potenciálu FZ6 budete moci využít. Ale pozor, nějaké zkušenosti alespoň z pětistovky by to do začátku přeci jen chtělo. Jako prvního japonce bych stokonového Fazera přeci jen nedoporučoval.